Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31.03.2003, sp. zn. 51 Co 70/2003, ECLI:CZ:MSPH:2003:51.CO.70.2003.1

Obvodní soud pro Prahu 4 nařídil usnesením ze dne 21. 1. 2002 exekuci podle vykonatelného rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 20. 7. 2000, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 93 077 Kč s příslušenstvím, nákladů předcházejícího řízení ve výši 10 074 Kč a nákladů exekuce, které je povinná povinna zaplatit oprávněné s tím, že náklady exekuce určí v souladu s § 88 odst. 1 exekučního řádu soudní exekutor. Současně pověřil provedením exekuce soudního exekutora JUDr. J. P.

Napadeným usnesením ze dne 26. 9. 2002 O b v o d n í s o u d pro Prahu 4 zamítl návrh exekutora na prohlášení o majetku povinného s odkazem na § 260a odst. 1 o. s. ř. a s odůvodněním, že tento návrh byl podán po zahájení řízení, což není přípustné.

Proti tomuto usnesení podal exekutor v zákonné lhůtě odvolání. Namítal, že zmíněný návrh podal v souladu s ustanovením § 53 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., které je zařazeno do hlavy III. Provedení exekuce, díl 2. Exekuční řízení. Vyjádřil názor, že vzhledem k tomuto začlenění je zřejmé, že návrh na prohlášení o majetku může soudní exekutor podat pouze po zahájení řízení, neboť podle § 35 odst. 2 citovaného zákona je exekuční řízení zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi nebo soudu. Má za to, že tento institut má nepochybně umožnit pověřenému soudnímu exekutorovi, aby zjistil, jaký majetek má povinný, a mohl zvolit vhodný způsob provedení exekuce. Za situace, kdy nejsou zbaveny povinnosti mlčenlivosti vůči exekutorovi zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení a další instituce, je prohlášení o majetku jedinou možností, jak zjistit např. zaměstnavatele povinného. Poukazoval na to, že před zahájením řízení by soudní exekutor, v rámci další činnosti jako zástupce oprávněného, mohl návrh na prohlášení o majetku povinného rovněž podat. Jednalo by se však o právní pomoc oprávněnému podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

M ě s t s k ý s o u d v Praze jako soud funkčně příslušný podle § 10 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 45 odst. 1 a § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Proto rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Z odůvodnění:

Prohlášení o majetku je prostředek, který umožňuje věřiteli peněžité pohledávky zjistit majetek dlužníka, na který by mohl posléze vést k vymožení své peněžité pohledávky efektivně a úspěšně výkon rozhodnutí. Oprávnění navrhnout soudu, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o svém majetku, má podle ustanovení § 53 zákona č. 120/2001 Sb. exekutor, aniž by osvědčil, že pohledávka oprávněného nebyla anebo nemohla být s pomocí soudu podle § 260 o. s. ř. uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu dlužníka u peněžního ústavu. Odvolateli lze přisvědčit, že s ohledem na začlenění tohoto oprávnění do hlavy III. (Provedení exekuce) zákona č. 120/2001 Sb. – který je ve vztahu k občanskému soudnímu řádu zákonem speciálním – je možno dospět k závěru, že exekutor má speciální práva jako veřejný činitel ve vztahu k institutu prohlášení o majetku povinného a může podat soudu návrh na prohlášení o majetku i po zahájení řízení, resp. poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce. Je třeba zdůraznit, že podle § 47 odst. 1 a 3 citovaného zákona exekutor poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Institut prohlášení o majetku má pak nepochybně umožnit pověřenému soudnímu exekutorovi, aby zjistil informace o majetkových poměrech povinného, na základě kterých by mohl zvolit takový způsob provedení exekuce, který by přinesl uspokojení pohledávky oprávněného. Exekutor poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce, může před vydáním exekučního příkazu podle § 47 zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) navrhnout soudu, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku. Soud postupuje podle ustanovení § 250a až 260h o. s. ř.; soud návrhu vyhoví ve lhůtě 15 dnů. Ustanovení § 260b odst. 1 o. s. ř. se nepoužije. K návrhu na prohlášení o majetku exekutor připojí exekuční titul, ledaže se návrh podává u soudu, který ve věci rozhodoval jako soud prvního stupně. V ostatním má exekutor stejná práva, jaká ustanovení občanského soudního řádu upravující prohlášení o majetku přiznávají oprávněnému (§ 53 odst. 2 a 3 zákona č. 120/2001 Sb.).

Z uvedeného vyplývá, že soud prvního stupně neposoudil návrh exekutora na prohlášení o majetku správně. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.).