Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16.10.1993, sp. zn. 7 Cmz 30/93, ECLI:CZ:VSPH:1993:7.CMZ.30.1993.1

Návrhem ze dne 19.11.1992 požádal předseda Zemědělského družstva v H. o povolení zápisu výmazu tohoto družstva do obchodního rejstříku a o povolení zápisu nového družstva k témuž dni. K výzvě soudu doplnil návrh podáním ze dne 10.12.1992, v němž uvedl, že členská schůze Zemědělského družstva v H., konaná dne 2.10.1992, se usnesla o zrušení družstva bez likvidace s tím, že právním nástupcem rušeného družstva bude nově ustavené Zemědělské obchodní a výrobní družstvo v H.

Okresní soud v Ostravě usnesením z 23.2.1993, č. j. Dr. XXI 17-129, povolil zápis výmazu zrušovaného družstva do obchodního rejstříku.

Proti tomuto usnesení podal bývalý generální prokurátor České republiky stížnost pro porušení zákona podle čl. III bod 1 písm. i) zákona č. 519/1991 Sb. a § 236 odst. 1 o. s. ř. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 519/1991 Sb. Tuto stížnost pro porušení zákona odůvodnil generální prokurátor ČR tím, že ustanovení § 11 zákona č. 42/1992 Sb. upravuje kogentním způsobem postup družstva po schválení transformačního projektu, přičemž ze znění tohoto ustanovení je zřejmé, že pokud se transformované družstvo nedělí na více družstev, ani z družstva nevzniká jiná podnikatelská forma než družstvo, může se transformované družstvo pouze přeměnit podle ustanovení § 765 obch. zák. na družstvo, které bude působit dále, k čemuž schválí změny stanov. V takovém případě dosavadní družstvo nezaniká, ale považuje se za družstvo založené podle obchodního zákoníku. Členská schůze tedy nemůže původní družstvo zrušit bez likvidace a nelze tedy ani povolit zápis jeho výmazu do obchodního rejstříku.

Vrchní soud v Praze rozhodl o této stížnosti pro porušení zákona tak, že uvedeným usnesením Okresního soudu v Ostravě byl porušen zákon.

Z odůvodnění:

Rozsahem a důvody stížnosti pro porušení zákona byl Vrchní soud v Praze vázán (čl. III bod 1 písm. e/ zákona č. 519/1991 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 24/1993 Sb. a § 242 odst. 1 o. s. ř. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 519/1991 Sb.).

Z ustanovení § 765 obch. zák. vyplývá družstvům, vzniklým před účinností obchodního zákoníku (zákona č. 513/1991 Sb.), povinnost předložit po přeměně provedené podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, rejstříkovému soudu stanovy přizpůsobené úpravě družstev podle obchodního zákoníku. Z ustanovení § 9 odst. 6 a § 11 zákona č. 42/1992 Sb. ve vazbě na § 765 odst. 1 obch. zák. vyplývá, že v rámci transformace lze rozhodnout buď o tom, aby družstvo po transformaci působilo dále, nebo aby se rozdělilo na více družstev anebo aby se přeměnilo na jednu nebo více právnických osob podle obchodního zákoníku. Z toho, že ustanovení § 9 odst. 6 písm. c) a § 11 odst. 1 písm. c) výslovně připouští i přeměnu transformovaného družstva na právnickou osobu podle obchodního zákoníku (a právnickou osobou podle obchodního zákoníku je zcela nepochybně míněno i družstvo, o čemž ostatně svědčí i odkaz na ustanovení § 221 obch. zák.) však nelze dovodit, že by v rámci transformačního procesu mohlo dojít k přeměně družstva na družstvo, které bude jinou právnickou osobou. Ustanovení § 9 odst. 6 a § 11 odst. 1 zákona č. 42/1992 Sb. je nutno vykládat ve vzájemné souvislosti a z takového výkladu vyplývá, že pokud se družstvo po transformaci nerozdělí na více družstev nebo nepřemění na obchodní společnost anebo pokud nedošlo ke kombinaci obou způsobů, totiž k rozdělení družstva s tím, že některé nástupnické subjekty vznikají jako nová družstva, zatímco jiné vznikají jako obchodní společnosti, trvá původní družstvo nadále s tím, že se po zápisu změn podle ustanovení § 765 odst. 2 obch. zák. považuje za družstvo založené podle obchodního zákoníku.

Rejstříkový soud tedy neměl v daném případě povolit požadovaný zápis do obchodního rejstříku. Pokud však družstvo splnilo podmínky stanovené zákonem pro schválení transformačního projektu, lze postupem podle § 765 odst. 4 obch. zák. vyzvat družstvo k předložení přizpůsobených stanov podle § 765 odst. 2 obch. zák. a provést zápis změn podle tohoto ustanovení do obchodního rejstříku. Stížnost pro porušení zákona, podaná v dané věci generálním prokurátorem ČR, je tedy důvodná a Vrchnímu soudu v Praze nezbylo než této stížnosti vyhovět, napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Právní názor Vrchního soudu v Praze vyslovený v tomto rozhodnutí je pro soud prvního stupně závazný.