Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.03.2001, sp. zn. 35 Co 127/2001, ECLI:CZ:MSPH:2001:35.CO.127.2001.1

Právní věta:

K řízení o jmenování znalce za účelem ocenění nepeněžitého vkladu do obchodní společnosti (§ 59 odst. 3 obch. zák. ve znění zákona č. 370/2000 Sb.) je dána věcná příslušnost krajských soudů.

Soud: Městský soud v Praze
Datum rozhodnutí: 30.03.2001
Spisová značka: 35 Co 127/2001
Číslo rozhodnutí: 37
Rok: 2002
Sešit: 6
Typ rozhodnutí: Usnesení
Heslo: Příslušnost soudu věcná
Předpisy: § 59 odst. 3 obch. zák.
Druh: Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí

Napadeným usnesením ze dne 23. 2. 2001 O b v o d n í s o u d pro Prahu 1 ustanovil znalce z oboru ekonomika – ceny a odhady, a to Mgr. J. B. a Ing. T. B., kterým uložil popsat nepeněžitý vklad a uvést způsob a výši ocenění tohoto nepeněžitého vkladu. Žalobkyním uložil povinnost složit zálohu na náklady spojené s podáním znaleckého posudku ve výši 100 000 Kč.

Proti tomuto usnesení podaly žalobkyně včas odvolání, v němž nesouhlasily s uložením povinnosti složit zálohu na znalecký posudek. Namítaly, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil. Upozorňovaly, že podle § 59 odst. 3 obč. zák. hradí odměnu za zpracování posudku společnost a odměna se stanoví zásadně dohodou. V dané věci soud nemůže uložit žalobkyním povinnost ke složení zálohy na vyhotovení posudku podle § 141 odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o náklady řízení, které vznikají účastníkům a o jejichž náhradě rozhoduje soud. Navrhly, aby bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že výrok o povinnosti složit zálohu na náklady spojené s podáním znaleckého posudku bude zrušen.

M ě s t s k ý s o u d v Praze, aniž bylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a shledal, že nemá podmínky ani pro potvrzení ani pro změnu napadeného usnesení. Proto napadené usnesení zrušil a rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému.

Z odůvodnění:

Podle § 59 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, musí být hodnota nepeněžitého vkladu uvedena ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, nestanoví-li tento zákon jinak. Hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a do akciové společnosti, anebo nepeněžitého vkladu komanditisty do komanditní společnosti, se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Přesahuje-li hodnota nepeněžitého vkladu 10 000 Kč nebo je předmětem vkladu podnik, jeho část, know-how, nebo je společnost zakládána jedním zakladatelem, anebo má jediného společníka, vyžaduje se společný posudek zpracovaný dvěma znalci nezávislými na společnosti, jmenovanými soudem. Návrh na jmenování znalce nebo znalců podává zakladatel, budoucí zakladatel nebo společnost. Účastníky řízení jsou navrhovatel a znalec a místně příslušným soudem je obecný soud navrhovatele. Soud není vázán návrhem osoby znalce. Soud odvolá na návrh společnosti jmenovaného znalce, pokud porušuje závažným způsobem své povinnosti. O návrhu na určení nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu. Odměnu za zpracování posudku znalce hradí společnost a stanoví se dohodou. Nevznikne-li společnost, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé. Jestliže se strany na výši odměny nedohodnou, určí ji na návrh kteréhokoli účastníka soud, který znalce jmenoval.

Citované ustanovení bylo do obchodního zákoníku vtěleno jeho novelou provedenou zákonem č. 370/2000 Sb. Toto ustanovení zakotvilo pro zakladatele nebo uvedenou obchodní společnost povinnost podat u soudu návrh na ustanovení znalce k ocenění nepeněžitého vkladu do společnosti. Uvedené ustanovení je zahrnuto mezi ustanovení, která upravují zakládání obchodní společnosti. Toto ustanovení má za cíl zprůhlednit oceňování nepeněžitých vkladů do uvedených obchodních společností v souladu s normami Evropské unie. Je zde upraveno specifické řízení, jehož předmětem je ustanovení znalce, který je povinen ocenit nepeněžitý vklad, který hodlá zakladatel vložit do uvedené obchodní společnosti. Tímto rozhodnutím je založen závazkový vztah mezi zakládanou společností, případně zakladateli na straně jedné a jmenovaným znalcem, případně znalci na straně druhé, jehož obsahem je povinnost znalce (znalců) ocenit nepeněžitý vklad a povinnost společnosti (případně zakladatele) zaplatit znalci odměnu.

Z uvedeného vyplývá, že v řízení podle § 59 odst. 3 obch. zák. se nejedná o dokazování nařízením znaleckého posudku ve smyslu ustanovení § 127 o. s. ř., podle kterého rozhodoval soud prvního stupně. Z tohoto důvodu není také na místě ukládat žalobcům povinnost složit zálohu na náklady důkazu (§ 141 odst. 1 o. s. ř.).

Odvolací soud však v rámci zkoumání podmínek řízení (§ 103 o. s. ř.) dospěl k závěru, že k projednání a rozhodnutí věci není dána věcná příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 jako soudu prvního stupně.

Podle § 9 odst. 3 písm. c) o. s. ř. rozhodují krajské soudy v obchodních věcech jako soudy prvního stupně také ve věcech vyplývajících z právních vztahů, které souvisejí se zakládáním obchodních společností.

Jak již bylo uvedeno, řízení o jmenování znalce za účelem ocenění nepeněžitého vkladu do obchodních společností uvedených v § 59 odst. 3 obch. zák. souvisí se zakládáním obchodních společností. Z tohoto důvodu je k projednání a rozhodnutí takové věci věcně příslušný krajský soud jako soud prvního stupně. Místní příslušnost takto stanoveného věcně příslušného soudu je pak dána podle obecného soudu žalobce.

Odvolací soud proto z uvedených důvodů napadené usnesení zrušil podle § 221 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a podle § 221 odst. 2 písm. b) o. s. ř. rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému.