Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.08.2007, sp. zn. 23 To 686/2007, ECLI:CZ:KSCB:2007:23.TO.686.2007.1

B.

Krajský soud v Českých Budějovicích ke stížnosti státního zástupce v trestní věci obžalovaného O. S. zrušil usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 7. 2007, sp. zn. 2 T 103/2005, a okresnímu soudu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

Z  o d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 7. 2007, sp. zn. 2 T 103/2005, postoupil okresní soud podle § 222 odst. 2 tr. ř. Magistrátu města Č. B. věc obžalovaného O. S. pro skutek spočívající v tom, že měl dne 5. 7. 2005 kolem 15.00 hod v Č. B. ve S. ulici v obchodním domě I. na pánském záchodě, v době, kdy L. M. vykonával malou potřebu, tohoto zezadu přitlačit ke stěně, přes rameno mu sáhnout do horní kapsy saka, odcizit bankovky v hodnotě 5000 Kč a následně se dát na útěk, což bylo původně obžalobou posouzeno jako trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák.

Po provedeném dokazování dospěl okresní soud k závěru, že musí vycházet z výpovědi obžalovaného, který tvrdil, že přišel na pánskou toaletu, jak bouchly dveře, poškozenému vypadly z ruky peníze, on je sebral, aby mu je podal, ale vzhledem k tomu, že poškozený začal volat o pomoc, i s penězi utekl. Takové jednání okresní soud považoval za přestupek s ohledem na to, že šlo o částku 2200 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podala včas stížnost státní zástupkyně. Podle jejího přesvědčení i v případě, že by soud vycházel z verze obžalovaného, jde o trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d) tr. zák.

Stížnostní soud musí podotknout, že právní názor vyslovený státní zástupkyní pokládá za správný.

Poškozený peníze neztratil, nepřišel o kontrolu nad nimi svojí nepozorností, zapomnětlivostí, či z jiných podobných důvodů. Poškozený měl peníze v ruce a v důsledku toho, že obžalovaný bouchl dveřmi, se lekl, peníze mu upadly, obžalovaný je sebral a poškozenému nevrátil (alespoň tak je skutkový děj okresním soudem zjišťován podle výpovědi obžalovaného). Poškozený ani na chvíli neztratil nad svým majetkem kontrolu a pouze skutečnost, že obžalovaný, který je podstatně mladší a v důsledku toho i rychlejší, vedla k tomu, že se mohl peněz poškozeného zmocnit. Je-li podle soudní praxe za věc, kterou má jiný při sobě, považován i předmět, jenž se nachází v bezprostřední blízkosti poškozeného, avšak nemusí být s jeho tělem přímo spojen, pak peníze ležící u jeho nohou, pro něž by jistě sám sáhl, nebýt jednání obžalovaného, nutno rovněž považovat za takovou věc.

Proto má stížnostní soud zato, že jednání obžalovaného je trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d) tr. zák., pokud samozřejmě okresní soud nadále bude vycházet z těch skutkových závěrů, z nichž vycházel až doposud.