Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10.02.2012, sp. zn. 44 Co 444/2011, ECLI:CZ:KSBR:2012:44.CO.444.2011.1

Usnesením M ě s t s k é h o s o u d u ze dne 20. 10. 2011 bylo výrokem I. zastaveno řízení dle ustanovení § 107 odst. 5 o. s. ř., výrokem II. žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a výrokem III. žalobci nebyl vrácen zaplacený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 600 Kč s odkazem na ustanovení § 10 odst. 3 a 7 zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění.
Proti tomuto usnesení, a to pouze proti výroku III., podal žalobce včasné a přípustné odvolání, ve kterém nesouhlasil s postupem soudu při vrácení soudního poplatku dle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2011. Poukazoval na skutečnost, že předmětné soudní řízení bylo zahájeno dne 15. 5. 2008, tedy před účinností zákona č. 218/2011 Sb., kterým byl změněn zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a dále na obsah důvodové zprávy k čl. II zákona č. 218/2011 Sb., ve které se uvádí, že v ustanovení tohoto článku jsou stanoveny postupy pro vybírání a vracení poplatků v řízeních zahájených před účinností nové právní úpravy. Z důvodové zprávy tedy jednoznačně vyplývá, že přechodná ustanovení se týkají nejen vybírání poplatků, ale i jejich vracení. Soud proto při vracení soudního poplatku z návrhu měl postupovat dle dosavadních právních předpisů, tedy dle zákona č. 549/1991 Sb. ve znění účinném do 1. 9. 2011 a z tohoto důvodu žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený výrok III. změnil tak, že žalobci bude vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 600 Kč.

K r a j s k ý s o u d v Brně rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Z o d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud poté, co přezkoumal napadený výrok III. usnesení soudu prvního stupně, učinil závěr, že odvolání není důvodné.

V daném případě bylo řízení zastaveno poté, co byl ve věci vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a soud zjistil, že žalovaný zemřel, aniž by zanechal právního nástupce, s nímž by bylo možno v řízení pokračovat. Na danou situaci z pohledu vrácení soudního poplatku je proto třeba použít ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., jehož znění je však odlišné v době před novelou a po novele provedené zákonem č. 218/2011 Sb., účinným od 1. 9. 2011.

Podle dosavadního znění ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. soud vrátí z účtu soudu zaplacený soudní poplatek za řízení, který byl splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.

Podle znění ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. novelizovaného zákonem č. 218/2011 Sb., účinným od 1. 9. 2011, soud vrátí z účtu soudu zaplacený soudní poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnost snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.

Podle čl. II bodu 1 přechodných ustanovení k zákonu č. 218/2011 Sb. za řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních právních předpisů, i když se stanou splatnými po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Poplatky za odvolání, dovolání nebo kasační stížnost podávané po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají podle zákona č. 549/1991 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Odvolateli je třeba dát za pravdu, že v obsahu důvodové zprávy vztahujícím se k čl. II přechodných ustanovení k zákonu č. 218/2011 Sb. je uvedeno, že tímto článkem jsou stanoveny postupy pro vybírání a vracení poplatků v řízeních zahájených před účinností nové právní úpravy. Z toho je sice zřejmé, že zákonodárce pravděpodobně původně i zamýšlel upravit tímto článkem jak vybírání, tak vracení poplatků za řízení zahájená přede dnem účinnosti zákona, avšak tento záměr se již nepodařilo včlenit do přijaté zákonné úpravy tak, jak byla závazně uveřejněna ve Sbírce zákonů a z tohoto důvodu je třeba podle čl. II postupovat pouze v případě vybírání poplatků, nikoliv již v případě jejich vracení, které se pak nutně musí řídit novou zákonnou úpravou, tedy dle novelizovaného znění § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 9. 2011.

Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud rozhodl, že žalobci poplatek vrácen nebude, neboť tento byl zaplacen ve výši 600 Kč, avšak podle stávající právní úpravy se ze zaplaceného soudního poplatku vrací jen to, co převyšuje částku 1000 Kč.

Z těchto důvodů odvolací soud napadený výrok III. usnesení soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil dle ustanovení § 219 o. s. ř.

____________________________________________
*) Pro případ zpětvzetí žaloby srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. III. ÚS 254/05, uveřejněný pod číslem 201/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu.