Rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 1959, sp. zn. 6 To 40/59, ECLI:CZ:KSBR:2022:6.TO.40.1959.1

Řidič osobního auta, u něhož nesvítil levý reflektor, předjížděl dne 1. prosince 1958 u Staroviček povoz tažený koňmi a zachytil vozku, který utrpěl zlomeninu pravé nohy v bérci.

Lidový soud v Hustopeči usnesl se v neveřejném zasedání po předběžném projednání obžaloby proti M. P. Pro trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 222 odst. 1 tr. zák. postoupit věc podle § 199 odst. 2 tr. ř. dopravnímu inspektorátu okresního oddělení veřejné bezpečnosti v Hustopečích.

Krajský soud v Brně stížnost okresního prokurátora proti uvedenému usnesení lidového soudu v Hustopečích podle § 162 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

Odůvodnění:

Důkazy, jež v přípravném řízení byly provedeny a jež dostatečně osvětlují situaci, za níž k nehodě došlo, nemohou opodstatnit podezření vznesené proti obviněnému.

Podle shodných údajů poškozeného a svědka, šli oba těsně před nehodou za zadní částí povozu. Protože se blížilo vozidlo z protisměru, vyběhl poškozený ke středu vozovky, aby po levé straně uchopil opratě po dobu míjení. V té době však počalo předjíždět povoz auto, řízené obviněným, jímž byl poškozený zachycen a odhozen. Z ohledání auta řízeného obviněným zjistili příslušníci VB, že byl zachycen klikou pravých dveří, jež byla částečně poškozena a poté odhozen zadním pravým blatníkem, který byl poněkud promáčknut.

Z toho plyne shodně s výpovědí svědka Z., že poškozený naběhl na střed vozovky a narazil na střed boční části auta. Nejde tedy o situaci, že poškozený se nacházel v místě, kde byl poté vozidlem obviněného sražen, nýbrž do tohoto místa náhle naběhl, když auto, řízené obviněným jej již míjelo. Z náčrtku je pak zřejmo, že poškozený uběhl k místu, kde narazil na auto bočně vzdálenost 120 – 140 cm, tedy asi 2 kroky, kteroužto dráhu urazil na necelou vteřinu, neboť při rychlosti jen 6 km/hod. urazí chodec za 1 vteřinu asi 1,6 metru. Vzhledem ke kratičké době, ve které se odehrála tato změna v situaci na vozovce, nemohl obviněný na tuto situaci reagovat a nehodě při tomto počínání chodce zabránit. Boční odstup od předjížděného povozu, který činí asi 1 metr popřípadě více než 1 metr, je z hlediska dopravního provozu běžným a dostačujícím. S náhlou změnou počínání poškozeného, který vběhl do středu vozovky, aniž se rozhlédl, nemohl obviněný počítat. Nešlo přitom o bezděčný nevýznamný pohyb při chůzi, který se běžně přichází, nýbrž o podstatnou změnu a vběhnutí do vozovky.

Z těchto okolností plyne, že svůj úraz si zavinil poškozený vozka sám, při čemž nutno podotknout, že i jinak jednal neopatrně, neboť neměl povoz osvětlen ani opatřen odrazovými skly, odešel od potahu a dobíhal k němu z levé strany, ač správně jej má řídit z pravé strany.

Nelze proto obviněného činit zodpovědným za úraz poškozeného. Nedostatek v osvětlování auta obviněného přitom neměl vlivu na vznik nehody, neboť při popsaném počínání poškozeného by bylo k jeho vyběhnutí na bok auta došlo stejně, i kdyby na tomto vozidle byla fungovala obě světla.

Prvý soud v souhlase s obsahem spisu přesvědčivě dovodil, jak k nehodě došlo, nelze proto tvrdit, jak činí obžaloba, že k poranění poškozeného došlo proto, že levý světlomet osobního auta byl poškozen a nesvítil, takže obviněný neměl potřebný přehled na silnici.

Stížnosti nelze přisvědčiti ani pokud tvrdí, že obviněný zavinil nehodu tím, že předjížděl povoz v nedostatečné bočné vzdálenosti. Tomu odporuje skutečnost, že obviněný předjel, aniž koňský povoz poškodil. K nehodě poškozeného nedošlo proto, že poškozený učinil nějaký chybný krok stranou, nýbrž proto, jak již uvedeno, že vyběhl směrem ke středu vozovky.

Poněvadž poranění poškozeného není v příčinné souvislosti s jednáním obviněného, za něž by tento trestně odpovídal, prvý soud právem postoupil věc dopravnímu inspektorátu, neboť k postižení skutečnosti, že obviněný jel kritického dne bez náležitého opatření vozidla světlem, zakládající přestupek proti ochraně silničního provozu, postačí prostředky před dopravním inspektorátem.

Byla proto neodůvodněná stížnost zamítnuta.