Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 06.06.1994, sp. zn. 5 To 185/94, ECLI:CZ:KSBR:1994:5.TO.185.1994.1

Krajský soud v Brně zamítl stížnost okresního státního zástupce v Břeclavi proti usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 25.4.1994 sp. zn.1 T 66/94.

Z odůvodnění:

Napadeným usnesením podmíněně zastavil podle § 307 odst. 1 tr. ř. Okresní soud v Břeclavi trestní stíhání obviněného R. K. pro skutek, jehož se měl dopustit podle obžaloby okresního státního zástupce tím, že dne 21.1.1994 kolem 00.30 hod. v Břeclavi, na silnici 55, na ulici 1. máje, ve směru od centra města, když řídil osobní motorové vozidlo zn. Peugeot 605, SPZ UHE 28 – 22, jež je majetkem firmy SHARK, spol. s. r. o. Uherské Hradiště, v důsledku rychlosti nepřiměřené stavu a povaze vozovky, při vjíždění do křižovatky z ulice hlavní nezvládl řízení vozidla, uvedl je do smyku, který nezvládl, přejel střední dělicí pruh na vozovce a zde se střetl s protijedoucím vozidlem zn. Škoda 1203, SPZ BVA 67 – 69, které řídil E. N., přičemž E. N. utrpěl tržnou ránu nosu, zhmoždění jařmového oblouku vlevo, utržení lalůčku levého ucha, zhmoždění pravé dolní končetiny v oblasti zevní části pouzdra kolenního kloubu, výron v pravém kyčelním kloubu s úplným omezením hybnosti, zhmoždění levé dolní končetiny na její zevní straně, zhmoždění levé poloviny hrudníku, levé paže a traumatický šok, to vše s dobou léčení nejméně do 10.2.1994 a s výrazným omezením v obvyklém způsobu života po dobu do 8.2.1994, do kdy trvala i pracovní neschopnost. MUDr. J. B. utrpěl zhmoždění horního konce bérce vpravo s hematomem, zhmoždění kyčle vpravo a mnohočetné oděrky po těle, s omezením hybnosti do 8.2.1994, bez pracovní neschopnosti. V tomto skutku byl spatřován trestný čin ublížení na zdraví podle § 223 tr. zák. Podle § 307 odst. 2 tr. ř. okresní soud stanovil zkušební dobu v trvání jednoho roku.

Proti tomuto usnesení podal stížnost okresní státní zástupce v Břeclavi. Domáhá se, aby bylo napadené usnesení zrušeno a Okresnímu soudu v Břeclavi uloženo, aby o věci jednal a rozhodl. Namítá, že trestní řád ve znění zák. č. 292/1993 Sb. takový postup neumožňuje. Podle ustanovení § 186 písm. c) tr. ř. předseda senátu nařídí předběžné projednání obžaloby, má-li zato, že jsou zde okolnosti odůvodňující mimo jiné podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 tr. ř. Po předběžném projednání obžaloby soud trestní stíhání podle § 307 tr. ř. podmíněně zastaví na základě ustanovení § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. V dané věci bylo však konáno řízení o trestném činu, za který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, takže k jejímu projednání je příslušný samosoudce. Ten podle § 314c odst. 1 tr. ř. obžalobu předběžně neprojednává, ale pouze přezkoumává z hledisek uvedených v § 181 odst. 1 a § 186 tr. ř. Může přitom postupovat jen způsobem uvedeným v ust. § 314c odst. 1 písm. a) až c) tr. ř. V tomto ustanovení je sice uveden odkaz na postup podle § 188 odst. 1 tr. ř., je ale výslovně omezen na rozhodnutí citované jen pod písm. a) až d) tohoto ustanovení. Podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 tr. ř. je však zakotveno až v ustanovení § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. Z toho státní zástupce dovozuje, že samosoudce nemůže trestní stíhání podle § 307 odst. 1 tr. ř. podmíněně zastavit.

Krajský soud přezkoumal podle hledisek uvedených v ustanovení § 147 odst. 1 tr. ř. správnost všech výroků napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo. Především je třeba říci, že pokud došlo k podmíněnému zastavení trestního stíhání v této trestní věci, samosoudce postupoval za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 307 odst. 1 tr. ř. Všechny předpoklady, rozhodné pro takový postup, uvedené v tomto zákonném ustanovení, byly splněny. Z výpovědi obviněného R. K. z přípravného řízení ze dne 25.2.1994 vyplývá, že se ke svému činu doznal. Z dokladů založených ve spise je jednoznačně prokázáno, že způsobenou škodu poškozenému E. N. uhradil. Navštívil také poškozeného MUDr. J. B., který však výslovně prohlásil, že náhradu škody nepožaduje. S poškozenou organizací, s. r. o. SHARK, uzavřel ohledně náhrady škody dohodu. Z výpisu rejstříku trestů obviněného vyplývá, že dosud nebyl soudně trestán. Ze zpráv z místa bydliště a pracoviště je zřejmé, že obžalovaný má dobrou občanskou i pracovní pověst. Právem proto soud prvního stupně dospěl k závěru, že v tomto případě nejsou žádné okolnosti, které by bránily postupu podle § 307 odst. 1 tr. ř.

Pokud se týká námitky okresního státního zástupce, že ustanovení § 314c odst. 1 tr. ř. a následující nedovolují učinit takovéto rozhodnutí samosoudci, který byl k projednání této trestní věci příslušný, krajský soud jí nepřisvědčil. Ustanovení § 307 odst. 1 tr. ř. v návětě jednoznačně uvádí, že podmíněně zastavit lze trestní stíhání pouze ohledně těch trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. Ustanovení § 314a odst. 1 tr. ř. pak uvádí, že k projednání právě těch trestných činů, na něž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, je příslušný samosoudce. Bylo by proto podle názoru krajského soudu zcela nelogické, aby ze skutečnosti, že v § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. není výslovně stanoveno, že samosoudce může učinit též rozhodnutí podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř., bylo nutno dovozovat, že samosoudce nemůže učinit rozhodnutí podle § 307 odst. 1 tr. ř., to jest trestní stíháni zastavit. K takovému postupu jej dostatečně opravňuje samotné ustanovení § 307 tr. ř.

Argumentace okresního státního zástupce, pokud poukazuje na ustanovení § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. o předběžném projednání obžaloby, není případná. Pro případ předběžného projednání senátem musí být v tomto ustanovení i postup podle § 307 odst. 1 tr. ř. zakotven. Ne všechny trestné činy, na něž zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující pět let, projednává samosoudce. Vyplývá to z ustanovení § 314a odst. 2 tr. ř., které stanoví výjimku z příslušnosti samosoudce, tj. z ustanovení § 314a odst. 1 tr. ř. Kdyby tomu tak nebylo, došlo by v těchto výjimkách ke krácení práv obviněných právě v možnosti postupu podle § 307 odst. 1 tr. ř.

Proto neshledal krajský soud podanou stížnost okresního státního zástupce v Břeclavi důvodnou, neboť podle jeho názoru Okresní soud v Břeclavi při rozhodování v posuzované trestní věci důsledně postupoval v souladu s ustanoveními § 307 odst. 1 a § 314a odst. 1 tr. ř., ve znění novely zák. č. 292/1993 Sb.