Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.03.2000, sp. zn. 4 To 250/2000

Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl stížnost podezřelého J. K. proti usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 7. 2. 2000 sp. zn. Nt 401/2000.

Z odůvodnění:

Okresní státní zástupce ve Strakonicích podal u Okresního soudu ve Strakonicích návrh na povolení obnovy řízení v trestní věci podezřelého Ing. J. K. Uvedl v něm, že po zastavení původního trestního stíhání tohoto podezřelého, které proti němu bylo vedeno pro trestné činy zpronevěry podle § 248 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák. a podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., jichž se měl dopustit v letech 1996 a 1997, bylo zjištěno, že Ing. J. K. se ve stejném období měl dopustit dalších útoků proti majetku, přičemž tyto útoky by bylo třeba považovat za dílčí útoky pokračujícího trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. Trestnímu stíhání podezřelého však zatím brání právě pravomocná usnesení vyšetřovatele o zastavení trestního stíhání pro dříve stíhané skutky a trestné činy. Okresní státní zástupce proto navrhl, aby Okresní soud ve Strakonicích podle § 284 odst. 1 tr. ř. návrhu vyhověl a obnovu po zrušení zmíněných usnesení povolil.

Okresní soud ve Strakonicích napadeným usnesením ze dne 7. 2. 2000 sp. zn. Nt 401/2000 podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. postoupil věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích jako soudu věcně příslušnému. V odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že ve smyslu § 281 odst. 1 tr. ř. není dána jeho příslušnost. Podle citovaného ustanovení totiž o návrhu na povolení obnovy řízení rozhoduje soud, který by byl příslušný rozhodovat o obžalobě.

Tím by měl být podle názoru okresního soudu již Krajský soud v Českých Budějovicích, neboť Ing. J. K. je podezřelý ze spáchání celkem třiceti devíti dalších útoků proti majetku, jimiž měl způsobil škodu v celkové výši nejméně 2 600 000 Kč. Taková výše škody by již odůvodňovala právní kvalifikaci pro krajský soud jako soud prvního stupně.

Proti tomuto usnesení podal Ing. J. K. včas stížnost, ve které uvedl, že se závěry obsaženými v napadeném usnesení nesouhlasí a že podrobné odůvodnění vypracuje jeho obhájce. Do doby rozhodování stížnostního soudu však bližší odůvodnění podané stížnosti soud k dispozici neměl.

Krajský soud v Českých Budějovicích přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že stížnost Ing. J. K. není důvodná. Okresní soud před rozhodnutím o podaném návrhu na povolení obnovy řízení správně zvažoval, zda je soudem pro takové rozhodnutí příslušným. Správně vycházel z ustanovení § 281 odst. 1 tr. ř., podle něhož o návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce nebo vyšetřovatele o zastavení trestního stíhání, rozhoduje soud, který by byl příslušný rozhodovat o obžalobě. Věcná příslušnost soudu k rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy řízení ve věcech, které skončily pravomocným usnesením státního zástupce nebo vyšetřovatele o zastavení trestního stíhání, se podle uvedeného ustanovení trestního řádu řídí zásadně podle právní kvalifikace skutku v době zastavení trestního stíhání, tj. podle kvalifikace uvedené v usnesení o zastavení trestního stíhání. Pokud však návrh na povolení obnovy řízení obsahuje nové skutečnosti nebo důkazy, které by mohly odůvodnit jiné závěry o právním posouzení skutku, je třeba posuzovat věcnou příslušnost soudu podle nové právní kvalifikace. V obžalobě, která by teprve měla být podána pro veškerou trestnou činnost, z níž je Ing. J. K. podezřelý, je právě s ohledem na nové skutečnosti a důkazy odůvodněno právní posouzení natolik závažné, že by z hlediska věcné příslušnosti podle § 17 tr. ř. byl pro projednání věci příslušný krajský soud jako soud prvního stupně. Takový výklad ustanovení § 281 odst. 1 tr. ř. týkající se příslušnosti soudu rozhodujícího o povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce nebo vyšetřovatele o zastavení trestního stíhání, je v souladu i s ustanovením § 281 odst. 3 tr. ř., v němž je upravena možnost projednání návrhu na povolení obnovy řízení krajským soudem, třebaže ve věci v prvním stupni rozhodoval okresní soud.

Z těchto podstatných důvodů je i stížnostní soud přesvědčen, že o podaném návrhu na povolení obnovy řízení v dané věci je příslušný rozhodovat podle § 281 odst. 1 tr. ř. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud prvního stupně. Proto také podanou stížnost Ing. J. K. jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.