Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30.05.2007, sp. zn. 21 Co 233/2007, ECLI:CZ:KSHK:2007:21.CO.233.2007.1

O k r e s n í s o u d v Hradci Králové usnesením ze dne 17. 4. 2007 zastavil řízení a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění tohoto usnesení okresní soud uvedl, že žalobce se po žalovaném domáhal doplatku kupní ceny dodaného zboží, žalovaný v reakci na platební rozkaz vydaný v této věci poukazoval na nedostatek pasivní legitimace s tím, že uplatněná pohledávka zanikla jednostranným započtením. Uvedl, že vzhledem k neomluvené neúčasti žalobce při jednání nařízeném na 29. 3. 2006 a návrhu žalovaného na přerušení řízení, usnesením řízení přerušil. Součástí rozhodnutí bylo i poučení účastníků o právních následcích přerušení řízení dle § 111 odst. 1 a 3 o. s. ř. Okresní soud uvedl, že podle tohoto ustanovení není-li návrh na pokračování v řízení podán do jednoho roku (ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o přerušení řízení vycházeje z ustanovení § 171 o. s. ř.), soud řízení zastaví. Uzavřel, že vykonatelnost citovaného rozhodnutí nastala doručením druhému z účastníků, tj. žalobci dne 3. 4. 2006. Lhůta jednoho roku od tohoto okamžiku uplynula dle § 52 odst. 2 o. s. ř. dnem 3. 4. 2007. V této lhůtě nebyl doručen návrh na pokračování v řízení žádným z účastníků, a proto soud řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podal včas odvolání žalobce. Uvedl, že v souladu s usnesením soudu z 15. 2. 2006 využil svého práva závěrečné řeči, kterou poslal prostřednictvím e-mailové pošty a poštovního úřadu doporučeně dne 23. 3. 2006. Dne 15. 2. 2006 při posledním jednání žádný z účastníků nenavrhl další důkazy a nedoplnil svá tvrzení a jednání bylo odročeno na 29. 3. 2006 s tím, že zástupci obou stran přednesou závěrečné návrhy ve věci. V souvislosti s tím sdělil soudu, že v uvedený den se k soudu nedostaví a zašle závěrečný návrh elektronickou poštou a prostřednictvím pošty. Následně byl překvapen, že okresní soud vydal usnesení o přerušení řízení, neboť soudce s ním jednal prostřednictvím elektronické pošty první týden v dubnu 2006 a dotazoval se, proč se nedostavil k jednání. Odpověděl mu, že soud na posledním jednání informoval, že se nedostaví, neboť předmětem posledního jednání budou pouze závěrečné návrhy. Toto ovšem nemůže ničím doložit. Namítal, že na straně soudu nebyl dán důvod k přerušení řízení dle § 110 o. s. ř. Požadoval, aby mu bylo prominuto zmeškání lhůty k podání návrhu na pokračování v řízení. Jako důvody zmeškání uvedl to, že nedopatřením přehlédl překročení lhůty k podání návrhu na pokračování soudního jednání, přehlédl odkaz na ustanovení § 110 o. s. ř. v usnesení a vycházel z toho, že soudce si je vědom toho, že uvedené usnesení nevydal v souladu s § 110 o. s. ř. Z toho důvodu se domníval, že v jednání bude následně pokračováno po lhůtě určené žalobci a žalovanému soudem. Vzhledem k tomu, že se soudcem jednal v dubnu 2006, nepodal ani proti usnesení o přerušení řízení odvolání. Požadoval, aby bylo napadené usnesení zrušeno a rozhodnuto ve věci samé. Znovu požádal o prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu na pokračování řízení.

K r a j s k ý s o u d v Hradci Králové z podnětu odvolání přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné. Zrušil proto usnesení okresního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Z odůvodnění:

Okresní soud vycházel z nesprávného právního názoru o počátku běhu jednoroční lhůty pro podání návrhu na pokračování v řízení. Podle ustálené soudní praxe jednoroční lhůta pro podání návrhu na pokračování v řízení počne běžet od právní moci usnesení o přerušení řízení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu SR sp. zn. 2 Cz 10/79 publikované ve Sborníku IV, str. 733). Vzhledem k tomu, že proti usnesení o přerušení řízení je přípustné odvolání, je logické, že jednoroční lhůtu pro podání návrhu na pokračování v řízení je třeba počítat od okamžiku, kdy je najisto postaveno, že řízení bylo přerušeno, tj. od okamžiku právní moci usnesení o přerušení řízení. Počítání lhůty, jejíž zmeškání je spojeno s takovým následkem, že řízení bude zastaveno, od okamžiku nabytí právní moci usnesení je i v zájmu právní jistoty účastníků.

V souzené věci usnesení o přerušení řízení ze dne 29. 3. 2006 nabylo právní moci 19. 4. 2006, roční lhůta pro podání návrhu na pokračování v řízení tedy uplynula 19. 4. 2007. Okresní soud ale již 17. 4. 2007 rozhodl o zastavení řízení. Jelikož jde o vadu v postupu soudu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, odvolací soud napadené usnesení okresního soudu podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). V dalším řízení se okresní soud v první řadě bude zabývat návrhem žalobce na prominutí zmeškání lhůty pro podání návrhu na pokračování v řízení.