Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15.11.1995, sp. zn. 10 Cmo 414/95, ECLI:CZ:VSPH:1995:10.CMO.414.1995.1

Majetkovým sporem ve smyslu ustanovení § 37 zákona č. 97/1963 Sb. je nutno rozumět nejen spor o majetkové plnění, tj. plnění ocenitelné v penězích, ale také např. i návrh na určení existence či neexistence práva na takovéto plnění. Pravomoc soudů České republiky v takovýchto sporech je dána tehdy, je-li dána podle předpisů platných v České republice jejich příslušnost.

Úprava místní příslušnosti obsažená v ustanovení § 86 odst. 2 o. s. ř. se týká sporů o majetková práva. O uplatnění majetkového práva ve smyslu citovaného ustanovení jde i tehdy, domáhá-li se navrhovatel vydání určovacího výroku, že se odpůrce nestal členem obchodní společnosti.

Majetkem ve smyslu ustanovení § 86 odst. 2 o. s. ř. je nutno rozumět i obchodní podíl společníka (odpůrce) na společnosti s ručením omezeným se sídlem v České republice.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze z 15. 11. 1995, 10 Cmo 414/95)

Navrhovatel se domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že se odpůrce nestal společníkem společnosti O. I., s. r. o. se sídlem v H., Česká republika.

Krajský obchodní soud v Ostravě usnesením z 3. 5. 1995 řízení ve věci zastavil z důvodu nedostatku pravomoci soudů České republiky k projednání a rozhodnutí sporu. Dospěl k závěru, že ve smyslu ustanovení zákona č. 97/1963 Sb. nejsou splněny podmínky obecné místní příslušnosti, neboť odpůrce nemá na území České republiky svůj obecný soud, protože zde nemá ani místo podnikání, ani bydliště a nebylo zjištěno, že by měl na území České republiky majetek. Mezi účastníky nedošlo ani k založení pravomoci soudů České republiky písemnou úmluvou.

Proti usnesení krajského obchodního soudu podal navrhovatel odvolání s poukazem na ustanovení § 86 odst. 2 o. s. ř. Podle názoru navrhovatele je obchodní podíl majetkem, což vyplývá z ustanovení § 114 a násl. obch. zák. i z jeho ustanovení § 6.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. 11. 1995 zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Z odůvodnění:

Odvolací soud projednal věc podle ustanovení § 212 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Ve věci jde o spor s mezinárodním prvkem ve smyslu ustanovení § 1 zákona č. 97/1963 Sb. Podle ustanovení § 37 odst. 1 citovaného zákona je dána pravomoc soudů České republiky v majetkových sporech, je-li dána podle předpisů platných v České republice jejich příslušnost. Podle ustanovení § 86 odst. 2 o. s. ř., upravujícího místní příslušnost pro majetkové spory, je možné proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.

Majetkovým právem je třeba rozumět jak právo na majetkové plnění, tj. plnění ocenitelné v penězích, tak i určovací návrh, který se vztahuje na určení existence či neexistence takového práva. Z dosahu ustanovení § 86 odst. 2 o. s. ř. jsou pouze věci osobního stavu a ochrana osobních nemajetkových práv. Určení, zda odpůrce je či není společníkem obchodní společnosti, je určením práv a povinností odpůrce i společnosti a společníků na majetkové plnění. Pokud se navrhovatel domáhá vydání určovacího výroku, že se odpůrce nestal členem obchodní společnosti, jde o uplatnění majetkového práva.

Pokud jde o otázku, zda má odpůrce majetek na území České republiky, je nutno do doby, než soud rozhodne o věci, vycházet ze zápisu v obchodním rejstříku. Podle výpisu z obchodního rejstříku je odpůrce společníkem obchodní společnosti O. I., s. r. o., se sídlem v H. Odpůrce má tedy obchodní podíl na této společnosti. Podle ustanovení § 114 odst. 1 obch. zák. podíl představuje práva a povinnosti společníka a jím odpovídající účast na společnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu jmění společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Z uvedeného vyplývá, že odpůrce má v České republice majetek a tento majetek je v obvodu Krajského obchodního soudu v Ostravě, neboť obchodní společnost O. I.., s. r. o., má sídlo v obvodu tohoto soudu.

Odvolací soud proto dospěl k závěru, že ve věci je podle ustanovení § 86 odst. 2 o. s. ř. dána místní příslušnost Krajského obchodního soudu v Ostravě, a je tedy dána podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb. pravomoc soudů České republiky. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( § 221 odst. 1 o. s. ř.).