Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15.06.2005, sp. zn. 1 Ntd 14/2006, ECLI:CZ:VSOL:2005:1.NTD.14.2006.1

Právní věta:

I. Předložit věc podle § 222 odst. 1 tr. ř. nadřízenému soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu lze jen v hlavním líčení, a nikoli též v neveřejném zasedání, neboť možnost vydání takového rozhodnutí mimo hlavní líčení není ustanovením § 231 odst. 1 tr. ř. upravena. 

II. Pouhá skutečnost, že obviněnému nelze doručit opis usnesení, nemůže odůvodnit vydání příkazu k zatčení (§ 69 odst. 1 tr. ř.). Tím spíše nelze příkaz k zatčení vydat, není-li důvod k takovému doručování proto, že již došlo k oznámení usnesení formou doručení jeho opisu obhájci obviněného (§ 137 odst. 2 tr. ř.).

Soud: Vrchní soud v Olomouci
Datum rozhodnutí: 15.06.2006
Spisová značka: 1 Ntd 14/2006
Číslo rozhodnutí: 35
Rok: 2007
Sešit: 6
Typ rozhodnutí: Usnesení
Heslo: Hlavní líčení, Neveřejné zasedání, Oznámení usnesení, Příkaz k zatčení, Příslušnost soudu
Předpisy: § 137 odst. 2 tr. ř.
§ 222 odst. 1 tr. ř.
§ 69 odst. 1 tr. ř.
Druh: Rozhodnutí ve věcech trestních
Sbírkový text rozhodnutí

Vrchní soud v Olomouci rozhodl, že příslušným k projednání trestní věci obžalovaného L. T. pro trestnou činnost vymezenou obžalobou státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Zlíně, sp. zn. Zt 1445/2001, je Okresní soud ve Zlíně.

Z  o d ů v o d n ě n í :

Na podkladě usnesení vydaného Okresním soudem ve Zlíně dne 21. 12. 2005 byl Vrchnímu soudu v Olomouci předložen trestní spis uvedeného soudu sp. zn. 2 T 178/2001 k rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu k projednání obžaloby, která byla státním zástupcem Okresního státního zastupitelství ve Zlíně dne 19. 10. 2001 podána na obviněného L. T. pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. O předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu rozhodl soud při aplikaci § 222 odst. 1 tr. ř. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že podle předkládajícího soudu je věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci krajský soud (protože ten koná společné řízení ve smyslu § 20 odst. 1 a § 21 odst. 1 tr. ř.), a to vzhledem k tomu, že skutek uvedený v obžalobě Okresního státního zastupitelství ve Zlíně tvoří součást pokračujícího trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák., pro který byla na L. T. a další osoby podána Krajským státním zastupitelstvím v Brně pod sp. zn. 1 KZv 20/2003 obžaloba u Krajského soudu v Brně.

Vrchní soud v Olomouci zjistil, že je soudem bezprostředně nadřízeným soudu, u kterého byla podána obžaloba, a soudu, který je podle odůvodnění rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně věcně (a místně) příslušným k rozhodnutí o skutku v ní popsaném. Z obsahu spisu vrchní soud zjistil následující:

Obžalobou Okresního státního zastupitelství ve Zlíně je L. T. stíhán pro skutek spočívající v tom, že jako jednatel společnosti M., s. r. o., B., ačkoliv již od počátku roku 2000 jednal o převodu obchodního podílu na nového společníka a jednatele a dne 2. 5. 2000 převedl obchodní podíl i jednatelství společnosti na nového majitele, ve dnech 4. 4. 2000 a 10. 4. 2000 odebral na základě písemné objednávky od společnosti C. Z., s. r. o., Z., instalační materiál fakturami X a Y v celkové hodnotě 190 009 Kč, při odběru zboží dne 4. 4. 2000 uhradil v hotovosti zálohu ve výši 50 000 Kč, následně zboží rozprodal a do současné doby neuhradil, přičemž při převodu obchodního podílu novému vlastníku společnosti nepředal účetnictví a neinformoval jej o závazcích společnosti vůči společnosti C. Z., s. r. o., čímž jmenované společnosti způsobil škodu ve výši 149 009 Kč.

K projednání obžaloby napadlé dne 19. 10. 2001 nařídil okresní soud hlavní líčení na den 12. 3. 2002, které pro nepřítomnost obžalovaného odročil na neurčito. Následně bylo hlavní líčení nařízeno na 2. 12. 2002, ale soud je bez jednání odročil na 17. 3. 2003. Na základě žádosti obžalovaného bylo hlavní líčení odvoláno a nařízeno na 9. 6. 2003. Uvedeného dne byl vyslechnut obžalovaný a tři svědci a poté bylo hlavní líčení odročeno na 25. 8. 2003. Při neúčasti předvolaného svědka bylo hlavní líčení bez jednání odročeno na 25. 11. 2003, to však bylo odvoláno z důvodu nemoci obžalovaného a přeloženo na 24. 2. 2004. Hlavní líčení, opětovně pro nepřítomnost předvolaného svědka bylo odročeno na 11. 5. 2004, z důvodu omluvy svědka bylo však odvoláno a přeloženo na 31. 8. 2004. Dne 25. 8. 2004 bylo zjištěno, že obžalovaný je ve vazbě v jiné trestní věci, hlavní líčení bylo proto přeloženo na 22. 11. 2004 a dále po propuštění obžalovaného z vazby a zaslání jeho omluvy ze zdravotních důvodů bylo jednání přeloženo na 29. 3. 2005 a opět z týchž důvodů přeloženo na 21. 6. 2005. Toto hlavní líčení bylo za účelem postoupení věci Krajskému soudu v Brně odročeno na neurčito. Na den 20. 12. 2005 bylo poté nařízeno neveřejné zasedání, v němž okresní soud rozhodl podle § 222 odst. 1 tr. ř. o předložení věci Vrchnímu soudu v Olomouci. Usnesení soudu bylo doručeno 5. 1. 2006 státnímu zástupci, 4. 1. 2006 obhájkyni obžalovaného a po realizaci příkazu k zatčení, vydaného pro nemožnost doručení opisu usnesení, dne 6. 6. 2006 obžalovanému.

Usnesení Okresního soudu ve Zlíně ve svém odůvodnění uvádí, pro jaký skutek je obžalovaný stíhán na podkladě obžaloby Okresního státního zastupitelství ve Zlíně, a dále (jak již uvedeno výše) poukazuje na stíhání obžalovaného pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák., který měl spáchat v období od 29. 10. 1999 do 3. 1. 2002 a způsobit tak škodu v celkové výši 6 537 797,80 Kč (body 1 – 23 citované obžaloby Krajského státního zastupitelství Brno). Zmiňuje též, že obžaloba je vedena u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3 T 4/2004 a že věc dosud nebyla rozhodnuta.

Postup okresního soudu je zjevně nesprávný. Tento soud pochybil již tím, že usnesení o předložení věci vrchnímu soudu při aplikaci § 222 odst. 1 tr. ř. vydal v neveřejném zasedání, neboť takové rozhodnutí nelze v této formě zasedání soudu vydat. Nejde totiž o rozhodnutí, které je obsaženo v ustanovení § 231 odst. 1 tr. ř., jež upravuje problematiku rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení. Vydání usnesení o předložení věci v hlavním líčení dne 21. 6. 2005 přitom zjevně nic nebránilo, disponoval-li již v té době okresní soud obžalobou Krajského státního zastupitelství Brno, jak vyplývalo z odůvodnění vydaného rozhodnutí. K vlastnímu předložení věci bezprostředně nadřízenému soudu pak došlo s nedůvodným prodlením, neboť nebyl-li obžalovaný ve vazbě, výkonu trestu odnětí svobody ani na pozorování ve zdravotnickém ústavu (§ 137 odst. 3 tr. ř.), dostačovalo, že usnesení ze dne 21. 12. 2005 bylo oznámeno formou doručení jeho opisu obhájkyni obžalovaného. Doručování opisu usnesení obžalovanému bylo za daného stavu neopodstatněné a úkony s tímto spojené, zejména zajištění obviněného na základě vydaného příkazu k zatčení, nadbytečné a nerespektovalo platnou právní úpravu. Pouhá skutečnost, že obviněnému nelze doručit opis usnesení, nemůže odůvodnit vydání příkazu k zatčení (§ 69 odst. 1 tr. ř.). Tím spíše nelze příkaz k zatčení vydat, není-li důvod k takovému doručování proto, že již došlo k oznámení usnesení formou doručení jeho opisu obhájci obviněného (§ 137 odst. 2 tr. ř.).

Dále Vrchní soud v Olomouci podrobně vysvětlil, proč rozhodl, že je nadále věcně příslušným k projednání věci obžalovaného L. T. pro trestnou činnost vymezenou obžalobou státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Zlíně, sp. zn. Zt 1445/2001, Okresní soud ve Zlíně.