Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 12. 1919, sp. zn. Rv I 569/19
| Právní věta: |
Vyloučena-li z právního obchodu věc, o níž byla uzavřena smlouva dodací, záleží na tom, zda zákaz právního obchodu vydán před uplynutím, či po uplynutí dodací lhůty. V onom případě platí ustanovení § 880 obč. zák., v tomto případě platí smlouva a liknavý prodatel jet práv z náhrady škody pro nesplnění smlouvy. |
Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
|
Nejvyšší soud |
| Datum rozhodnutí: | 31.12.1919 |
| Spisová značka: | Rv I 569/19 |
| Číslo rozhodnutí: | 352 |
| Rok: | 1919 |
| Sešit: | 1 |
| Typ rozhodnutí: | Rozhodnutí |
| Druh: | Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních |
|
Sbírkový text rozhodnutí
Firma A. zakoupila od firmy B. větší počet šrotovníků. Firma B. opozdila se zaviněně s dodáním přes ujednanou dodací lhůtu. Po uplynutí dodací lhůty vydáno nařízení, dle něhož prodej šrotovníků připuštěn jen na úřední povolení. Firma B. ucházela se o úřední povolení, leč marně. Po té podala na ni objednatelka žalobu o náhradu škody pro nesplnění smlouvy. Prvá stolice uznala dle žalobní žádosti. Odvolací soud rozsudek prvé stolice potvrdil, v podstatě z těchto důvodů: Nařízením vyloučeny šrotovníky z právního obchodu. O tomto případě mluví § 880 obč. zák., říká, že vyloučí-li se předmět smlouvy z právního obchodu ještě před jeho odevzdáním, má se věc tak, jako by smlouva uzavřena nebyla. Tím by ovšem žalobce byl odbyt. Než předpis ten není všecek. Dle § 1048 obč. zák., jenž podle § 1066 obč. zák. i pro smlouvu kupní platí, dlužno rozeznávati, pokud jde právě o úplatné smlouvy, o nichž tento předpis jedná, maje se takto k onomu (§ 880 obč. zák.) jako specielní ku všeobecnému, – zda byl předmět smlouvy z právního obchodu vyloučen před dobou k odevzdání stanovenou čili teprv po ní, takže přijde na to, je-li prodej v prodlení s odevzdáním čili nic: smlouva pokládá se za neuzavřenou toliko v tom případě, že jest doba odevzdání ustanovena a zákaz právního obchodu stihne věc „v mezičasí”, t. j. před tou dobou, takže prodatel nebyl ještě v prodlení. Soudem z opaku vyplývá z toho, že byl-li prodatel už v prodlení s odevzdáním, když zákaz vyšel, platí smlouva a jest prodatel práv dle § 1047, 1066 a 920 a násl. obč. zák. náhradou škody, zejména též ušlého zisku, že včas neplnil, aniž mu pomůže § 1447 obč. zák., jenž ze svého všeobecného předpisu trpí opět §em 1047 a 920 obč. zák. výjimku pro případ, že jde o smlouvu úplatnou a zavázaný jest v prodlení v čase kritické události. Doložiti dlužno, že oprávněn jest toliko soud z opaku § 1048 obč. zák. a nikterak nelze se odvolati na § 1051 obč. zák., jenž předpokládá, že doba odevzdání stanovena není, kdežto § 1048 jedná o případu, že stanovena jest a jen o to jde, zda vyšel zákaz před jejím dopadnutím či potom. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalované firmy, poukázav k důvodům rozsudku odvolacího soudu. |