Rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 1957, sp. zn. 7 To 77/57

Lidový soud v Boskovicích zprostil podle § 242 písm. b) tr. ř. obžalovaného obžaloby pro pokud podvodu podle § 5 odst. 1, § 249 odst. 1 písm. a) tr. zák. V rozsudku uvedl, že obžalovaný se podle zjištěného skutkového stavu snažil lstí vylákat od soukromé osoby pouze 120 Kčs, tedy částku poměrně malou, takže v jeho skutku, jehož nebezpečnost pro společnost je nepatrná, nelze spatřovat trestný čin.

Krajský soud k odvolání okresního prokurátora zrušil rozsudek lidového soudu a tomuto soudu vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí.

Odůvodnění:

Okresní prokurátor ve svém odvolání poukazuje na nesprávnost právních závěrů prvého soudu a nedůslednost při hodnocení zjištěných okolností případu a dožaduje se zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci do první stolice k novému projednání.

Odvolání je třeba přiznat úspěch.

Odvolací soud, přezkoumav napadený rozsudek a řízení jemu předcházející (§ 283 tr. ř.), shledal především, že prvý soud nepostupoval správně po stránce formální, když obžalovaného rozsudkem zprostil podle § 242 písm. b) tr. ř. obžaloby proto, že měl za to, že nebezpečnost zažalovaného skutku pro společnost je nepatrná.

Ježto ze skutečnosti, že nebezpečnost zažalovaného činu pro společnost je nepatrná, nelze dovodit, že skutek není trestným činem ani přestupkem, nemůže soud v takovém případě obžalovaného rozsudkem zprostit obžaloby podle § 242 písm. b) tr. ř., nýbrž může trestní stíhání podle § 245 odst. 2 [§ 192 odst. 2 písm. a)] tr. ř. zastavit.

Rozhodnutí lidového soudu je však nesprávné i z dalšího důvodu.

Lidový soud opírá totiž svůj úsudek o nepatrné nebezpečnosti zažalovaného činu pro společnost o skutečnost, že u obžalovaného šlo jen o pokus a že jím měla být způsobena škoda na soukromém majetku v částce pouhých 120 Kčs. Pro posouzení otázky, zda jde o čin, jakož nebezpečnost pro společnost je nepatrná, není rozhodný jen malý rozsah škody, která byla trestným činem způsobena, nebo která byla pachatelem zamýšlena.

V souzeném případě nelze přehlížet, že obžalovaný, který byl v posledních letech již vícekrát trestán pro závažné trestné činy, byť i nebyly majetkové povahy, podle zprávy o pověsti je nestálý v práci a vykazuje nevalnou pracovní morálku a že i podle vlastního doznání byl kritického dne bez peněz a zažalovaným skutkem si chtěl opatřit finanční prostředky. Osoba obžalovaného a jeho dosavadní způsob života nutně vzbuzují pochybnosti o správnosti úvahy prvého soudu, že nebezpečnost prokázaného skutku pro společnost je nepatrná. Ostatně i částka, o niž měl být spoluobčan podle úmyslu obžalovaného poškozen, kteří bezvýznamná, uváží-li se, že pro poškozeného, který je stolařským dělníkem, představuje částka 120 Kčs, kterou se na něm snažil obžalovaný vylákat, výdělek dosažitelný po případě až několikadenní prací.

Poněvadž tedy rozsudek prvého soudu vykazuje vážné nedostatky v právním posouzení, odvolací soud jej podle § 275 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil. Vrací věc soudu prvé stolice k novému projednání, při němž bude třeba právní stránce případu věnovat zvýšenou pozornost.

Vzhledem k tomu, že lidový soud bude věc znovu projednávat za účinnosti novely k trestnímu zákonu správnímu (zák. č. 14/1957 Sb.), bude vzhledem ke zjištěné částce 120 Kčs, jež byla předmětem útoku obžalovaného, muset uvážit skutek obžalovaného i s hlediska § 137a písm. c) tz spr. (§ 12 tr. zák.). Ovšem ani s tohoto hlediska nebude výše škody způsobené nebo zamýšlené jedinou rozhodnou okolností. O trestný čin krádeže, zpronevěry, podvodu nebo poškození cizí věci půjde i při malé škodě, když ze způsobu provedení činu, jeho následků, míry zavinění nebo osoby pachatele, či okolností přitěžujících vyplývá, že nejde o čin malého významu.