Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15.10.1993, sp. zn. 7 Cmz 14/93, ECLI:CZ:VSPH:1993:7.CMZ.14.1993.1

Návrhem ze dne 21.9.1992 se domáhalo A., družstvo pro obchod a služby, zápisu změny stanov družstva po transformaci do obchodního rejstříku.

Usnesením z 30.11.1992, č. j. Rg. Dr. 89-75, Okresní soud v Ostravě povolil zápis výmazu předmětu činnosti, ručení, představenstva a zřízení i zápis předsedy, základního jmění, základního členského vkladu a nedělitelného fondu.

Proti tomuto usnesení podal bývalý generální prokurátor České republiky stížnost pro porušení zákona podle čl. III. bod 1 písm. i) zákona č. 519/1991 Sb. a § 236 odst. 1 o. s. ř. ve znění před novelou provedenou zák. č. 519/1991 Sb. Tuto stížnost odůvodnil generální prokurátor ČR tím, že družstvo mělo v době zápisu změn pouze čtyři členy a že zapisované základní jmění bylo menší než 50 000 Kč, což je v rozporu s ustanovením § 221 odst. 2 a 3 obch. zák.

Vrchní soud v Praze rozhodl o uvedené stížnosti pro porušení zákona tak, že usnesením Okresního soudu v Ostravě z 30.11.1992, č. j. Rg. Dr. 89-75, byl porušen zákon.

Z odůvodnění:

Rozsahem a důvody stížnosti pro porušení zákona je Vrchní soud v Praze vázán (čl. III bod 1 písm. c/ zákona č. 519/1991 Sb., čl. II. bod 2 zákona č. 24/1993 Sb. a § 242 odst. 1 o. s. ř. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 519/1991 Sb. Z ustanovení 1 odst. 3 obch. zák. vyplývá, že družstvo, jehož členy jsou pouze fyzické osoby, jak je tomu i u družstva v daném případě, musí mít při svém založení a po celou dobu svého trvání nejméně pět členů. V zápisu z členské schůze ze dne 25.7.1992, který družstvo přiložilo k návrhu na zápis změn družstva po transformaci do obchodního rejstříku, se uvádí, že členství Ing. H. S. v družstvu končí dnem 30.9.1992 vystoupením. Ve spisu není doloženo, že by namísto Ing. H. S. přistoupil do družstva jiný člen do dne zápisu změn družstva do obchodního rejstříku. V době zápisu změn družstva po transformaci do obchodního rejstříku tedy počet členů družstva poklesl na čtyři členy, což je v rozporu s ustanovením § 221 odst. 3 obch. zák. a je to i podle ustanovení § 257 odst. 1 písm. a) důvod pro zrušení družstva soudem. Nedostatečný počet členů družstva má v daném případě dopad i na výši zapisovaného základního jmění. Zapisované základní jmění družstva musí podle ustanovení § 223 odst. 2 obch. zák. činit nejméně 50 000 Kč. Splnění této podmínky musí rejstříkový soud před povolením zápisu zkoumat. Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb. /1/) nestanoví, jakým způsobem se tvoří zapisované základní jmění, ani jaký je jeho vztah k základnímu jmění družstva, které tvoří souhrn členských vkladů. Ze znění ustanovení § 223 odst. 2 obch. zák. však lze dovodit, že zapisované základní jmění družstva může být nižší než základní jmění tvořené členskými vklady; nemůže však být vyšší než základní jmění. Jestliže tedy stanovy družstva v daném případě určovaly, že „základní“ členský vklad činí 10 000 Kč, znamená to, že základní jmění družstva činilo v době zápisu změn družstva po transformaci 40 000 Kč a že tedy nemohla být splněna podmínka minimálního zapisovaného základního jmění podle ustanovení § 223 odst. 2 obch. zák. Rejstříkový soud tedy pochybil, když povolil zápis zapisovaného základního jmění družstva do obchodního rejstříku ve výši 50 000 Kč přesto, že takto uváděná výše zapisovaného základního jmění neodpovídala skutečnosti, a když povolil zápis změn družstva po transformaci přesto, že nebyly splněny podmínky trvání družstva, stanovené obchodním zákoníkem. Proto Vrchní soud v Praze zrušil stížností napadené usnesení a věc vrátil rejstříkovému soudu k dalšímu řízení. Právní názor Vrchního soudu v Praze vyslovený v tomto rozhodnutí je pro rejstříkový soud závazný.

1) ve znění zákonů 264/1992 Sb., č. 286/1993 Sb. a č. 156/1994 Sb.