Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.01.1994, sp. zn. Ntd 9/94, ECLI:CZ:VSPH:1994:NTD.9.1994.1

Právní věta:

Důvody pro odnětí a přikázání věci podle § 25 tr.ř.nelze mechanicky dovozovat z pouhého porovnání počtu útoků spáchaných v obvodu toho kterého soudu, ani z počtu tam bydlících svědků. Hledisko hospodárnosti nelze nadřazovat nad požadavek náležitého objasnění věci,který je základním předpokladem pro správné rozhodnutí soudu.

Soud: Vrchní soud v Praze
Datum rozhodnutí: 17.01.1994
Spisová značka: Ntd 9/94
Číslo rozhodnutí: 4
Rok: 1994
Sešit: 4
Typ rozhodnutí: Usnesení
Heslo: Odnětí a přikázání věci
Předpisy: 141/1961 Sb. § 25
Druh: Rozhodnutí ve věcech trestních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 4

Důvody pro odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. nelze mechanicky dovozovat z pouhého porovnání počtu útoků spáchaných v obvodu toho kterého soudu, ani z počtu tam bydlících svědků. Hledisko hospodárnosti nelze nadřazovat nad požadavek náležitého objasnění věci, který je základním předpokladem pro správné rozhodnutí soudu.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.1.1994 sp. zn. Ntd 9/94)

Vrchní soud v Praze rozhodl v trestní věci obviněného D. K., vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn.1 T 104/93, o návrhu na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. tak, že se tato věc neodnímá Krajskému soudu v Ostravě.

Z odůvodnění:

U Krajského soudu v Ostravě, jako soudu věcně a místně příslušného, byla podána obžaloba na obviněného D. K. a spol. pro trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1,2 písm. b) tr. zák., trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 4 tr. zák. a další trestné činy.

Krajský soud v Ostravě navrhl, aby mu věc byla odňata a aby byla přikázána Krajskému soudu v Brně. Tento návrh odůvodnil Krajský soud v Ostravě tím, že v obvodu Krajského soudu v Brně bylo spácháno 21 útoků z celkového počtu 23 útoků uvedených v obžalobě, a že v souvislosti s tím také většina svědků má bydliště v obvodu Krajského soudu v Brně.

Podle § 25 tr. ř. z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně.

Vrchní soud shledal, že pro odnětí a přikázání věci nejsou v posuzovaném případě dány důležité důvody ve smyslu citovaného ustanovení. Tyto důvody totiž nelze mechanicky dovozovat z pouhého porovnání počtu útoků spáchaných v obvodu toho kterého soudu, ani počtu svědků bydlících v obvodu toho či onoho soudu. I když úvaha založená na porovnání naznačených údajů může ukazovat na to, že jiný než příslušný soud by mohl provést řízení hospodárněji, není možné toto hledisko nadřazovat nad základní požadavek spočívající v náležitém objasnění věci, neboť náležité objasnění věci je podmínkou zákonného a spravedlivého rozhodnutí soudu. Jestliže je daný případ takto posuzován, vyplývá z toho závěr, že nejvhodnější podmínky pro náležité objasnění věci jako podkladu meritorního rozhodnutí má Krajský soud v Ostravě a nikoli Krajský soud v Brně.

Dnem 1.1.1994 nabyl účinnosti zákon č. 290/1993 Sb., jímž bylo dotčeno též ustanovení § 89 odst. 14 tr. zák., a to mimo jiné i v tom směru, že za škodu velkého rozsahu se považuje škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč (pětisetnásobek částky 2000 Kč podle § 1 nařízení vlády ČSFR č. 464/1991 Sb., čl. 1 odst. 1 ústavního zákona č. 4/1993 Sb.). To v posuzovaném případě znamená, že pokud je obžalobou kladeno za vinu obviněnému D. K. odcizení věci v hodnotě 516 284 Kč (body 1 až 9 obžaloby) a obviněným P. P., J. K., J. Č. a B. Č. odcizení věcí v hodnotě 539 565 Kč (body 18 až 22 obžaloby), nepřichází se zřetelem k ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. v úvahu, aby toto jejich jednání bylo kvalifikováno jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 4 tr. zák., nýbrž jen podle § 247 odst. 3 písm. b) tr. zák. Trestný čin krádeže, jak je uveden v obžalobě, tudíž odpadá jako důvod zakládající věcnou příslušnost krajského soudu podle § 17 tr. ř.

Důvodem, pro který je dána věcná příslušnost krajského soudu, je jen trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1,2 písm. b) tr. zák, uvedený v bodě 15 obžaloby. Účinnost zákona č. 290/1993 Sb. se nedotýká právní kvalifikace uvedené v obžalobě ve vztahu k tomuto trestnému činu. Tento trestný čin byl podle obžaloby spáchán v obvodu Krajského soudu v Ostravě. Podstatný význam pro objasnění věci v tomto ohledu má výpověď poškozeného, jímž je A. K., bytem v Krakově v Polské republice, a jehož výslech jako svědka navrhl státní zástupce v podané obžalobě. Z hlediska dosažitelnosti poškozeného pro účely jeho výslechu v hlavním líčení se jeví nejvhodnější, aby věc byla projednávána Krajským soudem v Ostravě.

Třebaže z celkového počtu 23 žalovaných útoků bylo podle obžaloby 21 útoků spácháno v obvodu Krajského soudu v Brně, nevyplývá z toho zcela přesvědčivě, že by projednání věci Krajským soudem v Brně bylo jednoznačně hospodárnější. Nelze pominout, že podstatná část žalovaných útoků byla spáchána v okresech Zlín a Uherské Hradiště (viz body 13,14,18 až 23), tedy v místech, která jsou od sídla Krajského soudu v Brně vzdálena natolik, že se blíží jejich vzdálenosti od sídla Krajského soudu v Ostravě. S tím pak souvisí okolnost, že se zajištěním přítomnosti svědků z těchto míst v hlavním líčení konaném u Krajského soudu v Ostravě nemohou vzniknout náklady, jejichž výše by přesahovala náklady vzniklé u Krajského soudu v Brně v tak výrazné míře, aby to zakládalo důležité důvody pro odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř.

Z uvedeného je zřejmé, že hledisko hospodárnosti řízení v dané věci není tak naléhavé, aby jím mohlo být odůvodněno odnětí věci soudu, jehož věcná příslušnost je založena trestným činem, který může být nejlépe objasněn právě tímto soudem. Hledisko hospodárnosti řízení vystupuje do popředí u té části trestné činnosti, která je relativně méně závažná a navíc je co do právní kvalifikace (dotčené zákonem č. 290/1993 Sb.) takové povahy, že věcnou příslušnost krajského soudu ani nezakládá. Proto je třeba dát přednost pro jednání věci soudem, u něhož jsou zaručeny nejvhodnější podmínky pro náležité objasnění toho trestného činu, který je nejzávažnější a který zakládá věcnou příslušnost krajského soudu.

Ze všech těchto důvodů dospěl Vrchní soud k závěru, že nelze vyhovět návrhu Krajského soudu v Ostravě na odnětí a přikázání věci. Vrchní soud tedy rozhodl, že věc se Krajskému soudu v Ostravě neodnímá.