Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.05.2011, sp. zn. 29 Cdo 1081/2011, ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.1081.2011.1

V odůvodnění rozhodnutí ze dne 29. 10. 2008 V r c h n í s o u d v Paze uvedl, že smyslem ustanovení § 71 odst. 4 obch. zák. je umožnit soudu odvolání likvidátora, který porušuje své povinnosti natolik závažným způsobem, že brání úspěšnému průběhu likvidace a jejímu ukončení.

Odvolací soud konstatoval, že podle § 74 odst. 2 obch. zák. je likvidátor povinen zaslat soupis obchodního jmění (dále jen „jmění“) každému společníku (členu družstva) a věřiteli společnosti, který o to požádá. Přitakal názoru soudu prvního stupně, podle něhož nezaslal-li likvidátor navrhovatelce na její opakované žádosti soupis jmění, nebylo ustanovení § 74 odst. 2 obch. zák. naplněno. Podle zjištění soudu prvního stupně však druhý navrhovatel působí v inventarizační komisi a měl tudíž přístup k informacím o hospodaření, likvidátor poskytnul první navrhovatelce „řadu základních materiálů“, a to, že navrhovatelé mají o majetku družstva dostatečnou představu, má odvolací soud za zřejmé již z jejich tvrzení. Postup likvidátora ve vztahu k navrhovatelům mohly ovlivnit vyhrocené vztahy mezi navrhovateli a likvidátorem. Podle názoru odvolacího soudu není uvedené porušení § 74 odst. 2 obch. zák. takové intenzity, aby odůvodnilo odvolání likvidátora.

Odvolací soud přitakal i závěru soudu prvního stupně v tom, že při dražbě „Pekárny D.“ likvidátor nerespektoval vykonatelné předběžné opatření nařízené soudem. Tento postup odůvodnil tím, že jej k tomu vedla snaha o zamezení dalších nákladů spojených s „udržením podniku družstvem“, přičemž v důsledku zrušené dražby tyto náklady také skutečně nastaly. Z ustanovení § 71 odst. 5 obch. zák. lze dovodit, že likvidátor je povinen vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře. „Zde se tato likvidátorem tvrzená snaha“ dosáhnout pro družstvo výhodného zpeněžení majetku formou dražby střetla s vykonatelným předběžným opatřením, zakazujícím členům představenstva nakládání s majetkem do doby pravomocného skončení řízení ve věci vedené Krajským soudem v Českých Budějovicích o neplatnost usnesení členské schůze družstva, která mimo jiné rozhodla o zrušení družstva s likvidací a jmenování likvidátora. Po dobu trvání předběžného opatření tak byla faktická činnost likvidátora, která je náplní jeho funkce, omezena. Jednání likvidátora v souvislosti s dražbou podniku je třeba podle odvolacího soudu hodnotit i z tohoto pohledu, že usnesení o zrušení družstva s likvidací soudem shledáno neplatným nebylo, likvidátor sice předběžné opatření nerespektoval, k prodeji majetku v dražbě však nedošlo a ve vztahu k družstvu, jeho členům a věřitelům tak uvedené nerespektování předběžného opatření nemělo žádné důsledky.

Dále pak odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že prodej ojetého vozidla by vzhledem k výši jeho ceny sám o sobě důvodem pro závěr o porušení povinností likvidátora rozhodně nebyl.

K tvrzení vznesenému navrhovateli v průběhu odvolacího řízení, že likvidátor podal bezdůvodně návrh na prohlášení konkursu, odvolací soud uvedl, že na návrh likvidátora byl prohlášen konkurs na majetek družstva usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 1. 2008. Navrhovatelé podali návrh na zrušení prohlášeného konkursu z důvodů chybně prováděné likvidace. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 28. 3. 2008 návrh na zrušení konkursu zamítl. Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelů usnesením ze dne 12. 6. 2008 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil s tím, že důvody pro zrušení konkursu dle § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „zákon o konkursu a vyrovnání“) dány nejsou. Shledal, že likvidátor byl osobou oprávněnou podat návrh na prohlášení konkursu a je dosud osobou oprávněnou jménem úpadce jednat. Konstatoval, že soud prvního stupně při výkonu své dohlédací činnosti správně dovodil, že v dané fázi konkursního řízení nemá tvrzení navrhovatelů o absenci úpadku coby předpokladu pro konkurs žádné opodstatnění.

Posouzení, zda jsou naplněny podmínky pro prohlášení konkursu či nikoliv, je podle odvolacího soudu na konkursním soudu, který, jak je zřejmé ze shora uvedených rozhodnutí, naplnění zákonných podmínek shledal a konkurs prohlásil.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali navrhovatelé dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázali na ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., co do důvodu na ustanovení § 241a odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř.; mají za to, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení a vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Dovolatelé obsáhle rekapitulují dosavadní průběh řízení. Namítají, že zákon nestanoví, že pro odvolání likvidátora je nezbytné, aby porušoval povinnosti závažným způsobem, a bránil tak úspěšnému průběhu likvidace a jejímu ukončení. Tvrdí, že ze skutkových zjištění soudu prvního stupně plyne, že likvidátor porušoval své povinnosti. Především nesplnil základní povinnost likvidátora, když ke vstupu družstva do likvidace nesestavil zahajovací účetní rozvahu a soupis jmění likvidovaného družstva a nezaslal tento soupis členům družstva, kteří o to požádali. Dále pak v rozporu s pravomocným předběžným opatřením nakládal s majetkem družstva.

Dovolatelé mají za to, že ze strany likvidátora došlo k porušení jeho povinností ve více případech i v průběhu odvolacího řízení, a to zejména proto, že výši majetku družstva zkresloval, k podanému návrhu na prohlášení konkursu na majetek likvidovaného družstva nepředal seznam majetku tohoto družstva a jím podepsané prohlášení, že je tento seznam správný a úplný, jak mu to ukládá ustanovení § 4 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání. V návrhu na prohlášení konkursu uvedl, že „jeho úpadek je minusový v částce 1,310.000,- Kč“, dovolatelé však mají za to, že družstvo předluženo není. Do majetku likvidovaného družstva nezahrnul likvidátor veškerý nemovitý a movitý majetek ve vlastnictví družstva.

Dovolatelé rovněž tvrdí, že usnesením odvolacího soudu došlo k zásahu do jejich práv na spravedlivý proces, aniž by však specifikovali, v čem takový zásah spatřují.

Proto navrhují, aby napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena dalšímu řízení.

Likvidátor ve vyjádření k dovolání argumentuje ve prospěch správnosti napadeného usnesení.