Usnesení Nejvyššího soudu ČSFR ze dne 31.05.1991, sp. zn. Cf 1/91, ECLI:CZ:NS:1991:CF.1.1991.1

Ustanovení § 68 odst. 3 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, nelze použít na soudní přezkoumávání ( § 244 a násl. o. s. ř.) rozhodnutí vydaných v řízení podle ustanovení § 20, § 23, § 62 a § 67 téhož zákona, jimiž byly záležitosti nucených licencí, zrušení patentů, výmazů průmyslových vzorů a žádostí o určení podle ustanovení § 67 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb. vyřešeny s konečnou platností před 1. 1. 1991, kdy tento zákon nabyl účinnosti.

(Usnesení Nejvyššího soudu ČSFR z 31. 5. 1991, Cf 1/91)

Navrhovatel podal (s poukazem na ustanovení § 68 odst. 3 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích) žádost o přezkoumání rozhodnutí předsedy Federálního úřadu pro vynálezy z 30. 12. 1988 zn. PV 853-67, jímž rozhodl o rozkladu, který podal navrhovatel proti rozhodnutí Federálního úřadu pro vynálezy z 2. 5. 1988 zn. PV 853-67 o tom, že vyřešení technického problému (regulační zařízení OPV TR-32) nespadá do rozsahu patentu č. 131 937. Ke své žádosti o přezkoumání uvedeného rozhodnutí předsedy Federálního úřadu pro vynálezy navrhovatel připojil fotokopie obou uvedených rozhodnutí, která mu byla doručena v roce 1988 a v roce 1989. Tuto svou žádost o přezkoumání podal navrhovatel 9. 1. 1991 u obvodního soudu pro Prahu 1, který svým usnesením z 8. 4. 1991 č. j. 25 C 8/91-6 postoupil věc Nejvyššímu soudu ČSFR, k němuž spis došel 26. 5. 1991.

Nejvyšší soud ČSFR usnesením zastavil řízení o uvedené žádosti o přezkoumání rozhodnutí předsedy Federálního úřadu pro vynálezy.

Z odůvodnění:

Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, nově upravil v ustanovení § 68 odst. 3 přípustnost podání žádosti soudu o přezkoumání rozhodnutí předsedy Federálního úřadu pro vynálezy o rozkladu proti rozhodnutí tohoto úřadu, vydaném v řízeních podle ustanovení § 20, § 23, § 62 a § 67 citovaného zákona. Uváděný zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1991. Přechodná ustanovení tohoto zákona (tj. § 77 až § 87) neupravují možnost projednávat podle ustanovení zákona č. 527/1991 Sb. záležitosti, které byly s konečnou platností vyřešeny před účinností tohoto zákona, tj. před 1. 1. 1991.

Protože zákon č. 527/1990 Sb. neobsahuje úpravu, jež by se týkala toho, jak má soud postupovat při přezkoumávání rozhodnutí předsedy Federálního úřadu pro vynálezy o podaném rozkladu ( § 68 odst. 3 zákona č. 527/1990 Sb.), postupuje při tomto přezkoumávání příslušný soud ( § 245 občanského soudního řádu) podle právní úpravy přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů, jež je obsažena v ustanoveních § 244 až § 250 občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb. ve znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č. 78/1983 Sb. a ve znění zákona č. 180/1990 Sb). Z těchto ustanovení je třeba uvést ustanovení § 247 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož se návrh na přezkoumání rozhodnutí jiných orgánů soudem podává u příslušného soudu ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí. Ani v ustanoveních uvedeného právního předpisu, který upravuje řízení o přezkoumání rozhodnutí jiných orgánů soudem, není opora pro závěr o tom, že by soud mohl přezkoumávat ve smyslu ustanovení § 68 odst. 3 zákona č. 527/1990 Sb. i taková rozhodnutí, jež se stala pravomocná a vykonatelná již v době před účinností zákona č. 527/1990 Sb., tj. před

1. 1. 1991.

Vzhledem k tomu, že ustanovení § 104 občanského soudního řádu ukládá soudu, aby kdykoli za řízení přihlížel k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat, a aby zastavil řízení, je-li tu neodstranitelný nedostatek podmínek řízení ( § 104 odst. 1 o. s. ř.), bylo nutné řízení o žádosti navrhovatele zastavit.