Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 02.01.2007, sp. zn. 6 To 649/2007, ECLI:CZ:KSPL:2007:6.TO.649.2007.1

Krajský soud v Plzni ke stížnosti obhájce Mgr. R. Š. v trestní věci odsouzené A. M. zrušil usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. 1 T 8/2007–241 v celém rozsahu a podle § 151 odst. 2, odst. 3 tr. ř. a § 11 odst. 1 písm. g) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, určil Mgr. R. Š. odměnu obhájce a náhradu hotových výdajů v celkové výši 30 837 Kč včetně DPH.

Z  o d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením Okresní soud v Chebu podle § 151 odst. 2, odst. 3 tr. ř. a příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen advokátního tarifu), určil Mgr. R. Š., advokátovi AK M. L. odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši s DPH 30 301,50 Kč a nepřiznal mu částku ve výši 535,50 Kč.

Proti tomuto usnesení podal včasnou stížnost obhájce Mgr. R. Š., a to do výroku, kterým byla zamítnut návrh na přiznání odměny v částce 535,50 Kč. Ve stížnosti uvedl, že Okresní soud v Chebu pochybil, když za účast obhájce při hlavním líčení konaném dne 7. 6. 2006 od 8.15 hod. do 11.05 hod., dne 25. 7. 2006 od 8.00 hod. do 10.55 hod., dne 12. 12. 2006 od 8.07 hod do 10.55 hod. upravil počet paušálních částek náhrady výdajů s tím, že v daném případě se obhájce zúčastnil tří hlavních líčení, tudíž poskytl tři úkony právní služby, ke kterým náleží tři paušální částky náhrady výdajů. Soud se však domnívá, že účasti u těchto hlavních líčení poskytl obhájce vždy pouze jeden úkon právní služby bez ohledu na časovou náročnost úkonu, která je vyjádřena zvýšením odměny, v daném případě na dvojnásobek. Podle názoru soudu, pokud doba trvání hlavního líčení přesáhne dvě hodiny, náleží obhájci zvýšená odměna, ovšem neznamená to, že v tu chvíli obhájce poskytuje další úkon právní služby. Vzhledem k tomu náleží obhájci za účast na těchto hlavních líčení pouze jedna paušální částka náhrady výdajů.

S uvedeným názorem však stěžovatel nesouhlasí, neboť v § 11 advokátního tarifu jsou taxativně stanoveny jednotlivé právní služby, přičemž v jeho odst. 1 pod písm. g) je jako úkon právní služby uvedeno „účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to za každé dvě započaté hodiny“. Nejedná se o zvýšení na dvojnásobek, to je upraveno např. v § 12 advokátního tarifu, ale o odměnu za další nový úkon. Podle § 13 odst. 3 citovaného předpisu potom přísluší ke každému úkonu jedna paušální částka náhrady výdajů. Tento výklad již dříve odrážela judikatura k advokátního tarifu před jeho novelizací v roce 2006 a úprava režijních paušálů nedoznala změn s výjimkou zvýšení z částky 75 Kč na 300 Kč. Tento právní názor také podporuje stanovisko výboru České advokátní komory k výkladu § 13 a § 14 advokátního tarifu zveřejněné v souboru judikátů a stanovisek České advokátní komory vydanému dne 7. 7. 1999. „Trvá-li jednání soudního či jiného orgánu déle než dvě hodiny, pak samostatným úkonem právní pomoci je každá započatá dvouhodina účasti před soudem. Proto za každé dvě započaté hodiny jednání u soudu náleží jedna paušální částka náhrady výdajů.“

Vzhledem k uvedeným skutečnostem stěžovatel navrhl, aby odvolací soud napadené části usnesení zrušil a sám ve věci rozhodl tak, že přizná Mgr. R. Š. i částku 535,50 Kč za paušální náhradu výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za dva úkony po 75 Kč a jeden úkon po 300 Kč v souvislosti s účastí na hlavních líčeních dne 7. 6. 2006, 25. 7 2006 a 12. 12. 2006 a také 19% DPH.

Z podnětu stížnosti obhájce přezkoumal krajský soud ve smyslu ustanovení § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo. Dospěl k následujícím závěrům.

Krajský soud se zcela ztotožňuje s argumentací stěžovatele, tedy s tím, že za každé dvě započaté hodiny jednání u soudu náleží jedna paušální částka náhrady výdajů. Argumentace stěžovatele je zcela přiléhavá a nelze souhlasit s názory okresního soudu tak, jak je rozvedl ve čl. 2 a 3 napadeného usnesení. Je nutné vycházet z § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, kde je uvedeno, že účast na jednání před soudem je úkonem právní služby, a to vždy za každé dvě započaté hodiny. Přitom podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu přísluší ke každému úkonu jedna paušální částka náhrady výdajů. Pokud jsou jedním úkonem právní služby každé dvě započaté hodiny, přísluší ke každému úkonu i jedna paušální částka náhrady výdajů.

Krajský soud se zcela ztotožnil s námitkami stěžovatele, a proto zrušil podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. napadené usnesení a sám rozhodl, že se obhájci přiznává odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 30 837 Kč tak, jak obhájce specifikoval ve svém návrhu na přiznání odměny za právní pomoc ze dne 23. 10. 2007.