Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20.05.1997, sp. zn. 5 Nt 166/96, ECLI:CZ:KSUL:1997:5.NT.166.1996.1

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl spor o příslušnost mezi Okresním soudem v Děčíně a Okresním soudem v České Lípě tak, že příslušný k projednání věci je Okresní soud v Děčíně.

Z odůvodnění:

U Okresního soudu v České Lípě byla dne 21. 5. 1996 podána obžaloba na obviněného B. E. pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák., jehož se měl dopustit tím, že dne 3. 4. 1995 v Děčíně, ve své kanceláři vyšetřovatele OÚV Policie ČR v Děčíně v průběhu vyšetřování trestné činnosti obviněného F. G. pod sp. zn. OVV-95/95 vyhotovil padělky svědeckých protokolů s V. K. a V. Ž. o odepření výpovědi, včetně jejich podpisů, přestože je nevyslechl, v úmyslu usnadnit a urychlit vyšetřování, kdy oba padělky výpovědí zařadil do vyšetřovacího spisu a předložil na Okresní státní zastupitelství Děčín s návrhem na podání obžaloby, kdy celá věc byla odhalena až v průběhu hlavního líčení u soudu, a takto si počínal, přestože si byl vědom, že svým jednáním jako veřejný činitel porušil zákon o policii a trestní řád.

Okresní soud v České Lípě usnesením podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. z důvodu uvedeného v § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. uvedenou trestní věc postoupil Okresnímu soudu v Děčíně s odůvodněním, že není k projednání věci místně příslušný, neboť podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení ve věci soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán, v daném případě Okresní soud v Děčíně.

Okresní soud v Děčíně usnesením ze dne 3. 9. 1996 neuznal svoji příslušnost k projednání věci, a to s poukazem na to, že trestná činnost uvedená v obžalobě byla sice spáchána v Děčíně, avšak za situace, kdy krajský státní zástupce v Ústí nad Labem ve smyslu § 8 odst. 3 zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, odňal věc Okresnímu státnímu zastupitelství v Děčíně z důvodu podjatosti, pak tento stav trvá i nadále a žádný ze státních zástupců v Děčíně by nemohl u Okresního soudu v Děčíně ve věci intervenovat. Proto by věc měla být projednána u soudu, kde byla podána obžaloba. Okresní soud v Děčíně neuznává přenesení příslušnosti a věc proto předložil krajskému soudu k rozhodnutí takto vzniklého sporu o příslušnost.

Především je třeba uvést, že Okresní soud v České Lípě postupoval naprosto správně a v souladu s trestním řádem, když po přezkoumání obžaloby dospěl k závěru, že není místně příslušný k projednání dané trestní věci, a postoupil ji Okresnímu soudu v Děčíně. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. totiž koná řízení soud, v jehož obvodu byl čin spáchán. Skutečnost, že čin měl být spáchán v Děčíně, tedy v obvodu Okresního soudu v Děčíně, nezpochybňuje ani tento soud. Za tohoto stavu pak postrádá jakoukoli logiku i opodstatnění jeho rozhodnutí o neuznání příslušnosti k projednání věci a vyvolání sporu o příslušnost. Na příslušnosti tohoto soudu k projednání věci nemůže totiž nic změnit ani v usnesení uváděné odnětí věci podle § 8 odst. 3 zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, Okresnímu státnímu zastupitelství v Děčíně a její přikázání Okresnímu státnímu zastupitelství v České Lípě. Taková skutečnost je totiž pro posouzení otázky místní či věcné příslušnosti soudu zcela bezpředmětná. Místní příslušnost soudu se řídí jen místem spáchání činu, který je předmětem obžaloby. Zajištění účasti nepodjatého státního zástupce u hlavního líčení je pak zcela záležitostí státního zastupitelství, a tedy ani takovou skutečností nelze odůvodňovat neuznání ať již místní či věcné příslušnosti soudu.

Krajský soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Závěrem lze jenom dodat, že v daném případě se mohl Okresní soud v Děčíně domáhat změny místní příslušnosti jen postupem podle § 25 tr. ř., pokud by měl za to, že jsou zde pro takový postup důležité důvody.