Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24.03.1993, sp. zn. Ntd 58/94, ECLI:CZ:VSPH:1993:NTD.58.1994.1

Nadřízený soud, který rozhoduje ve sporu o příslušnost, není vázán tím, které soudy spor o příslušnost vyvolaly, ale jedině zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti. Je-li tedy podle těchto hledisek místně příslušný jiný soud, a soud rozhodující o sporu mu je rovněž nadřízen ve smyslu § 24 tr. ř., může rozhodnout, že je k projednání a rozhodnutí věci příslušný tento jiný soud. Není-li příslušnému soudu nadřízen, musí věc předložit tomu soudu, který je společně nadřízen příslušnému soudu i soudům vedoucím spor o příslušnost.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 3.1994 sp. zn. Ntd 58/94)

Vrchní soud v Praze ve sporu o příslušnost mezi Okresním soudem v Mělníku a Obvodním soudem pro Prahu 1 rozhodl tak, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Obvodní soud pro Prahu 3.

Z odůvodnění:

U Obvodního soudu pro Prahu 1 byla podána obžaloba na obviněného I. K. pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., ve znění zák. č. 557/1991 Sb., pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák., ve znění zák. č. 557/1991 Sb., trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., ve znění zák. č. 175/1990 Sb., trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák., ve znění zák. č. 175/1990 Sb., a trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 odst. 1 písm. a) tr. zák., ve znění zák. č. 557/1991 Sb.

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27.12.1993 sp. zn. 4 T 246/93 byla věc při předběžném projednání obžaloby postoupena podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. Okresnímu soudu v Mělníku. Okresní soud v Mělníku usnesením ze dne 31.1.1994 sp. zn.1 T 6/94 podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. vyslovil svou nepříslušnost. Poté byla věc dne 21. 3. 1994 předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí ve sporu o příslušnost.

Vrchní soud dospěl k závěru, že příslušný k projednání věci je Obvodní soud pro Prahu 3, a to se zřetelem k ustanovením § 16, § 18 odst. 1 a § 21 odst. 2 tr. ř.

Podle obžaloby byly v době jejího podání (10. 12. 1993) z žalovaných trestných činů nejtěžší trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. (ve znění zák. č. 557/1991 Sb.). Trestný čin podvodu byl zčásti spáchán v obvodu Prahy 1, a proto, pokud byla obžaloba podána u Obvodního soudu pro Prahu 1, byl tento soud příslušný podle § 22 tr. ř.

Dnem 1. 1. 1994 nabyl účinnosti zákon č. 290/1993 Sb., jímž byla dotčena mimo jiné ta ustanovení trestního zákona, která jsou rozhodná pro právní posouzení skutků uvedených v obžalobě. Trestným činem krádeže, kvalifikovaným v obžalobě podle § 247 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák., byla podle obžaloby způsobena škoda v celkové výši 134 940 Kč. Uvedenou škodu již nelze podle § 89 odst. 14 tr. zák., ve znění zák. č. 290/1993 Sb., kvalifikovat jako značnou škodu. Tím odpadl důvod pro právní posouzení věci podle § 247 odst. 3 písm. c) tr. zák. a v úvahu přichází kvalifikace jen podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák. Trestným činem podvodu, kvalifikovaným v obžalobě podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., byla podle obžaloby způsobena škoda v celkové výši 151 276 Kč a dále 200 DM. Ani tuto škodu není možno podle § 89 odst. 14 tr. zák., ve znění zák. č. 290/1993 Sb., považovat za škodu značnou. Odpadl tak důvod pro právní posouzení věci podle § 250 odst. 3 písm. b) tr. zák. a v úvahu přichází kvalifikace jen podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák.

Za tohoto stavu je ze žalovaných trestných činů nejtěžší trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. spáchaný jednáním uvedeným v bodech II/1, 2, tedy v obvodu Prahy 3. Z toho vyplývá příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 3 ke společnému řízení o všech žalovaných trestných činech obviněného I. K.

Při stejné trestní sazbě odnětí svobody stanovené v ustanoveních § 238 odst. 2, § 247 odst. 2, § 250 odst. 2 tr. zák. je rozhodující, že sazba stanovená v § 238 odst. 2 tr. zák. neobsahuje jiný druh trestu než odnětí svobody, zatímco sazba stanovená v § 247 odst. 2 a v § 250 odst. 2 tr. zák. obsahuje vedle trestu odnětí svobody i peněžitý trest. Větší výběr alternativních druhů trestů v § 247 odst. 2 a v § 250 odst. 2 tr. zák. poskytuje možnost uložení jiného druhu trestu než odnětí svobody. Proto je sazba stanovená v § 238 odst. 2 tr. zák. přísnější. K tomu je třeba dodat, že k ustanovení § 53 odst. 2 písm. b) tr. zák. umožňujícímu uložit peněžitý trest bez současného uložení trestu odnětí svobody i u trestných činů, u nichž tento trest ve zvláštní části trestního zákona není uveden, nelze z tohoto hlediska přihlížet (srov. č. 47/1994 sb. rozh. tr.).

I když v posuzované věci šlo o spor o příslušnost mezi Okresním soudem v Mělníku a Obvodním soudem pro Prahu 1, nic vrchnímu soudu nebránilo v tom, aby vyslovil, že příslušný je Obvodní soud pro Prahu 3. Soud, který rozhoduje ve sporu o příslušnost, není vázán tím, které soudy spor o příslušnost vyvolaly, ani právními názory těchto soudů, ale jedině zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti.