Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.01.1992, sp. zn. 7 Cz 40/91, ECLI:CZ:NS:1992:7.CZ.40.1991.1

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl usnesením na návrh bývalého okresního národního výboru v R., že v podnikovém rejstříku se povoluje zápis státního podniku P. a č. v R. Ve výrokové části tohoto usnesení bylo současně uvedeno, že zakladatelem jmenovaného státního podniku je bývalý okresní národní výbor v R.

Dalším usnesením povolil uvedený soud prvního stupně v tomtéž rejstříku zápis o změně v zakládací listině. Podle tohoto zápisu, okresní úřad v R. v přechodném období (nejpozději do 31. 12. 1992) vykonával funkci zakladatele státního podniku P. a č. v R.

Na návrh podaný Městským úřadem v R. okresní soud v Rychnově nad Kněžnou dalším usnesením povolil v uvedeném rejstříku zápis, že podle usnesení zastupitelstva v R. z 25. 3. 1991 je uvedený městský úřad zakladatelem státního podniku P. a č. v R. Rejstříkový soud současně rozhodl o výmazu dosavadního ředitele uvedeného státního podniku a o zápisu nového ředitele.

Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podal generální prokurátor České republiky stížnost pro porušení zákona, v níž rejstříkovému soudu vytýkal, že navrhovaný zápis povolil, aniž se náležitě zabýval tím, zda na Městský úřad v R. byla v souladu se zákonem přenesena funkce zakladatele státního P. a č. v R., a s tím související právo jmenovat ředitele tohoto státního podniku.

Nejvyšší soud České republiky rozhodl o této stížnosti pro porušení zákona tak, že uvedeným usnesením soudu prvního stupně (o zápisu podle usnesení zastupitelstva v R.) byl porušen zákon.

Z odůvodnění :

Nejvyšší soud České republiky se zřetelem k ustanovením čl. III., bod 1. písm. b) zákona č. 519/1991 Sb. projednal stížnost pro porušení zákona podle ustanovení zákona č. 99/1963 Sb. (občanského soudního řádu ve znění platném do 31.12.1991).

Rozsahem a důvody podané stížnosti pro porušení zákona byl Nejvyšší soud České republiky vázán.

V řízení o povolení zápisu do rejstříku byl rejstříkový soud povinen kromě jiného zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy.

Z návrhu Městského úřadu v R. vyplývalo, že zastupitelstvo rozhodlo dne 25.3.1991 o tom, že s platností od 31.3.1991 dochází k přenesení zakladatelství státního podniku P. a č. v R. na Městský úřad v R. V návrhu byl učiněn odkaz na ustanovení § 67 odst. 2 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích.

Uváděné ustanovení zákona o obcích přeneslo funkci zakladatele státních podniků (kterou do počátku účinnosti tohoto zákona vykonávaly bývalé okresní a krajské národní výbory) a jejich pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat organizace a zařízení na dobu nejdéle do 31.12.1992 na okresní úřady v okresech, v nichž státní podniky, organizace a zařízení mají své sídlo. Zmíněné ustanovení současně připustilo možnost, aby funkce zakladatele těchto státních podniků a výše uvedená pravomoc byla na základě dohody uzavřené mezi okresním úřadem a obecním zastupitelstvem přenesena na obec, v níž tyto státní podniky, organizace a zařízení mají své sídlo.

K přenesení funkce zakladatele podle zákona musilo dojít vždy v těch případech, kdy o to obecní zastupitelstvo požádalo.

Z uvedeného vyplývá, že před rozhodnutím o návrhu na zápis změny zakladatele státního podniku P. a č. v R. a na výmaz dosavadního ředitele a zápis nového ředitele tohoto státního podniku byl rejstříkový soud povinen zkoumat, zda mezi Okresním úřadem v R. a zastupitelstvem v R. byla uzavřena dohoda o přenesení funkce zakladatele uvedeného státního podniku.

Protože soud prvního stupně v projednávané věci tyto skutečnosti nezkoumal a o návrhu rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutečného stavu věci, porušil svým usnesením zákon v ustanoveních § 6, § 120 odst. 1 a § 153 odst. 1 o. s. ř. v souvislosti s ustanovením § 67 odst. 2 zákona č. 367/1990 Sb. a s ustanovením § 19 odst. 1 zákona č. 111/1990 Sb.

Důvodné stížnosti pro porušení zákona bylo proto vyhověno, napadené usnesení soudu prvního stupně zrušeno a věc byla vrácena uvedenému soudu k dalšímu řízení a k novému rozhodnutí.