Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 08.03.1994, sp. zn. 8 To 79/94, ECLI:CZ:KSHK:1994:8.TO.79.1994.1
Právní věta: |
Po podání odporu proti trestnímu příkazu oprávněnou osobou v zákonné lhůtě musí samosoudce nařídit ve věci hlavní líčení (§ 314g odst. 2 tr. ř.). Takovou věc nemůže vrátit státnímu zástupci k došetření podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. |
Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
|
Krajský soud v Hradci Králové |
Datum rozhodnutí: | 08.03.1994 |
Spisová značka: | 8 To 79/94 |
Číslo rozhodnutí: | 34 |
Rok: | 1995 |
Sešit: | 7 |
Typ rozhodnutí: | Usnesení |
Heslo: | Vrácení věci státnímu zástupci k došetření |
Předpisy: |
141/1961 Sb. § 314c odst. 1 písm. c § 314g odst. 2 |
Druh: | Rozhodnutí ve věcech trestních |
Sbírkový text rozhodnutí
Č. 34/1995 sb. rozh. Po podání odporu proti trestnímu příkazu oprávněnou osobou v zákonné lhůtě musí samosoudce nařídit ve věci hlavní líčení ( § 314g odst. 2 tr. ř.). Takovou věc nemůže vrátit státnímu zástupci k došetření podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. (Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 3. 1994 sp. zn. 8 To 79/94) Z podnětu stížnosti okresního státního zástupce v Ústí nad Orlicí zrušil Krajský soud v Hradci Králové usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí z 1. 2. 1994 sp. zn. 3 T 409/93 a tomuto soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl. Z odůvodnění: Napadeným usnesením vrátil okresní soud podle § 314c písm. c) tr. ř. okresnímu státnímu zástupci k došetření trestní věc obžalovaného J. U., stíhaného pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že dne 6. 8. 1993 kolem 08.30 hod. na silnici č. I/43 u obce Damníkov, okr. Ústí nad Orlicí, jako řidič osobního vozidla Trabant 601, SPZ U0E 05-64, odbočoval vlevo na vjezd k domu v době, kdy byl předjížděn nákladním vozidlem Liaz 100, SPZ UO 90-13, které proto vyjelo vlevo mimo vozovku, kde havarovalo, přičemž došlo ke zranění jeho řidiče F. H., jenž utrpěl zlomeninu levé kosti stehenní a kontuzi hlavy s dobou léčení od 6. 8.1993 nejméně do 7.10.1993. Toto rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně poukazem na odpor, který obžalovaný podal proti trestnímu příkazu. Jelikož obžalovaný v odporu namítal, že se ke svému jednání v přípravném řízení nedoznal, má soud prvního stupně za to, že verze uváděná obžalovaným v přípravném řízení by dokonce mohla svědčit o jeho nevině, pokud by byla její správnost prokázána. Okresní soud požadoval doplnění přípravného řízení o výslechy obžalovaného i poškozeného k rychlostem obou vozidel, způsobu jízdy, signalizaci odbočování či předjíždění a manévrům při těchto úkonech. Spisový materiál je třeba doplnit o služební záznam policie, event. znalecký posudek k technickému stavu vozidel, vyhodnocení funkčnosti brzdových světel a ukazatelů změny směru jízdy včetně zjištění polohy ovládacích páček těchto ukazatelů na obou vozidlech. Okresní soud dále pokládá za nutné vyšetřovacím pokusem zachytit obě verze, tj. obžalovaného a poškozeného, a zjistit výhledové poměry obou vozidel v jednotlivých fázích nehodového děje. Znalec z oboru silniční dopravy by se měl také vyjádřit k posouzení technické přijatelnosti jednotlivých verzí, případně stanovit nejpravděpodobnější průběh nehody. Soud prvního stupně požadoval dále doplnění spisu o aktuální lékařské zprávy týkající se zranění poškozeného. Proti tomuto usnesení podal okresní státní zástupce v Ústí nad Orlicí stížnost, v níž namítl, že požadavky k doplnění dokazování v přípravném řízení jsou nadbytečné. Výslech, resp. doplnění výslechu účastníků nehody, je možno provést u hlavního líčení stejně tak jako aktualizaci zdravotního stavu poškozeného. K dalšímu požadavku na zjištění technického stavu vozidel, zejména ukazatelů změny směru jízdy, namítl, že obžalovanému není kladeno za vinu, že při odbočování vlevo na místo ležící mimo vozovku nedal znamení o změně směru jízdy, přičemž v jeho jednání není spatřováno porušení důležité povinnosti ve smyslu § 224 odst. 2 tr. zák. Z výpovědi samotného obžalovaného však je zřejmé, že si před odbočováním nepočínal takovým způsobem, který by svědčil o zvýšené opatrnosti. Z těchto důvodů státní zástupce navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Krajský soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že vrácení věci státnímu zástupci k došetření není důvodné. Je třeba uvést, že okresní soud věc vrátil k došetření poté, co obžalovaný podal odpor proti trestnímu příkazu, který vydal soud prvního stupně. Trestní příkaz mohl samosoudce vydat podle § 314e odst. 1 tr. ř., jestliže skutkový stav byl spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Tento předpoklad pro vydání trestního příkazu není obvykle splněn, jestliže obžalovaný popírá zavinění. Není přitom rozhodné, jak vyjádření obžalovaného k zavinění popisuje slovně obžaloba, ale jak se skutečně zjišťuje z jeho výpovědi a dalších důkazů. Jestliže měl. samosoudce nejasnosti nebo pochybnosti o závěrech o skutkovém stavu vyplývajících z přípravného řízení, mohl využít institutu vrácení věci k došetření. Jestliže však na místo toho vydal trestní příkaz, který pak obžalovaný napadl odporem, nemůže již v tomto stadiu řízení věc vrátit k došetření, ale musí ji projednat v hlavním líčení, jak ukládá ustanovení § 314g odst. 2 tr. ř. Již z tohoto důvodu bylo napadené usnesení zrušeno a okresnímu soudu uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Považuje-li to okresní soud za nezbytné, je na něm, aby provedl doplnění dokazování ve směrech naznačených v usnesení o vrácení věci k došetření. |