Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2025, sp. zn. 7 Td 9/2025, ECLI:CZ:NS:2025:7.TD.9.2025.3

Nejvyšší soud rozhodl v trestní věci obviněného A. M. N. vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 2 T 14/2025 o příslušnosti soudu tak, že podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Litoměřicích.

I.
Návrh na určení místní příslušnosti

1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích podala dne 23. 1. 2025 u Okresního soudu v Litoměřicích obžalobu na obviněného A. M. N. pro přečin zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku (bod 1 obžaloby) a pro přečin výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1 tr. zákoníku (bod 2 obžaloby).

2. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 2. 2025, sp. zn. 2 T 14/2025, bylo rozhodnuto podle § 314c odst. 1 písm. a) a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. o předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Okresní soud v Litoměřicích není místně příslušný k projednání a rozhodnutí této trestní věci. Předkládající soud uvedl, že v případě skutku pod bodem 2 obžaloby (kvalifikovaného jako přečin výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií) je místem spáchání trestného činu výlučně místo bydliště obviněného. Prokazatelně je tedy dána místní příslušnost Okresního soudu v Bruntále. Pokud jde o skutek pod bodem 1 obžaloby (kvalifikovaný jako přečin zneužití dítěte k výrobě pornografie), jedná se o distanční delikt, u něhož místem spáchání je jak místo, odkud obviněný po poškozené zaslání „nahých“ fotografií požadoval, tak i místo, odkud poškozená takové fotografie zaslala. Okresní soud v Litoměřicích uzavřel, že s ohledem na souvislost obou skutků i věk obviněného blízký věku mladistvých (viz kritéria uvedená v § 37 odst. 1 z. s. m.) se jeví příslušnost Okresního soudu v Bruntále jako vhodnější.

II.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu o návrhu na určení místní příslušnosti

3. Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí ve smyslu § 24 odst. 1 tr. ř. shledal, že věcná příslušnost okresního soudu vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř. a není o ní žádných pochyb. Místní příslušnost je primárně stanovena v § 18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení o nejtěžším trestném činu.

4. V uvedené věci je zřejmé, že nejtěžším trestným činem (s nejpřísnější trestní sazbou), který je obviněnému kladen za vinu, je přečin zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku popsaný pod bodem 1 žalobního návrhu, u něhož je pachatel ohrožen trestní sazbou odnětí svobody na jeden rok až pět let. Tohoto přečinu se měl obviněný podle obžaloby dopustit tím, že v době od 7. 4. do 16. 4. 2024 převážně ze svého bydliště v XY, okres Bruntál, navázal prostřednictvím sociální sítě Instagram kontakt s AAAAA (pseudonym), bytem v XY, ačkoli byl srozuměn s tím, že jí je 13 let, požadoval po ní zaslání „nahých“ fotografií, na kterých se bude poškozená osahávat na intimních místech, za což jí nabízel částku 30 000 Kč měsíčně, poškozená se nechala přemluvit a dobrovolně mu poslala nejméně osm takových fotografií. Podle právní věty obžaloby byl tento přečin spáchán tím, že obviněný zlákal dítě k výrobě pornografie (přesněji slovy zákona: k výrobě pornografického díla – pozn. NS).

5. Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu. Takovými místy jsou v případě trestného činu zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku jak místo, kde pachatel jednal způsobem předpokládaným v ustanovení § 193 odst. 1 tr. zákoníku, tj. kde přiměl, zjednal, najal, zlákal, svedl nebo zneužil dítě k výrobě pornografického díla nebo kde kořistil z účasti dítěte na takovém pornografickém díle, ale také místo, kde dítě bylo některým z uvedených způsobů přivedeno (pohnuto) k účasti na pornografickém díle, resp. na jeho výrobě, a kde se na něm takto zúčastnilo.

6. V posuzovaném případě tudíž bylo místem spáchání jednak místo, ze kterého obviněný prostřednictvím internetu navazoval s poškozenou kontakt přes sociální síť a požadoval po ní uvedené fotografie, tedy jeho bydliště ve městě XY, okres Bruntál (a případně další místa, která nebyla zjištěna), a jednak místo, kde poškozená pořídila a ze kterého odesílala (opět prostřednictvím internetu) předmětné fotografie obviněnému. Toto místo z obžaloby nevyplývá, ale z obsahu spisu (konkrétně z protokolu o výslechu svědka) je zřejmé, že poškozená posílala fotografie ze svého domova, jenž se nachází ve XY, okres Litoměřice.

7. Místně příslušné jsou jak Okresní soud v Bruntále, tak Okresní soud v Litoměřicích.

8. Podle § 22 tr. ř. je-li dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal státní zástupce obžalobu. Byla-li tedy podána obžaloba u Okresního soudu v Litoměřicích jako jednoho z místně příslušných soudů, je tento soud příslušný ke konání řízení v dané věci.

9. Okresní soud v Litoměřicích v poněkud nejasném odůvodnění předkládajícího usnesení připouští, že i on je soudem, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán (tj. kde došlo k zaslání inkriminovaných fotografií poškozenou), avšak má za to, že Okresní soud v Bruntále je „soud vhodnější“, protože se v jeho obvodu mj. nachází bydliště obviněného, který se činu dopustil ve věku blízkém věku mladistvých. K tomu Nejvyšší soud dodává, že v této fázi řízení, kdy podáním obžaloby byla založena místní příslušnost Okresního soudu v Litoměřicích, by bylo možné „změnit“ místní příslušnost soudu jedině postupem podle § 25 tr. ř., tedy odnětím věci Okresnímu soudu v Litoměřicích a jejím přikázáním Okresnímu soudu v Bruntále, a to pouze za situace, že by pro takový postup svědčily důležité důvody. Výše uvedená okolnost, že obviněný se činu dopustil ve věku blízkém věku mladistvých a že jeho bydliště se nachází v obvodu Okresního soudu v Bruntále, však tímto důležitým důvodem není a předkládající soud to ostatně ani ve zmíněném usnesení neuvádí a odnětí a přikázání věci ve smyslu § 25 tr. ř. nenavrhuje. Ani jiné důležité důvody pro odnětí a přikázání věci ze spisu prima facie nevyplývají. Zbývá dodat, že pokud Okresní soud v Litoměřicích poukázal na ustanovení § 37 z. s. m., není to přiléhavé, neboť toto ustanovení se týká pouze místní příslušnosti soudu ve věcech mladistvých, tj. nikoli osob ve věku blízkém věku mladistvých, pro něž platí obecná ustanovení trestního řádu o místní příslušnosti. Předkládající soud ostatně svůj návrh výslovně opírá právě o ustanovení § 18 odst. 1 tr. ř.

10. Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že k projednání věci je podle § 24 odst. 1 tr. ř. příslušný Okresní soud v Litoměřicích.