Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.09.2014, sp. zn. 21 Cdo 2972/2013, ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.2972.2013.1

Usnesením ze dne 25. 1. 2012, ve znění opravného usnesení ze dne 1. 2. 2012, Mgr. R. M., exekutorský kandidát pověřený soudním exekutorem JUDr. T. V., E x e k u t o r s k ý ú ř a d Přerov (dále též jen „exekutor“), udělil při elektronické dražbě konané dne 25. 1. 2012 vydražiteli Statutárnímu městu O. příklep na vydražených nemovitostech (ve výroku specifikovaných) za nejvyšší podání ve výši 1 330 333 Kč a rozhodl, že lhůta k zaplacení nejvyššího podání se stanoví do 15 dnů ode dne doručení vyrozumění o právní moci tohoto usnesení s tím, že na nejvyšší podání se započítává vydražitelem složená jistota 80 000 Kč. V odůvodnění tohoto usnesení mimo jiné uvedl, že „při dražebním jednání byly vzneseny námitky dražitelem MI, s. r. o., proti udělení příklepu uvedenému vydražiteli, že námitkám odůvodněným chybě v elektronickém systému nebylo vyhověno z důvodu, že chyba na počítači uživatele není zaviněním provozovatele systému elektronické dražby, že dražba proběhla řádně, že námitky byly zaprotokolovány a že dražební jistota bude vrácena až po právní moci usnesení o příklepu. Proto soudní exekutor podle § 336j o. s. ř. vydražiteli udělil příklep.“

K odvolání dražitele MI, s. r. o. (dále jen „dražitel“), K r a j s k ý s o u d v Ostravě usnesením ze dne 28. 5. 2013 shora označené usnesení potvrdil. Odvolací soud zjistil z vyjádření společnosti TCR, a. s., ze dne 29. 2. 2012, zaslaného dražiteli k jeho stížnosti, že dne 25. 1. 2012 u přípojky (telefonní číslo dražitele) „neevidují nahlášenou poruchu“, a dále z vyjádření provozovatele elektronické dražby společnosti A., s. r. o., ze dne 21. 12. 2012 zjistil, že „dne 25. 1. 2012 provedl celkem 29 elektronických on-line dražeb, které probíhaly od 13.00 hod. do 15.16 hod. a nebyl zaznamenán žádný výpadek systému, serverů nebo přenosu dat na straně provozovatele ani u jiných dražitelů, či exekutora, vyjma údajného výpadku u dražby v projednávané věci, že lze jen spekulovat, proč vydražitel „neviděl“ poslední platné podání a viděl až výzvu k podání námitek, protože časový údaj je předán webovému prohlížeči, který následně provádí samotné odečítání času. To však probíhá na straně webového prohlížeče dražitele a v případě, že čas nadále nebyl odečítán, jedná se vždy o problém způsobený na straně dražitele. Není tedy možné, aby problém s odpočtem času byl způsobem na serverech www.okdrazby.cz. Jsou možné pouze tři varianty chyby, přičemž ani jedna možná chyba však není zaviněná provozovatelem serveru, exekutorem či jiným dražitelem, je možná pouze u příslušného dražitele. Na možnost selhání technického zařízení počítače, přenosu dat atd. u dražitele upozorňují mimo jiné všeobecné obchodní podmínky a je na jeho uvážení, jak si zajistí případné náhradní řešení či zařízení. Argument dražitele, že neviděl odpočtový čas, ale přesto došlo k reloadu stránky s blokem pro podání námitky, kterou následně učinil, je nemožný. Nebyly zaznamenány žádné ataky hackerů, či pokusy o hacknutí systému okdrazby.cz.“. Při právním posouzení věci odvolací soud vyšel z ustanovení § 69 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, z ustanovení § 336j, § 336k odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (viz usnesení ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006) a k námitce dražitele, že při dražbě došlo k chybě elektronického systému, takže neměl možnost reagovat na poslední příhoz vydražitele, neboť ten se mu nezobrazil na monitoru počítače, z něhož při dražbě činil úkony, uvedl, že z obsahu spisu nevyplývá žádné porušení zákonných ustanovení při nařízení dražebního jednání anebo při provedení dražby, že na případné námitky proti udělení příklepu byli účastníci dražebního jednání dotázáni v souladu s ustanovením § 336j odst. 2 o. s. ř. a že podaným námitkám dražitele exekutor správně nevyhověl, když z uvedených vyjádření vyplývá, že nebyla evidována žádná porucha ani nebyl zaznamenán výpadek systému, serverů nebo přenosu dat na straně provozovatele ani u jiných dražitelů či soudního exekutora; pokud tedy došlo k jakékoliv chybě při elektronické komunikaci, muselo k ní dojít na straně dražitele. Poukaz dražitele na to, že při jiných (konkrétně vyjmenovaných) elektronických dražbách na portálu www.okdrazby.cz. došlo k výpadku přenosu dat, nemůže podle odvolacího soudu obstát, neboť „se netýkají projednávané věci, navíc v označených případech byly závady v elektronické komunikaci objektivně zjištěny, provozovatelem serveru či soudním exekutorem uznány a dražby proběhly znovu od začátku nebo se v nich po odstranění závady pokračovalo. popř. bylo jejich konání odloženo, přičemž ve všech uvedených případech byli o závadách všichni zúčastnění informováni“. V projednávané věci však existenci závady v elektronické komunikaci namítá pouze dražitel, což svědčí spíše pro závěr, že se jednalo o závadu na jeho straně; došlo-li by skutečně k uvedené závadě v komunikaci na straně provozovatele, popř. soudního exekutora, pak by se nutně musela projevit u všech zúčastněných dražitelů. Dále odvolací soud dodal, že měl-li dražitel před konáním této elektronické dražby negativní zkušenosti a pochybnosti o správném fungování systému elektronické dražby, mohl využít možnost přístupu k technickému vybavení v sídle exekutorského úřadu (viz odst. XV., bod 3. dražební vyhlášky). Uzavřel, že usnesení, jímž byl vydražiteli udělen příklep na vydražené nemovitosti, je zcela v souladu s ustanovením § 336j odst. 1 o. s. ř., neboť učinil nejvyšší podání a splnil rovněž další podmínky stanovené zákonem; důvody pro změnu usnesení exekutorského kandidáta podle ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř. tak, že se příklep neuděluje, proto neshledal.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal dražitel dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení, jehož přípustnost spatřuje v řešení otázky „zda závada v přenosu elektronických (dat) ze serveru provozovatele dražebního portálu a jejich zobrazení (správně zřejmě nezobrazení) na počítači dražitele je takovou vadou, která omezuje dražitele v účasti na probíhající elektronické dražbě do té míry, že se jí dražitel v podstatě nemůže aktivně účastnit“, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil technickou závadu, která v průběhu elektronické dražby způsobila dočasný výpadek přenosu dat na počítači, jako chybu na jeho straně a nikoli jako vadu, díky níž se nemohl účastnit dražby, že udělení příklepu bylo v příčinné souvislosti s nezákonným postupem exekutora, který nepřipustil jeho námitky v průběhu dražby, čímž jej z účasti na dražbě v podstatě vyloučil, že samotná elektronická dražba nemohla být fakticky provedena v souladu s dražební vyhláškou, neboť chyba v přenosu elektronické komunikace zapříčinila, že nemohl aktivně zasáhnout do průběhu dražby a reagovat na poslední příhoz vydražitele. Znemožnění aktivní účasti na dražbě proto dovolatel považuje za porušení zákona ve smyslu ustanovení § 336k odst. 3 věta první o. s. ř. K průběhu předmětné elektronické dražby uvedl, že „učinil svůj poslední příhoz v 15:11:45 hod. na částku 1 325 333 Kč, že od tohoto okamžiku běželo 5 minut pro možné podání dalšího příhozu druhým z dražitelů a že v průběhu této doby se na monitoru zobrazovaly výzvy: poprvé, podruhé, potřetí“. Při zobrazení výzvy „potřetí“ spolu s údajem o čase „0 dni 0 hodin 0 sekund“ měla být dražba ukončena a neměl být připuštěn další příhoz. Přesto došlo k situaci, kdy podle záznamu z monitoru dražba pokračovala, dražitel však neměl na monitoru zobrazený standardní průběh v rámci dražebního jednání podle jednotlivých příhozů, ale zobrazila se mu zpráva s tím, že vydražitelem je dražitel „fialovaiv“ s příhozem „1 330 333 Kč“. Tento příhoz se mu na monitoru nezobrazil, přestože měl stále zachováno spojení se serverem poskytovatele a měl zobrazenou základní masku. Nemohl tedy – ani v případě, že by dražba pokračovala v souladu s dražební vyhláškou – adekvátně reagovat a činit příhozy, neboť ze serveru nedostal na monitor počítače data o dalším příhozu. Až v okamžiku, kdy podle časomíry serveru zbývaly do podání námitek proti příklepu 2 minuty a 38 vteřin (od údajného ukončení dražby), se zobrazily údaje o posledním příklepu vydražitele, který měl učinit v čase 15:11:49 hod. na částku 1 330 333 Kč. Vzhledem k tomu, že jako dražitel neměl možnost reagovat na poslední příhoz vydražitele, považuje postup provozovatele serveru, který podle odst. I. dražební vyhlášky ukončil dražbu, za nesprávný; kromě toho nebyly dostatečně vypořádány jeho námitky, které podal v průběhu dražebního jednání. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že závada v přenosu dat a chybném zobrazení údajů na monitoru neměla původ u provozovatele serveru. Skutečnost, že spojení netrpělo závadami, kterou potvrdil poskytovatel vysokorychlostního připojení k internetu – společnost TCR, a. s., podle dovolatele nevylučuje a nezpochybňuje tvrzenou závadu v zobrazení dat na jeho počítači v průběhu dražby, tak jak ji popsal, a průběhu odvolacího řízení podepřel navrženými důkazy. Podle názoru dovolatele není správná ani úvaha odvolacího soudu, že závadu v elektronické komunikaci namítal jen on, jelikož druhý z dražitelů (vydražitel) k tomu neměl důvod, když v rámci „závadné el. dražby získal nemovitý majetek za nižší cenu, než kdyby v řádné dražbě soutěžil s dovolatelem“. Domnívá se, že při elektronické dražbě, která je závislá na technických prostředcích, nelze vyloučit závadu či selhání materiálu nebo programového vybavení. Dovozuje, že „se jedná o jakýsi druh vyšší moci“, a je tedy lhostejné, zda závada v přenosu dat má původ u provozovatele dražebního severu, provozovatele přenosové sítě nebo přímo v počítači dražitele; tuto situaci analogicky přirovnává k náhlému zhoršení zdravotního stavu dražitele, který nastal objektivně, bez jeho zavinění. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se příklep neuděluje, případně, aby usnesení odvolacího soudu a soudního exekutora zrušil a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.

N e j v y š š í s o u d zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Z   o d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, zda dražitelem tvrzená okolnost, že při elektronické dražbě nemovitosti provedené soudním exekutorem prostřednictvím internetové stránky dražeb se mu po uplynutí vymezeného času nezobrazilo na monitoru počítače poslední podání jiného dražitele (jemuž byl udělen příklep na nemovitosti), může být (je) porušením zákona při provádění dražby (§ 336k odst. 3 o. s. ř.). Protože v rozhodování dovolacího soudu tato otázka nebyla dosud vyřešena, je dovolání dražitele podle ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné.

Po přezkoumání napadeného usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř., které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Právní posouzení věci ve smyslu ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (práva hmotného i procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. II., bod 1 zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), a podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. IV., bod 1. zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).

Z ustanovení § 1 ex. ř. vyplývá, že soudní exekutor při provádění exekuce vykonává pravomoc svěřenou mu předpisy veřejného práva a že je na něj delegována část státní moci, jejímž nositelem je při soudním výkonu rozhodnutí soud, tedy pravomoc nuceně vykonávat exekuční tituly. Úkony exekutora při provádění exekuce se podle § 28 ex. ř. považují za úkony exekučního soudu; tedy i usnesení o příklepu vydané exekutorem při prodeji nemovitosti v exekučním řízení má stejnou povahu jako soudní usnesení o příklepu ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí podle § 336j odst. 1 o. s. ř. Rozhodnutí soudního exekutora v případech, kdy je povolán k rozhodování, je postaveno na roveň rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 45 odst. 1 ex. ř.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2706/2004.

Podle ustanovení § 69 ex. ř., nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí.

Podle ustanovení § 336o odst. 1 o. s. ř. lze dražbu uskutečnit i elektronicky. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení v dražební vyhlášce soud stanoví a) způsob registrace dražitelů, b) způsob elektronické dražby, c) čas zahájení a ukončení elektronické dražby, během kterého lze zvyšovat podání, d) způsob určení vydražitele v případě podle § 336j odst. 1, věty druhé, e) způsob zveřejnění usnesení o příklepu, f) termín přihlášení pohledávek, g) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda je předkupní právo prokázáno, h) termín uplatnění námitek proti příklepu. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení pro elektronickou dražbu platí obdobně ustanovení § 336b až 336n.

Smyslem ustanovení § 336o o. s. ř. je umožnit, aby dražba nemovitosti mohla proběhnout nejen při dražebním jednání, ale též elektronicky. Podmínky, za nichž lze provést elektronickou dražbu, jsou v § 336o o. s. ř. stanoveny jen rámcově. Proto soud v dražební vyhlášce stanoví všechny podmínky a předpoklady provedení elektronické dražby; jak má přitom postupovat, vyplývá z ustanovení § 336o odst. 3 o. s. ř. – obdobně podle § 336b až 336n o. s. ř. Před nařízením elektronické dražby zajistí soud splnění technických podmínek pro uskutečnění elektronické dražby. Soud musí disponovat technickým zařízením nebo programovým vybavením, případně jejich součástmi, které jsou spojeny se sítí nebo službou elektronických komunikací a umožňují prostřednictvím této sítě nebo služby provádění úkonů v elektronické podobě, včetně zpracování zahrnujícího digitální kompresi a uchovávání dat, technické zařízení, prostřednictvím kterého bude realizována elektronická dražba, musí splňovat podmínky přijímání a odesílání podání opatřených zaručeným (uznávaným) elektronickým podpisem, musí zajistit zaznamenávání přesného data a času doručených podání, stálý přístup všech účastníků dražebního jednání ke všem provedeným úkonům soudu a účastníků a rozhodnutím soudu v průběhu dražebního jednání. Technické zařízení musí zabezpečit obecně dostupnou elektronickou komunikaci, musí být slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi a mělo by být atestováno v atestačním zařízení. Elektronickým prostředkem, kterého lze využít k elektronické dražbě, je zejména internet a e-mail. Soud musí zajistit, aby v případě poruchy technického zařízení či jeho výpadku v průběhu dražby bylo zajištěno okamžité odstranění závady tak, aby mohla elektronická dražba pokračovat se všemi účastníky řízení. Vzhledem k tomu, že k dražbě nemovitosti soud nařídí jednání, musí soud při nařízení elektronické dražby dále zajistit, aby dražební jednání proběhlo veřejně. Znamená to mimo jiné, že musí být zajištěno, aby měl každý, kdo se chce zúčastnit elektronické dražby, přístup ke všem údajům o probíhající dražbě, aby se mohl přihlásit jako veřejnost do probíhajícího elektronického jednání a mohl podle § 336j odst. 2 o. s. ř. případně vznést proti příklepu námitky (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2537 – 2539). Uvedené se logicky vztahuje i na elektronickou dražbu prováděnou soudním exekutorem (srov. § 69 ex. ř.).

Podle ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř. odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ustanovení § 219a se nepoužije.

Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2345/2005) nemožnost zúčastnit se dražby je důvodem ke změně usnesení soudu prvního stupně o příklepu zejména tehdy, jestliže v důsledku nezákonného postupu soudu byl vyloučen z účasti na dražbě dražitel (nikoliv povinný, který dražitelem být nemůže). Při nařízení dražebního jednání soud poruší zákon například tehdy, jestliže vydal dražební vyhlášku, ačkoliv usnesení o ceně (§ 336a odst. 1 o. s. ř.) dosud nenabylo právní moci, jestliže dražební vyhláška neobsahovala všechny stanovené výroky, popřípadě některý z výroků byl v ní uveden v rozporu se zákonem, což vedlo (mohlo vést) k tomu, že účastník neuplatnil do zahájení dražebního jednání svá práva. Při provedení dražby je zákon porušen například tím, že soud neumožnil dražit všem oprávněným dražitelům, jestliže neudělil příklep dražiteli, jehož předkupní právo bylo prokázáno a který učinil stejné nejvyšší podání jako vydražitel, jestliže soud neumožnil přítomným při dražbě podat námitky proti příklepu, jestliže soud neodročil jednání, ačkoliv tak učinit měl, neboť nebyly splněny podmínky k provedení dražby. Konkrétní porušení zákona při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby musí být navíc v příčinné souvislosti s udělením příklepu vydražiteli (k příklepu by nedošlo, pokud by se soud takových porušení v dané věci vyvaroval).

V posuzované věci se elektronická dražba nemovitostí povinného, prováděná Mgr. R. M., exekutorským kandidátem pověřeným soudním exekutorem JUDr. T. V., konala dne 25. 1. 2012 prostřednictvím elektronického systému dražeb na portálu www.okdrazby.cz ., provozovaného společností A., s. r. o.

Elektronický typ dražby byl v té době upraven jak pro vykonávací řízení, tak i pro exekuční řízení pouze citovaným ustanovením § 336o o. s. ř., jelikož vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 491/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění vyhlášky č. 463/2009 Sb., jíž do vyhlášky č. 418/2001 Sb. bylo vloženo mimo jiné i ustanovení § 16a o dražbě nemovitosti provedené elektronicky, nabyla účinnosti až od 1. 1. 2013. Podle ustanovení § 11 vyhlášky č. 418/2001 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2012, platilo, že nestanoví-li zákon nebo vyhláška jinak, použijí se pro postup exekutora při provádění jednotlivých způsobů exekuce přiměřeně ustanovení části deváté oddílu druhého až pátého vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. Podle ustanovení § 62 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., kterou se vydává jednací řád pro okresní a krajské soudy, ve znění do 31. 12. 2012, platilo, že při dražbě nemovité věci (§ 336i až 336j o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 1000 Kč. Dražba nemovité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep. Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání (odst. 2).

Podle ustanovení § 336b odst. 1 o. s. ř. po právní moci usnesení o ceně (§ 336a) soud nařídí dražební jednání (dražbu). Podle odstavce 2 tohoto ustanovení ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce) soud uvede a) čas a místo dražebního jednání (§ 336d), b) označení nemovitosti a jejího příslušenství, c) výslednou cenu (§ 336a), d) výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1), e) výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2), f) práva a závady spojené s nemovitostí, g) závady, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou (§ 336a odst. 1 písm. c/), h) předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 3361 odst. 1 a 2), i) upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336f), j) výzvu, aby oprávněný, ti, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, a ostatní věřitelé povinného, kteří požadují uspokojení svých pohledávek při rozvrhu podstaty (§ 336f), soudu sdělili, zda žádají zaplacení svých pohledávek, s upozorněním, že nepožádají- li o zaplacení před zahájením dražebního jednání, může vydražitel dluh povinného vůči nim převzít (§ 336g), k) výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo, l) upozornění, že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká.

Otázku, zda při provedení elektronické dražby nemovitostí povinného konané dne 25. 1. 2012 došlo k dražitelem tvrzenému porušení zákona ve smyslu ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř., spočívajícímu v tom, že nemohl reagovat na poslední podání druhého dražitele, jemuž byl udělen příklep na vydražených nemovitostech, či nikoliv, lze proto poměřovat jen ustanovením § 336o o. s. ř., tedy, zda dražební vyhláška byla vydána v souladu s ustanovením § 336o odst. 2 o. s. ř. a zda při provádění dražby byl dodržen postup podle ustanovení § 336b až 336n o. s. ř., která se při dražbě nemovitostí prováděné soudním exekutorem použijí obdobně. Podstatné tak je zjištění, zda programové vybavení portálu, na němž byla prostřednictvím internetu dražba prováděna, bylo dostatečné v tom smyslu, že umožňovalo provádět dražbu za podmínek, jež byly stanoveny dražební vyhláškou, zda umožňovalo stálý přístup všech účastníků dražebního jednání (i veřejnosti) ke všem úkonům a rozhodnutím provedeným v průběhu dražby, zda bylo zabezpečeno nejen proti zásahu zvenčí (třetí osobou, případně některým z dražitelů), ale i proti účelové manipulaci tím, kdo dražbu provádí, zda bylo dostatečně zabezpečeno tak, aby elektronická data o průběhu dražby byla bezpečně přenášena k dražitelům a zpět a byla uchována, a aby byla dodatečně dohledatelná (ověřitelná), aniž by s údaji (daty) o průběhu dražby bylo možno v průběhu nebo po dokončení dražby manipulovat. V případě, že všechny objektivní podmínky pro korektní (zákonný) průběh dražby byly splněny, je třeba objasnit, zda nedošlo k manipulaci (např. krátkodobému zablokování systému dražby, ovlivnění přenosu dat apod.) ze strany toho, kdo dražbu prováděl, jiného dražitele nebo třetí osoby, zda skutečně došlo k tomu, že k zobrazení části dražebního jednání u dražitele nedošlo, a zda tomu tak bylo z jiné příčiny, než pro závadu na zařízení dražitele, případně jeho zaviněním. Podmínkou řádného dražebního jednání (i elektronického), jehož výsledkem má být přechod vlastnického práva k dražené věci, je totiž – mimo jiné – zajistit, aby ten, kdo se dražebního jednání hodlá zúčastnit, tak mohl skutečně učinit, a aby také mohl práva dražitele v plném rozsahu uplatnit.

Vzhledem k tomu, že elektronická dražba byla provedena prostřednictvím internetu, je dále třeba posoudit, zda podmínky stanovené provozovatelem portálu, na němž byla dražba provedena, nejsou v rozporu s právními předpisy a dražební vyhláškou, a nebude-li žádný rozpor zjištěn, vyjít i z takových podmínek (tj. ze Všeobecných podmínek pro užívání portálu www.okdrazby.cz a účasti na elektronických dražbách nemovitostí, vydaných dne 1. 10. 2010 v Praze společností A, s. r. o. – dále jen „Všeobecné podmínky“).

V posuzované věci vydal Mgr. R. M., exekutorský kandidát pověřený soudním exekutorem JUDr. T. V., dražební vyhlášku o provedení elektronické dražby nemovitostí usnesením ze dne 28. 11. 2011. V jeho odstavci I. bylo stanoveno, že dražební jednání se koná prostřednictvím elektronického systému dražeb na adrese: www.okdrazby.cz., že sledování elektronické dražby je veřejně přístupné, že dražba bude zahájena dne 25. 1. 2012 ve 13.00 hod., že od tohoto okamžiku mohou dražitelé činit podání, že ukončení elektronické dražby je nejdříve dne 25. 1. 2012 ve 14:00 hod. s tím, že „dražba se však koná, dokud dražitelé činí podání (§ 336i odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů) – bude-li v posledních pěti minutách před stanoveným okamžikem ukončení dražby učiněno podání, má se za to, že dražitelé stále činí podání a okamžik ukončení dražby se posouvá o pět minut od okamžiku učinění podání. Budou-li poté činěna další podání, postup dle předcházející věty se opakuje. Uplyne-li od posledního učiněného podání pět minut, aniž by bylo učiněno další podání, má se za to, že dražitelé již nečiní podání a dražba končí“. V odstavci II. je uvedeno, že předmětem dražby jsou nemovitosti povinného a jejich příslušenství (přesně specifikované), které tvoří jeden funkční celek a budou draženy s příslušenstvím a součástmi jako jeden komplex, v odstavci III. je uvedena výsledná cena nemovitostí a jejich příslušenství, která činí 203 000 Kč, v odstavci IV. je uvedeno nejnižší podání ve výši 135 333 Kč, v odstavci V., že výše jistoty se stanovuje částkou 80 000 Kč, a poučení o způsobu jejího zaplacení, v odstavci VI., že na dražených nemovitostech neváznou žádná práva ani závady, v odstavci VII. až XIII. obsahuje dražební vyhláška další poučení pro dražitele, vydražitele, oprávněného a věřitele povinného, jakož i pro každého, kdo má právo, které nepřipouští dražbu, a pro osoby, které mají k nemovitostem předkupní právo. Podle odstavce XIV. dražební vyhlášky registrace dražitelů do systému elektronických dražeb probíhá prostřednictvím webového formuláře na adrese www.okdrazby.cz. sekce Registrace/Přihlášení. Podle odstavce XV., v němž je pod body 1. až 13. stanoven způsob elektronické dražby, se v bodu 9. uvádí, že příhozy se činí tak, že do příslušného okénka dražitel vypíše částku příhozu (musí být stejná či vyšší než stanovený minimální příhoz určený dražebníkem, jinak se podání s částkou menší než minimální příhoz nezobrazí a má se za to, že nebylo učiněno), že klikem na tlačítko „přihodit“ je podání učiněno a že se zobrazí jako nejvyšší podání spolu uživatelským jménem dražitele, celkovou částkou a uvedeným přesným časem příhozu, v bodu 10., že po skončení dražby oznámí exekutor prostřednictvím systému elektronických dražeb osobu, která učinila nejvyšší podání v dražbě a výši nejvyššího podání, a v bodu 11., že od okamžiku oznámení osoby, která učinila nejvyšší podání a výši nejvyššího podání, běží osobám které mají právo vznést námitky proti udělení příklepu, lhůta 5 minut, ve které mohou vznést námitky proti udělení příklepu. V případě, že budou podány námitky proti udělení příklepu, rozhodne exekutor o těchto námitkách usnesením, které zveřejní v systému elektronické dražby. V případě, že budou námitky shledány důvodnými, pokračuje dražba vyvoláním předposledního podání; v opačném případě exekutor udělí příklep. V odstavci XV. bodu 3. dražební vyhlášky bylo dále uvedeno, že dražiteli nebo povinnému, který nesplňuje technické podmínky pro registraci a následnou dražbu, exekutor umožní na předchozí písemné vyžádání v sídle úřadu přístup k technickému vybavení.

Dovolací soud se ztotožňuje s právním názorem odvolacího soudu, že příklep na vydražených nemovitostech nebyl udělen proto, že při nařízení dražebního jednání došlo k porušení zákona (což dovolatel ostatně ani nenamítá), neboť dražební vyhláška obsahovala všechny zákonem stanovené výroky, přičemž tyto výroky jsou v souladu s ustanovením § 336b odst. 2 o. s. ř. Posoudit je tak dále třeba, zda elektronická dražba byla provedena v souladu s dražební vyhláškou a zda při jejím provedení došlo (či nikoliv) k porušení zákona.

Podle ustanovení § 336i odst. 2 o. s. ř. po zahájení dražebního jednání soudce nejprve rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo (§ 336e odst. 3), a oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a v jaké výši, kteří věřitelé požádali o zaplacení svých pohledávek a v jaké výši a které pohledávky může vydražitel převzít a jaká je výše těchto pohledávek. Po provedení úkonů podle odstavce 2 soudce vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání (odst. 3). Podle odstavce 4 tohoto ustanovení dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.

Podle ustanovení § 336j odst. 1 o. s. ř. příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení před udělením příklepu se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti příklepu; námitky, které podali oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení, shledá-li soud námitky proti příklepu důvodnými, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V opačném případě soud usnesením udělí příklep.

Ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění účinném do 31. 12. 2012, stanovilo (a stanoví i v současné době), že o každém úkonu provedeném v rámci exekuční činnosti sepíše exekutor protokol. Byl-li úkon učiněn v písemné formě a listina, v níž je úkon zachycen, je založena do spisu, protokol se nevyhotovuje. V protokolu se uvede a) označení exekutorského úřadu a spisová značka, b) označení oprávněného a povinného, c) místo, čas a předmět úkonu, d) jména a příjmení zaměstnanců exekutora, kteří se zúčastnili úkonu, jména a příjmení přítomných účastníků a jejich zástupců a jména a příjmení dalších osob, které byly při úkonu přítomny, pokud bylo možno zjistit jejich totožnost, e) stručné vylíčení průběhu úkonu, zejména obsah návrhů, které byly při něm podány (odstavec 2). Protokol musí být sepsán bezprostředně po skončení úkonu, pokud možno ještě na místě úkonu. Protokol podepíše exekutor, dále přítomní účastníci, jejich přítomní zástupci a ti, kteří potvrzují příjem peněz nebo věcí, a osoby přibrané k úkonu. Protokol podepíší i ti, jejichž prohlášení je nutno v protokolu uvést (odstavec 3). Výjimečně může být protokol sepsán dodatečně podle poznámek učiněných při úkonu (odstavec 5). Takový protokol exekutor podepíše sám a v protokolu uvede důvod, proč byl sepsán dodatečně.

Z citovaného ustanovení § 336j odst. 1 o. s. ř., jakož i z ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 418/2001 Sb. plyne, že soudní exekutor je povinen bezprostředně po skončení dražebního jednání sepsat protokol o provedené dražbě.

Judikatura Ústavního soudu (srov. usnesení ze dne 18. 7. 2002, sp. zn. IV. ÚS 682/2000) i Nejvyššího soudu (srov. usnesení ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2737/2012, usnesení ze dne 19. 8. 1998, sp. zn. 20 Cdo 791/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 1, ročník 1999, pod číslem 6, nebo usnesení ze dne 29. 7. 2004, sp. zn. 29 Odo 407/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 9, ročník 2004, pod číslem 171) je zajedno v závěru, že protokol o jednání, který obsahuje zákonem stanovené náležitosti, je podle ustanovení § 134 o. s. ř. veřejnou listinou. Účastník, který tvrdí opak oproti údajům uvedeným ve veřejné listině, je proto povinen svá tvrzení prokázat a na něm tedy spočívá důkazní břemeno. Jestliže však protokol o jednání výše uvedené náležitosti neobsahuje, je povinností odvolacího soudu, aby – zejména jsou-li údaje v protokole zpochybňovány – i bez návrhu správnost zpochybňujících tvrzení prošetřil.

Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 336o odst. 3 o. s. ř. pro elektronickou dražbu platí ustanovení § 336b až 336n o. s. ř. „obdobně“, je třeba za protokolu „obdobný“, který nahrazuje jak (soudní) protokol o jednání, tak i protokol ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění účinném do 31. 12. 2012, považovat elektronický záznam o dražbě (o jejím průběhu), opatřený takovými prvky ochrany, které znemožňují jakoukoliv manipulaci (zásah do elektronických dat) s tímto záznamem (protokolem) – dále jen „protokol“, a to jak v průběhu, tak po dokončení dražebního jednání tak, aby i dodatečně mohlo být věrohodně zjištěno (ověřeno), jaký byl skutečný průběh dražby. Má-li takový protokol i ostatní náležitosti, které jsou jinak pro protokol o jednání vyžadovány, je i on veřejnou listinou a lze podle něj průběh dražby posoudit; nesplňuje-li uvedené požadavky, nelze jej za veřejnou listinu považovat, a v takovém případě nemůže být elektronická dražba ani podkladem pro přechod vlastnického práva k draženým nemovitostem.

Podle ustanovení § 254 odst. 3 o. s. ř. platí, že při výkonu rozhodnutí soud poskytuje účastníkům, jakož i dalším osobám, kterých se výkon rozhodnutí týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech.

V posuzované věci vznesl dražitel do protokolu o elektronické dražbě konané dne 25. 1. 2012 námitky proti udělení příklepu vydražiteli z důvodu, že došlo k přerušení spojení – k chybě v elektronickém systému. Těmto jeho námitkám nebylo, jak se uvádí v usnesení o příklepu, dražebníkem vyhověno s odůvodněním, že chyba na počítači uživatele není zaviněním provozovatele systému elektronické dražby a že dražba proběhla řádně. Jak dále z obsahu spisu vyplývá, dražitel v odvolání proti usnesení o udělení příklepu mimo jiné namítal, že „rozhodnutí o udělení příklepu nevychází z řádně provedené dražby, že dražba nebyla provedena v souladu s dražební vyhláškou, že neměl možnost reagovat na poslední příhoz vydražitele, neboť tento se mu nezobrazil na monitoru počítače, z něhož činil jednotlivé úkony v rámci elektronické dražby“. Dále dražitel v odvolání uvedl, že průběh dražby byl snímán videokamerou, že kromě něj byly při dražbě přítomny i další dvě osoby (R. H. a R. L.), že „sice nemá přímé důkazy o možné manipulaci s dražbou, že však v době, kdy je možné atakovat i silně zabezpečené servery státních institucí po celém světě, by v případě takovýchto výpadků v rámci dražby mělo být šetřeno právo všech dražebníků na řádný průběh elektronického dražebního jednání, dražbu zrušit a znovu ji řádně opakovat“, a že jeho připojení k internetu uvedeného dne netrpělo závadami, což potvrdil i poskytovatel vysokorychlostního připojení k internetu. K prokázání těchto námitek navrhl, aby odvolací soud provedl další důkazy (v odvolání vyjmenované), včetně svědeckých výpovědí a videozáznamem dražby.

Odvolací soud se ovšem námitkou dražitele, že „rozhodnutí o udělení příklepu nevychází z řádně provedené dražby a že dražba nebyla provedena v souladu s dražební vyhláškou“, náležitě nezabýval, neboť neposoudil, zda protokol o elektronicky provedené dražbě má náležitosti veřejné listiny ve smyslu ustanovení § 134 o. s. ř., či nikoliv, a při svém rozhodnutí vycházel jen z vyjádření společnosti TCR, a. s. (z něhož vyplývá jen to, že u přípojky dražitele nebyla nahlášena porucha, a nikoliv, že spojení mezi poskytovatelem internetu a počítačem dražitele netrpělo závadami, jak v dovolání namítá), a z vyjádření společnosti A., s. r. o., ze dne 21. 12. 2012. Dražitelem navržené důkazy odvolací soud neprovedl a v odůvodnění svého rozhodnutí ani nevysvětlil, z jakého důvodu tak neučinil, ačkoliv v exekuci je odvolací řízení ovládáno zásadou úplné apelace (k tomu srov. § 254 odst. 6 o. s. ř.).

Na odvolacím soudu však – vzhledem k námitkám dražitele uplatněným v protokolu o dražbě i v odvolání proti usnesení exekutora o udělení příklepu na nemovitostech – bylo, aby na základě řádně provedeného šetření především najisto postavil, zda dražitel vůbec hodlal po posledním podání druhého dražitele (vydražitele) učinit další podání, zda skutečně došlo k tomu, že se mu po uplynutí vymezeného času nezobrazilo na monitoru počítače poslední podání druhého dražitele (vydražitele), což bylo možno objasnit právě výpověďmi dražitelem navržených svědků, kteří byli dražbě přítomni, a videozáznamem dražby, jakož i posoudit, zda protokol o elektronické dražbě obsahuje všechny náležitosti, tedy, zda má povahu veřejné listiny.

Byla-li by naposledy uvedená tvrzení dražitele prokázána a pokud by to dražitel navrhl, o čemž jej měl odvolací soud poučit podle ustanovení § 254 odst. 3 o. s. ř. (v případě, že by odvolací soud dospěl k závěru, že protokol o dražbě nemá náležitosti podle § 134 o. s. ř., pak i bez návrhu), bylo dále třeba – za účelem objasnění námitek a tvrzení dražitele, jimiž zpochybnil, že elektronická dražba proběhla řádně a v souladu s dražební vyhláškou – vyžádat znalecký posudek znalce z oboru informačních a komunikačních technologií, jemuž by soud uložil, aby na základě všech dostupných údajů poskytnutých mu soudem, soudním exekutorem (exekutorským kandidátem, jenž elektronickou dražbu nemovitostí provedl), dražitelem a společností A., s. r. o., s využitím svých odborných znalostí zjistil (posoudil), zda programové vybavení portálu, na němž byla prostřednictvím internetu dražba prováděna, bylo dostatečné v tom smyslu, že umožňovalo provádět dražbu za podmínek, jež byly stanoveny dražební vyhláškou, zda umožňovalo stálý přístup všech účastníků dražebního jednání (i veřejnosti) ke všem úkonům a rozhodnutím provedeným v průběhu dražby, zda bylo zabezpečeno nejen proti zásahu zvenčí (třetí osobou, případně některým z dražitelů), ale i proti účelové manipulaci tím, kdo dražbu provádí, zda může vyloučit, že přesto k ovlivnění (manipulaci) dražby mohlo dojít, zda bylo dostatečně zabezpečeno, aby elektronická data o průběhu dražby byla uchována, dodatečně dohledatelná (ověřitelná), aniž by s údaji (daty) o průběhu dražby bylo možno v průběhu nebo po dokončení dražby manipulovat, a zda může vyloučit, že k takové manipulaci došlo. Dospěje-li znalec k závěru, že programové vybavení shora uvedené podmínky splňovalo a že může vyloučit, že by došlo k manipulaci s programovým vybavením, daty o průběhu dražby nebo při jejich přenosu, posoudí dále, jaká byla příčina toho, že dražiteli se po uplynutí vymezeného času nezobrazilo na monitoru počítače poslední podání dražitele (vydražitele), zejména, zda při předmětné elektronické dražbě mohlo dojít k softwarové závadě či chybě na serverech www.okdrazby.cz. provozovaných společností A., s. r. o., event. na počítači dražebníka či v elektronickém zabezpečení, nebo zda šlo o selhání technického zařízení počítače dražitele, případně o jinou závadu na (jakémkoli) komunikačním zařízení při přenosu elektronických dat.

Teprve v závislosti na výsledcích takto provedeného šetření (dokazování) v naznačeném směru by bylo možno učinit závěr, zda při předmětné elektronické dražbě došlo k porušení zákona ve smyslu ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř. a zda je dán důvod pro změnu usnesení o příklepu tak, že se neuděluje. O takovou situaci by se jednalo zejména tehdy, bylo-li by zjištěno, že programové vybavení portálu, na němž byla prostřednictvím internetu dražba prováděna, neumožňovalo provádět dražbu za podmínek, jež byly stanoveny dražební vyhláškou, nebo neumožňovalo stálý přístup všech účastníků dražebního jednání (i veřejnosti) ke všem úkonům a rozhodnutím provedeným (přijatým) v průběhu dražby nebo nebylo zabezpečeno proti zásahu zvenčí (třetí osobou, případně některým z dražitelů) a proti účelové manipulaci tím, kdo dražbu provádí, nebo, že nebylo dostatečně zabezpečeno tak, aby elektronická data o průběhu dražby byla bezpečně přenášena k dražitelům a zpět a byla uchována, jakož i dodatečně dohledatelná (ověřitelná), aniž by s údaji (daty) o průběhu dražby bylo možno v průběhu nebo po dokončení dražby manipulovat. Stejný závěr by bylo nutno učinit, bylo-li by prokázáno, že přes dostatečné programové vybavení a zabezpečení došlo k manipulaci (např. krátkodobému zablokování systému dražby, ovlivnění přenosu dat apod.) ze strany toho, kdo dražbu prováděl, jiného dražitele nebo třetí osoby, nebo kdyby bylo napevno postaveno, že k zobrazení části dražebního jednání u dražitele nedošlo (aniž to bylo způsobeno jeho zařízením) a nebylo možno zjistit z jaké příčiny. Ve všech uvedených případech by byl namístě závěr, že příklep byl udělen proto, že při provedení elektronické dražby došlo k porušení zákona ve smyslu ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř., a soud by tak svým rozhodnutím nemohl legalizovat elektronickou dražbu, byla-li by soudním exekutorem (pověřeným exekutorským kandidátem) provedena v rozporu s občanským soudním řádem, exekučním řádem nebo podzákonným předpisem.

Naproti tomu z ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř. nelze dovodit (viz výše citované závěry uvedení v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2345/2005, a shodně též výklad obsažený v publikaci Kůrka, V., Drápal, L.: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha 2004, s. 552 a 617 – 629, či Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 2528 – 2529), že by závada na straně dražitele (jeho technickém zařízení, při přenosu dat mezi jeho poskytovatelem internetu a jeho počítačem), která v rámci elektronické dražby způsobila tvrzený dočasný výpadek přenosu dat na jeho počítači a v jejímž důsledku neměl možnost reagovat na poslední příhoz jiného dražitele, představovala porušení zákona při provedení dražby.

Protože právní posouzení věci odvolacím soudem je neúplné a tudíž nesprávné (§ 241a odst. 1 o. s. ř.), neboť se nezabýval otázkou, zda protokol o elektronické dražbě má náležitosti veřejné listiny ve smyslu ustanovení § 134 o. s. ř., protože řízení před odvolacím soudem je zatíženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3 o. s. ř., spočívajícími v tom, že neprovedl dražitelem navržené důkazy ani mu neposkytl poučení podle ustanovení § 254 odst. 3 o. s. ř., a protože nejsou podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2, věta první, o. s. ř.).