Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.07.1999, sp. zn. 3 To 428/99

Krajský soud v Brně zrušil k stížnosti státního zástupce usnesení Městského soudu v Brně ze dne 18. 5. 1999 sp. zn. 6 Nt 514/98 a Městskému soudu v Brně uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Napadeným usnesením ze dne 18. 5. 1999 sp. zn. 6 Nt 514/98 Městský soud v Brně podle § 283 písm. c) tr. ř. zamítl návrh státního zástupce na povolení obnovy řízení v trestní věci odsouzeného R. Š., vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2 T 99/92, ve které byl odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu tří let, poté, co dovodil, že trestnost činu zanikla ve smyslu § 279 písm. a) tr. ř. Zánik trestnosti dovozuje z toho, že ohledně výše citovaného odsouzení R. Š. pod sp. zn. 2 T 99/92 je třeba na něho hledět jako na osobu, která se osvědčila ve smyslu § 60 odst. 3 tr. zák., takže nepřichází v úvahu, aby byl opět za toto jednání trestně stíhán, a v této souvislosti si vypomáhá analogii ustanovení § 35 odst. 3 tr. zák.

Proti tomuto usnesení podal stížnost státní zástupce, domáhal se jeho zrušení. Poukázal na nesprávnost úvahy městského soudu, že trestnost činu podle § 279 písm. a) tr. ř. zanikla, neboť vytváří nový zákonný důvod k zamítnutí návrhu na obnovu řízení, který spočívá v tom, že jestliže se na obviněného hledí, jako by nebyl odsouzen, přestává existovat rozsudek v této věci, se všemi z toho vyplývajícími následky. Kdyby se přistoupilo na argumentaci městského soudu, pak by se obnova řízení ani nemusela provádět a bylo by možné v trestním stíhání pokračovat, neboť by zde neexistovala překážka věci rozhodnuté ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. Jelikož státní zástupce považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za nezákonné, navrhuje je zrušit a povolit obnovu, jak bylo navrženo.

Krajský soud v Brně přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost všech výroků napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo, a shledal stížnost státního zástupce důvodnou.

V dané trestní věci bylo již krajským soudem rozhodováno usnesením ze dne 7. 4. 1999 sp. zn. 3 To 202/99, kterým bylo zrušeno usnesení městského soudu ze dne 18. 2. 1999 sp. zn. 6 Nt 514/98 a nařízeno, aby tento soud ve věci znovu jednal a rozhodl. Bylo v něm vysloveno, že trestnost činu promlčením ve smyslu § 279 písm. a) tr. ř. nezanikla, neboť obviněný R. Š. dne 20. 10. 1994 tj. v promlčecí době spáchal nový trestný čin ( § 247 odst. 1 písm. d/, odst. 2 tr. zák.), za který byl pravomocně odsouzen Městským soudem v Brně rozsudkem ze dne 25. 11. 1998 sp. zn. 5 T 70/95.

Městský soud se mýlí, pokud uvádí, že věcné důvody pro povolení obnovy ve smyslu § 278 odst. 1 tr. ř. jsou sice v daném případě splněny, ale vytváří nový formální důvod pro zamítnutí obnovy řízení, který by bylo možno podřadit pod ustanovení § 279 písm. a) tr. ř., jenž ovšem nemá oporu v zákoně. V daném případě však trestnost činu nezanikla, neboť nedošlo k zániku nebezpečnosti trestného činu pro společnost ve smyslu § 65 tr. zák., ani k promlčení trestního stíhání ve smyslu § 67 tr. zák. Další případy zániku trestnosti nepřicházejí v úvahu. Pokud si městský soud vypomáhá analogií § 35 odst. 3 tr. zák., nelze mu přisvědčit, neboť jestliže se za podmínek § 35 odst. 3 tr. zák. neukládá souhrnný trest, ale samostatný trest, pak by se stejně musel uložit nový trest za jednání, pro které obviněný dosud nebyl odsouzen, a žádné obnovy řízení by nebylo třeba, jak správně uvádí státní zástupce. Krajský soud proto zrušil napadené usnesení a městskému soudu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

V novém veřejném zasedání městský soud posoudí, zda jsou splněny podmínky obnovy řízení ve smyslu § 278 odst. 1 tr. ř., a podle toho pak rozhodne.