Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2023, sp. zn. 7 Td 69/2023, ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.69.2023.1

Nejvyšší soud ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2 T 166/2023 podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že k projednání věci je příslušný Obvodní soud pro Prahu 6.

I.
Návrh na určení místní příslušnosti

1. U Městského soudu v Brně byla dne 23. 11. 2023 na obviněnou K. K. podána obžaloba pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku.

2. Dne 13. 12. 2023 byl Nejvyššímu soudu předložen trestní spis s usnesením Městského soudu v Brně ze dne 24. 11. 2023, sp. zn. 2 T 166/2023, jímž byla věc podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. z důvodu uvedeného v § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Městský soud v Brně odůvodnil své rozhodnutí tím, že místem spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku je jak místo, kde se pachatel zdržoval po uplynutí lhůty stanovené k nástupu trestu odnětí svobody, tak místo, kde pachatel měl nastoupit, ale nenastoupil výkon trestu do určené věznice. Obviněná se po celou dobu nenastoupení výkonu trestu pohybovala v Praze, konkrétně se měla pravidelně zdržovat na adrese XY, Praha 4, a nastoupit výkon trestu měla do Vazební věznice Praha – Ruzyně v Praze 6. Městský soud v Brně má vzhledem k ustanovení § 18 odst. 1 tr. ř. za to, že není místně příslušný a že místně příslušné jsou Obvodní soud pro Prahu 4 a Obvodní soud pro Prahu 6.

II.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu o místní příslušnosti

3. Nejvyšší soud především konstatoval, že věcná příslušnost okresního soudu, respektive v Praze obvodního soudu, vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř. a není o ní žádných pochyb. Místní příslušnost soudu se primárně řídí ustanovením § 18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.

4. Skutek, pro který je obviněná stíhána, spočíval podle obžaloby (podle znění žalobního návrhu) v tom, že v době od 13. 2. 2023 do 5. 7. 2023 se v Brně a jinde vyhýbala nástupu do výkonu trestu odnětí svobody ve výměře 250 dnů, který jí byl uložen trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 9 T 96/2021, který nabyl právní moci dne 19. 2. 2022, ve spojení s navazujícím usnesením téhož soudu ze dne 4. 10. 2022, sp. zn. 9 T 96/2021, které nabylo právní moci dne 17. 1. 2023, přičemž výzva k nastoupení trestu od Městského soudu v Brně jí byla doručena prostřednictvím České pošty dne 26. 1. 2023 a na základě této výzvy měla výkon trestu nastoupit do 13. 2. 2023, ve stanovené lhůtě bez závažného důvodu do věznice nenastoupila a byla do ní dodána až poté, co byla zadržena dne 5. 7. 2023 hlídkou Policie České republiky.

5. Z obsahu spisového materiálu však vyplývá, že popis skutkových okolností v žalobním návrhu je (z hlediska místa spáchání činu) zjevně zkreslený. Především není jasné, z čeho má vyplývat, že nástupu trestu se obviněná vyhýbala v Brně. Dále není v žalobním návrhu uvedeno, že obviněná měla podle soudní výzvy k nastoupení trestu (č. l. 10) do výkonu trestu nastoupit do Vazební věznice Praha – Ruzyně. Uvedeno není ani to, že se obviněná v rozhodné době zdržovala v Praze, zejména v Praze 4, kde bydlela u své babičky na adrese XY a kde také převzala výzvu k nástupu trestu, a že v Praze, konkrétně v XY v Praze 2, také byla policejní hlídkou dne 5. 7. 2023 zadržena. Tyto skutečnosti nejsou uvedeny ani v odůvodnění obžaloby, ačkoli z obsahu spisu jsou snadno zjistitelné.

6. Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu tím, že bez závažného důvodu nenastoupí na výzvu soudu trest odnětí svobody nebo se jiným způsobem neoprávněně brání nástupu výkonu tohoto trestu. Podle obžaloby se obviněná uvedeného přečinu dopustila v té alternativě, že mařila výkon rozhodnutí soudu tím, že bez závažného důvodu nenastoupila na výzvu soudu trest odnětí svobody. Je třeba souhlasit se závěrem předkládajícího soudu, že místem spáchání tohoto přečinu je jednak místo, kde se pachatel zdržoval po uplynutí lhůty stanovené k nástupu trestu odnětí svobody, jednak místo, kde pachatel měl nastoupit, ale nenastoupil výkon trestu do určené věznice. Tato místa se nacházejí s jistotou přinejmenším v obvodech Obvodního soudu pro Prahu 4, Obvodního soudu pro Prahu 2 a Obvodního soudu pro Prahu 6, nenacházejí se však v obvodu Městského soudu v Brně, který tudíž není místně příslušný. Místní příslušnost nemůže založit skutečnost, že Městský soud v Brně vydal rozhodnutí, na jehož základě měla obviněná nastoupit výkon trestu odnětí svobody. V obvodu tohoto soudu se totiž bez dalšího nenachází ani místo jednání pachatele ani místo konkrétního následku, případně účinku činu.

7. Místně příslušné ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. jsou tedy Obvodní soud pro Prahu 4, Obvodní soud pro Prahu 2 a Obvodní soud pro Prahu 6.

8. Nejvyšší soud v trestní věci obviněné K. K. podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že k jejímu projednání je příslušný Obvodní soud pro Prahu 6, v jehož obvodu měla obviněná výkon trestu odnětí svobody nastoupit.