Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 1956, sp. zn. Cz 426/56

Právní věta:

Byl-li opatrovníkem ustanoven podle § 29 o. s. ř. člen advokátní poradny, má advokátní poradna nárok na náklady určené podle sazebníku připojeného k nařízení min. sprav. č. 115/1951 Sb., kterým se stanoví sazby odměn za úkony právní pomoci poskytované advokátními poradnami (advokátní tarif).

Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 27.09.1956
Spisová značka: Cz 426/56
Číslo rozhodnutí: 38
Rok: 1957
Sešit: 3
Typ rozhodnutí: Rozhodnutí
Heslo: Advokát, Advokátní poradna, Advokátní tarif, Opatrovník
Druh: Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí

Lidový soud civilní v Brně určil náklady opatrovníka, který byl ustanoven žalovanému, jehož pobyt není znám, částkou 10 Kčs a vyslovil povinnost žalobkyně zaplatit tuto částku opatrovníku do 15 dnů pod exekucí. Rozhodnutí odůvodnil tím, že opatrovník, třebaže je jím advokát, má nárok pouze na náhradu hotových výloh, a nikoli též na odměnu podle advokátního sazebníku.

Krajský soud v Brně ke stížnosti opatrovníka změnil rozsudek lidového soudu tak, že odměnu opatrovníka proti žalobkyni určil částkou 1360 Kčs a na nákladech stížnosti přiznal opatrovníku 325 Kčs. V důvodech uvedl, že v této věci je ustanoven opatrovníkem žalovaného člen advokátní poradny, ježto soud to zřejmě se zřetelem na povahu věci považoval za potřebné. Šlo tudíž o povolání člena advokátní poradny jako takového, totiž o odborné zastupování občana před soudem a hájení jeho zájmů (§ 1 zák. č. 114/1951 Sb. o advokacii). V nařízení ministerstva spravedlnosti č. 115/1951 Sb., kterým se stanoví sazby odměn za úkony právní pomoci poskytované advokátními poradnami, není uvedena výjimka, podle níž by advokátní poradna, jejíž člen vystupuje jako opatrovník podle § 29 o. s. ř., neměla nárok na odměnu podle sazebníku. Z ustanovení § 1 odst. 2 tohoto nařízení plyne, že není-li stanoveno v uvedených nařízeních jinak, má se sazebníku použít i pro určení nákladů, jichž náhrada se ukládá jiným osobám než vlastnímu klientu. Má proto advokátní poradna v souzené věci nárok na náklady určené podle sazebníku připojeného k nařízení č. 115/1951 Sb.

Nejvyšší soud rozhoduje o stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem proti rozhodnutí krajského soudu uvedl k otázce, o kterou jde,

v odůvodnění:

Krajskému soudu sluší dát za pravdu, že advokátní poradna má v souzené věci nárok na náklady určené podle sazebníku připojeného k nařízení č. 115/1951 Sb. Ze stejného stanoviska vychází zřejmě i stížnost generálního prokurátora, neboť napadá usnesení krajského soudu nikoli proto, že bylo použito advokátního sazebníku, nýbrž pouze proto, jak ho bylo použito, t. j. ohledně výše odměn přisouzených opatrovníkovi.