Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19.01.1998, sp. zn. 5 To 685/97, ECLI:CZ:KSBR:1998:5.TO.685.1997.1

Pro počátek běhu zákonné lhůty k podání stížnosti proti usnesení, které se oznamuje doručením jeho opisu, je určující den, kdy opis usnesení byl doručen obhájci ( § 137 odst. 2, věta první za středníkem, tr. ř.), bez ohledu na to, že nad rámec povinnosti uvedené v tomto ustanovení bylo později doručeno i obviněnému. To platí za předpokladu, že zde nejsou žádné okolnosti uvedené v ustanovení § 137 odst. 3 tr. ř.

(Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 1998 sp. zn. 5 To 685/97)

Krajský soud v Brně zamítl jako opožděnou stížnost odsouzeného R. B. proti usnesení samosoudce Okresního soudu v Třebíči ze dne 3. 11. 1997 sp. zn. 2 T 73/97.

Z odůvodnění:

Proti usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 3. 11. 1997 sp. zn. 2 T 73/97 podal odsouzený R. B. podáním ze dne 24. 11. 1997 učiněným na poštovním úřadě téhož dne stížnost. Opis písemného vyhotovení tohoto usnesení byl odsouzenému doručen dne 21. 11. 1997.

Ze spisu 2 T 73/97 Okresního soudu v Třebíči zjistil krajský soud, že odsouzený R. B. byl trestním příkazem ze dne 20. 5. 1997 sp. zn. 2 T 73/97 uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 13. 1. 1997 na silnici mezi obcemi Nová Brtnice a Brtnice jako řidič dodávkového automobilu Mercedes Benz v důsledku nepřizpůsobení rychlosti jízdy kluzkému a nerovnému povrchu vozovky najel vlevo do protisměru, kde se automobil střetl s protijedoucím osobním automobilem Opel Kadet řízeným P. H., přičemž při střetu došlo ke zranění jmenovaného řidiče a spolujezdce R. V., kteří utrpěli četná zranění s následkem smrti. Další spolujezdec ve vozidle Opel, Z. S, utrpěl zranění s dobou omezení v obvyklém způsobu života 10-14 dnů. Za to byl odsouzenému R. B. uložen podle § 224 odst. 2 tr. zák., s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř., trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Pro jeho výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. a) tr. zák. zařazen do věznice s dohledem. Podle § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na čtyři roky.

Dne 10. 7. 1997 byl odsouzený vyzván k nástupu výkonu trestu odnětí svobody.

Písemným podáním ze dne 11. 7. 1997, které bylo doručeno Okresnímu sondu v Třebíči dne 15. 7. 1997, odsouzený R. B. prostřednictvím svého obhájce JUDr. M. P. požádal o odklad výkonu trestu odnětí svobody, a to z důvodů uvedených v ustanovení § 322 a § 323 tr. ř. K žádosti přiložil plnou moc k zastupování v uvedené věci pro tohoto obhájce ze dne 11. 7. 1997.

Okresní soud v Třebíči o jeho žádosti rozhodl napadeným usnesením, které bylo ve smyslu ustanovení § 137 odst. 1 tr. ř. oznámeno doručením jeho opisu. V rozporu s ustanovením § 137 odst. 2, věta první za středníkem, tr. ř., však byl opis usnesení vedle obhájce doručován i odsouzenému R. B. Takovým postupem, v rozporu s citovaným ustanovením, bylo odsouzenému dopřáno více práv, než připouští zákon. Pro počátek lhůty k podání stížnosti je ovšem rozhodný den, kdy bylo napadené usnesení doručeno obhájci. Tímto dnem je 6. 11. 1997. To znamená, že třídenní lhůta k podání stížnosti proti napadenému usnesení uplynula dnem 10. 11. 1997.

Jestliže, jak je shora uvedeno, byla stížnost ze dne 24. 11. 1997 teprve téhož dne podána na poštu, stalo se tak opožděně a krajskému soudu nezbylo, než o ní rozhodnout tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.