Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.03.2011, sp. zn. 7 Tz 21/2011, ECLI:CZ:NS:2011:7.TZ.21.2011.1

Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného S. H. proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. 6. 2010, sp. zn. 0 Nt 728/2009, rozhodl tak, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. 6. 2010, sp. zn. 0 Nt 728/2009, byl porušen zákon v ustanovení § 99 odst. 6 tr. zákoníku v neprospěch obviněného. Toto usnesení zrušil ve výroku o uložení dohledu probačního úředníka. Zrušil také další rozhodnutí na zrušenou část usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Z o d ů v o d n ě n í :

Usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. 6. 2010, sp. zn. 0 Nt 728/2009, bylo rozhodnuto jednak výrokem podle § 99 odst. 5 tr. zákoníku tak, že ústavní ochranné léčení uložené obviněnému S. H. rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 6. 1999 , sp. zn. 2 To 55/99, bylo přeměněno na formu ambulantní, a jednak výrokem podle § 99 odst. 6 tr. zákoníku tak, že obviněnému S. H. byl uložen dohled probačního úředníka na dobu tří let. Usnesení nabylo právní moci dne 10. 6. 2010 v řízení před Okresním soudem v Havlíčkově Brodě jako soudem prvního stupně.

Ministr spravedlnosti podal dne 18. 2. 2011 ve prospěch obviněného S. H. stížnost pro porušení zákona proti označenému usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě. Napadl pouze výrok o uložení dohledu probačního úředníka. Vytkl, že soud porušil zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř., § 99 odst. 6 tr. zákoníku. Namítl, že pro uložení dohledu probačního úředníka nebyla splněna základní podmínka spočívající v tom, že ochranné léčení je ukončeno, protože u obviněného došlo jen ke změně formy ochranného léčení a za této situace nepřichází uložení dohledu probačního úředníka v úvahu. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil vytýkané porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného, aby zrušil napadené usnesení ve výroku o uložení dohledu probačního úředníka a aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení, pokud jde o výrok o uložení dohledu probačního úředníka, jakož i řízení předcházející této části napadeného usnesení, a shledal, že zákon byl porušen.

Ustanovení § 99 odst. 6 tr. zákoníku upravuje délku trvání ochranného léčení a v této souvislosti mimo jiné stanoví, že je-li nebezpečí, že odsouzený spáchá další trestný čin, soud v rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení uloží odsouzenému dohled nad jeho chováním až na dobu pěti let, přičemž na výkon dohledu se užije obdobně ustanovení § 49 až § 51 tr. zákoníku.

Z ustanovení § 99 odst. 6 tr. zákoníku jasně vyplývá, že uložení dohledu nad chováním odsouzeného je podmíněno tím, že odsouzený je z ochranného léčení propuštěn. Propuštěním z ochranného léčení se rozumí jeden ze způsobů jeho ukončení. Logika věci je v tom, že při ukončení ochranného léčení je potřeba určité kontroly chování odsouzeného, jestliže tu je nebezpečí, že po ukončení ochranného léčení spáchá další trestný čin. Tato potřeba nevyvstává, jestliže výkon ochranného léčení – byť ve změněné formě – pokračuje, protože tím je kontrola chování odsouzeného nadále zajištěna. Podmínky ustanovení § 99 odst. 6 tr. zákoníku nesplňuje „fyzické propuštění“ odsouzeného z psychiatrické léčebny, ke kterému dojde v souvislosti s rozhodnutím o změně formy ochranného léčení.

V posuzovaném případě nebyl obviněný S. H. z ochranného léčení propuštěn, ale došlo u něho jen ke změně formy ochranného léčení z ústavní na ambulantní. Při této změně bylo ochranné léčení dále vykonáváno. S uvedenou změnou nespojuje ustanovení § 99 odst. 6 tr. zákoníku nutnost ani možnost uložit obviněnému dohled probačního úředníka, jak o tom rozhodl Okresní soud v Havlíčkově Brodě. Napadené usnesení neobsahuje odůvodnění (§ 134 odst. 3 tr. ř.), takže nelze zjistit, jakými úvahami se tento soud při rozhodování řídil. V každém případě však pochybil, pokud obviněnému podle § 99 odst. 6 tr. zákoníku uložil dohled probačního úředníka.

Nejvyšší soud proto vyslovil porušení zákona v ustanovení § 99 odst. 6 tr. zákoníku s tím, že zákon byl v tomto ustanovení porušen v neprospěch obviněného, zrušil napadené usnesení ve výroku o uložení dohledu probačního úředníka a zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad. Nejvyšší soud se omezil na zrušení vadného výroku a obsahově navazujících rozhodnutí, neboť ve věci není třeba učinit žádné nové rozhodnutí.