Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.03.2003, sp. zn. 20 Cdo 785/2002, ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.785.2002.1

K r a j s k ý s o u d rozhodnutím ze dne 12. 2. 2002 potvrdil usnesení ze dne 6. 6. 2001, kterým O k r e s n í s o u d Plzeň – sever zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 7. 1999) k vydobytí pohledávky ve výši 11 000 Kč s 6% úroky od 21. 12. 1996 do zaplacení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. K návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí je oprávněný povinen ve smyslu ustanovení § 261 odst. 2, věty první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, připojit stejnopis podkladového rozhodnutí, tedy originálu nebo úředně ověřeného opisu, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti; protože oprávněná – přes výzvu soudu – předložila pouze „neověřenou fotokopii směnečného platebního rozkazu s ofocenou doložkou právní moci a vykonatelnosti,“ nevyhověla podle odvolacího soudu požadavku zákona a její návrh nemůže být úspěšný.

N e j v y š š í s o u d dovolání zamítl.

Z odůvodnění:

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení § 261 odst. 2, věty první a druhé, o. s. ř. je třeba k návrhu na výkon rozhodnutí připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Protože v projednávaném případě soud, u něhož byl návrh podán, není soudem, který exekuční titul vydal, je použití třetí věty uvedeného ustanovení vyloučeno (totéž platí i o § 261 odst. 3 o. s. ř.).

V souzené věci oprávněná na výzvu k doložení stejnopisu („tzn. originálu nebo úředně ověřeného opisu“) podkladového rozhodnutí s potvrzením o jeho vykonatelnosti předložila fotokopii stejnopisu směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 7. 1999, včetně potvrzení, že co do jistiny je vykonatelné dne 10. 8. 1999.

V případech, kdy je třeba k návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí připojit exekuční titul, musí oprávněný předložit stejnopis podkladového rozhodnutí s potvrzením (tzv. doložkou) vykonatelnosti, kterou na něm vyznačil soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně (srov. § 24 odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů). Tvrzení, že má proti povinnému vykonatelný exekuční titul, může oprávněný prokázat také předložením jeho opisu (kopie), na němž je vyznačena tzv. ověřovací doložka s náležitostmi zakotvenými v ustanovení § 73 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, nebo v ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů. Teprve „úřední“ ověření shody opisu (kopie) s listinou, tj. stejnopisem písemného vyhotovení podkladového rozhodnutí (tzv. vidimace), činí opis (kopii) způsobilým založit splnění povinnosti stanovené v § 261 odst. 2, větě první, o. s. ř., připojí-li ho oprávněný místo stejnopisu titulu.

Odvolací soud, který z výše uvedeného vycházel, věc posoudil správně (opačný názor prezentovaný v dovolání neobstojí). Jelikož vady uvedené v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a, b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolatelka nenamítala a ze spisu nevyplývají (§ 242 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), Nejvyšší soud – bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.) – dovolání jako nedůvodné zamítl (§ 243b odst. 2, část věty před středníkem, odst. 6 o. s. ř.).