Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20.11.1995, sp. zn. Ntd 156/95, ECLI:CZ:VSPH:1995:NTD.156.1995.1

Vrchní soud v Praze rozhodl ve sporu o příslušnost mezi Krajským soudem v Ústí nad Labem a Krajským soudem v Ostravě tak, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský soud v Ostravě.

Z odůvodnění:

U Krajského soudu v Ostravě byla podána obžaloba na obviněného A. B. pro trestný čin padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák.

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 12. 6. 1995 sp. zn. 29 T 11/95 mimo jiné podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. postoupil věc Krajskému soudu v Ústí nad Labem z důvodu místní příslušnosti. Podle odůvodnění tohoto usnesení Krajský soud v Ostravě jazykovým výkladem ustanovení § 140 odst. 1 tr. zák. dospěl k závěru, že prvotní pro určení místní příslušnosti soudu je místo, kde byly padělané nebo pozměněné peníze opatřeny. V posuzované věci mělo k opatření dojít v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem, který je podle názoru Krajského soudu v Ostravě místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci.

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 27. 9. 1995 sp. zn. 1 T 56/95 analogicky podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. vyslovil svou nepříslušnost. V odůvodnění svého rozhodnutí poukázal na skutečnost, že nebylo dostatečně prokázáno, že by obviněný sobě nebo jinému opatřil padělané peníze, nebo zda je pouze přechovával. Za místo spáchání činu je třeba považovat i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu, v dané věci tomu mělo být v Olomouci. Vzhledem k podání obžaloby u Krajského soudu v Ostravě je ve smyslu § 22 tr. ř. tento soud místně příslušným.

Vrchnímu soudu v Praze byla věc předložena dne 26. 10. 1995 k rozhodnutí sporu o příslušnost. Vrchní soud ve sporu o příslušnost shledal, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský soud v Ostravě.

Podle obžaloby se žalovaného trestného činu měl obviněný dopustit v podstatě tím, že v přesně nezjištěné době v průběhu měsíců listopadu a prosince 1994 v Rumburku, okr. Děčín, od I. N. převzal nejméně 1099 ks bankovek po 50 USD s vědomím, že se jedná o padělky, a v úmyslu udat je do oběhu jako pravé je uložil v kanceláři firmy LIMAR spol. s r. o. Brno v Olomouci, Černá cesta. Hodnota převzatých bankovek by činila, pokud by byly pravé, nejméně 1 556 285 Kč.

Trestného činu padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, sobě nebo jinému opatří padělané nebo pozměněné peníze, anebo kdo takové peníze přechovává. Citované zákonné ustanovení tedy obsahuje alternativní znaky skutkové podstaty ve vztahu k jednání obviněného při nakládání s padělanými nebo pozměněnými penězi. Pachatelem trestného činu tedy může být ten, kdo padělané nebo pozměněné peníze opatří sobě nebo jinému, dále ten, kdo takové peníze přechovává, avšak i ten, kdo se za splnění dalších zákonných podmínek dopustí obou forem jednání. Alternativnost znaků skutkové podstaty neznamená, že by pořadí, v jakém jsou citovány v zákonném znění skutkové podstaty, mělo jakýkoli význam v jejich důležitosti, a nemůže tedy ani ovlivnit hledisko místní příslušnosti.

V posuzované věci je obviněnému kladeno za vinu jednak, že takové peníze převzal v Rumburku od svědkyně I. N., tedy je opatřil, jednak, že je přechovával v objektu své firmy v Olomouci. Místem spáchání činu je tedy jak místo, kde si obviněný padělané peníze opatřil, tak místo, kde je později přechovával. Vzhledem k tomu, že státní zástupce podal obžalobu u Krajského soudu v Ostravě, se stal tento soud ve smyslu ustanovení § 22 tr. ř. místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci. Věcná příslušnost krajského soudu vyplývá z ustanovení § 17 tr. ř.

Proto Vrchní soud v Praze rozhodl ve sporu o příslušnost tak, že příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Ostravě. ?