Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.03.1991, sp. zn. 4 To 190/91, ECLI:CZ:KSCB:1991:4.TO.190.1991.1
Právní věta: |
Jestliže jednání soudu bylo odročeno ( § 219,238 tr.ř.), nelze při výpočtu odměny za úkony právní pomoci podle § 16 odst. 1 písm. d) vyhlášky ministerstva spravedlnosti ČR č. 70/1990 Sb. (advokátní tarif) sčítat jednotlivé doby trvání těchto jednání se za právní úkon započítají každé započaté dvě hodiny. Při pouhém přerušení jednání ( např. za účelem přestávky) se však doby, kdy soud jednal, sčítají. Ve Slovenské republice platí vyhláška ministerstva spravedlnosti SR č. 240/1990 Sb. |
Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
|
Krajský soud v Českých Budějovicích |
Datum rozhodnutí: | 28.03.1991 |
Spisová značka: | 4 To 190/91 |
Číslo rozhodnutí: | 19 |
Rok: | 1992 |
Sešit: | 1 |
Typ rozhodnutí: | Usnesení |
Heslo: | Odměna advokáta |
Předpisy: |
141/1961 Sb. § 219 § 238 270/1990 Sb. § 16 odst. 1 |
Druh: | Rozhodnutí ve věcech trestních |
Sbírkový text rozhodnutí
Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl stížnost obhájce mladistvého JUDr. J. K. proti usnesení okresního soudu v Českém Krumlově z 6. března 1991 sp. zn. 2 T 145/90. Z odůvodnění: Napadeným usnesením okresní soud podle § 151 odst. 3 tr. ř. přiznal obhájci mladistvého F. H. JUDr. J. K. odměnu za obhajobu v trestním řízení vedeném u okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 2 T 145/90 v celkové výši 2950 Kčs. Proti tomuto usnesení podal JUDr. J. K. včas stížnost, ve které navrhuje, aby krajský soud napadené usnesení zrušil a přiznal mu odměnu v požadované výši 3010 Kčs. Podle příkazu ustanovení § 147 odst. 1 tr. ř. krajský soud přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Okresní soud postupoval v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 tr. ř. a po právní moci odsuzujícího rozsudku přiznal JUDr. J. K., advokátovi Advokátní kanceláře v Českém Krumlově, odměnu za obhajobu mladistvého F. H. v souladu s vyhláškou ministerstva spravedlnosti ČR č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci (advokátní tarif). Jmenovaný advokát požadoval v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 písm. b) a § 16 odst. 1 odměnu za jednotlivé úkony, a to za převzetí a přípravu obhajoby 400 Kčs, za účast při výslechu obviněného 400 Kčs, za účast při seznámení s výsledky vyšetřování 400 Kčs, za obhajobu při hlavním líčení 14. 11. 1990 od 12.30 do 14.45 hodin 800 Kčs (2 x 400 Kčs) a za obhajobu při odročeném hlavním líčení 28. 11. 1990 v době od 8.00 do 11.00 hodin dalších 800 Kčs (2 x 400 Kčs). Vedle toho požadoval přiznání náhrady paušálních částek za 7 úkonů po 30 Kčs, tj. 210 Kčs. Celkem tedy požadoval přiznání odměny ve výši 3010 Kčs. Okresní soud při zjištění, že mladistvý byl stíhán a nakonec pravomocně odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 2 novelizovaného trestního zákona, vyšel ze správné úvahy, že za jednotlivé úkony právní pomoci náleží obhájci obžalovaného odměna podle sazby mimosmluvní odměny stanovené v § 15 odst. 1 písm. b) uvedeného v advokátním tarifu, tedy 400 Kčs za každý úkon. Přiznání odměny za jednotlivé úkony odpovídá ustanovení § 16 odst. 1 písm. a), d) tohoto tarifu. Třebaže jednání před soudem při prvém hlavním líčení trvalo dvě a čtvrt hodiny a při odročeném hlavním líčení tři hodiny, náleží obhájci odměna v obou případech vždy za dva právní úkony, neboť při jednání před soudem jsou úkonem právní pomoci každé započaté dvě hodiny. Čisté doby jednání soudu by bylo možno pro výpočet úkonů právní pomoci sčítat jen tehdy, pokud by hlavní líčení bylo přerušováno (například za účelem přestávek), nelze je však sčítat tehdy, jestliže hlavní líčení bylo odročováno. V takovém případě je třeba započítat za právní úkon každé započaté dvě hodiny. Proto částka přiznaná obhájci JUDr. J. K. za 7 úkonů právní pomoci v celkové výši 2800 Kčs odpovídá advokátnímu tarifu. Dále se krajský soud zabýval problematikou paušálních částek nákladů na obhajobu podle § 19 odst. 3 vyhlášky č. 270/1990 Sb. Poznámky pod čarou: 1) Ve Slovenské republice platí vyhláška ministerstva spravedlnosti SR č. 240/1990. |