Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 12. 2023, sp. zn. 4 To 551/2023, ECLI:CZ:KSCB:2023:4.TO.551.2023.1

Krajský soud v Českých Budějovicích podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost Mgr. K. V. proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2023, sp. zn. 8 Nt 601/2023.

I.
Dosavadní průběh řízení

1. Napadeným usnesením byla obhájkyni D. Z. Mgr. K. V. přiznána odměna za úkony právní služby vykonané na podkladě soudního ustanovení pro zastoupení jmenovaného včetně paušálních náhrad v celkové výši 10 500 Kč. Co do výše 5 250 Kč představující mj. obhájkyní požadované navýšení odměny za tři úkony právní služby na dvojnásobek byl její návrh zamítnut.

II.
Stížnost

2. Včas podanou stížností se Mgr. K. V. domáhá zrušení výše označeného usnesení a vydání rozhodnutí nového, jímž by jí za úkony právní služby pro klienta D. Z. vykonané ve dnech 13. 3. 2023, 30. 3. 2023 a 27. 4. 2023 byla přiznána odměna navýšená na dvojnásobek. Své podání odůvodnila stěžovatelka tím, že v posuzované věci zastupovala osobu trpící duševním onemocněním. V důsledku tohoto klientova stavu vyžadoval výkon jeho obhajoby, a to v případech, kdy byl úkon právní služby spojen s osobním kontaktem se zastoupeným, zvýšené úsilí. V návaznosti na uvedené stěžovatelka poznamenává, že D. Z. byl v řízení, v němž bylo z podnětu státního zástupce rozhodováno o jeho ochranné ambulantní psychiatrické léčbě a dále o zabrání zajištěných mu věcí, aktivní a vzhledem k jeho osobnosti bylo vysvětlení mu obsahu podaného návrhu a procesního postupu zvýšeně náročné.

III.
Přípustnost a důvodnost stížnosti

3. Podle § 147 odst. 1 tr. ř. při rozhodování o stížnosti přezkoumá nadřízený orgán správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel tento opravný prostředek podat, přezkoumá dále také řízení, které vydání napadeného usnesení předcházelo.

4. Napadené usnesení bylo vydáno v řízení, jež netrpí žádnou procesní vadou. Senát stížnostního soudu po přezkumu dané věci shledává, že obhájkyni Mgr. K. V. ustanovené soudem pro zastupování D. Z., jehož trestní stíhání pro přečiny nebezpečné vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku bylo pro nepříčetnost jmenovaného vyloučeno, odměna za vykonané úkony právní služby oprávněně náleží. Okresní soud správně stanovil výši odměny za úkon právní služby částkou 1 500 Kč. Oprávněný shledal také požadavek obhájkyně požadující odměnu za vykonaných šest úkonů právní služby. Podle § 11 odst. 2 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), okresní soud správně určil výši odměny ve výši jedné poloviny za obhájkyní vyhotovené odůvodnění D. Z. podané stížnosti. Toto rozhodnutí Mgr. K. V. podanou stížností nezpochybňuje.

5. Sporuje-li stěžovatelka hodnotící závěry okresního soudu, který jí nepřiznal dvojnásobek odměny za tři úkony právní služby, při nichž byla se zastupovaným v osobním kontaktu, patří se k její argumentaci uvést následné:

6. Podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu u úkonů právní služby mimořádně obtížných, zejména je-li k nim třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka, nebo u úkonů právní služby časově náročných může advokát zvýšit mimosmluvní odměnu až na trojnásobek.

7. Citovaná norma popisuje úkony mimořádně obtížné toliko demonstrativním výčtem. Odpovídá skutečnosti, že D. Z., jehož Mgr. K. V. zastupovala na podkladě soudem jí daného pověření v trestním řízení, v němž bylo rozhodováno o návrhu státního zástupce na uložení ochranné ambulantní psychiatrické léčby a zabrání zajištěných věcí, trpí tzv. Aspergerovým syndromem. Podle závěrů znaleckého posudku D. Z. nemá na své onemocnění náhled a z psychiatrického hlediska byl znalkyní, která stav jeho duševního zdraví posuzovala, označen za osobu, u níž hrozí recidiva kriminálního jednání. Současně se z posudku podává, že v době vyšetření, které bylo znalkyní provedeno dne 21. 11. 2022, byl již D. Z. po předchozí návštěvě psychiatrické ordinace zaléčen. Úkony trestního řízení byly obhájkyní vykonány ve dnech 13. 3. 2023 a 30. 3. 2023, a to společnou účastí se zastupovaným v soudním řízení u veřejného zasedání. Z protokolu o tomto úkonu vyhotoveného se nepodává, že by se D. Z. v průběhu veřejného zasedání choval nějakým excesivním způsobem vyžadujícím ze strany soudu či obhájkyně nějakých mimořádných opatření. Ve vztahu k dále vykázanému úkonu (porady s D. Z. přesahující jednu hodinu konané dne 27. 4. 2023), obhájkyně nedokládá, že by tento byl vykonán nějakým extrémním či zatěžujícím způsobem.

8. Ani ze stěžovatelčina vyjádření se nepodává, že by konání D. Z. vůči obhájkyni bylo možné označit za nepřiměřeně obtěžující, tedy že by ji jmenovaný neúměrně kontaktoval či trval na nějakých paranoidních požadavcích. Nelze tak uzavřít, že by se vztah D. Z. s jeho obhájkyní vymykal náročnosti obhajoby, kterou advokát musí zvládat kupř. s osobami trpícími poruchami osobnosti, jsoucími disociálními či majícími agresivní projevy. Ani v takových případech, kdy je dán předpoklad završení trestního stíhání takové osoby sankcí odnětí svobody mnohdy delšího trvání ve spojení s některým z ochranných opatření, zpravidla nejsou shledávány důvody pro kvalifikaci úkonů právní služby takovým osobám advokáty poskytovaných jako úkony mimořádně obtížné. Kontakt takových osob s obhájci přitom není nikterak neobvyklou praxí.

9. Skutečnost, že D. Z. byl v procesu, v němž bylo rozhodováno o tom, zda mu bude či nebude uloženo ochranné ambulantní psychiatrické léčení a zabrání jeho věcí, aktivní a obhájkyně mu s vyšší mírou trpělivosti musela vysvětlovat procesní postupy, navýšení její odměny neopravňuje. Stížnost Mgr. K. V. proto není shledána opodstatněnou; podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. je proto rozhodnuto o jejím zamítnutí.