Stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18.05.1989, sp. zn. Cpj 184/88, ECLI:CZ:NS:1989:CPJ.184.1988.1

Právní věta:

V rozhodnutí o vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů uloží soud každému účastníku, aby zaplatil společně a nerozdílně s druhým účastníkem část soudního poplatku, která by na něj připadla zejména podle výšky hodnoty, jež se mu vypořádáním dostává.

Soud: Nejvyšší soud České soc. rep.
Datum rozhodnutí: 18.05.1989
Spisová značka: Cpj 184/88
Číslo rozhodnutí: 25
Rok: 1989
Sešit: 9-10
Typ rozhodnutí: Stanovisko
Heslo: Bezpodílové spoluvlastnictví manželů, Poplatky soudní
Předpisy: 140/1984 Sb. § 4 147/1984 Sb. § 4
Druh: Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 25

V rozhodnutí o vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů uloží soud každému účastníku, aby zaplatil společně a nerozdílně s druhým účastníkem část soudního poplatku, která by na něj připadla zejména podle výšky hodnoty, jež se mu vypořádáním dostává.

(Stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu České socialistické republiky z 18. 5. 1989, Cpj 184/88)

V návaznosti na zhodnocení praxe sudů při používání ustanovení zákona o soudních poplatcích a vyhlášky, kterou se tento zákon provádí, jež bylo uveřejněno pod č. 18/1987 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyplynula podle upozornění ministerstva spravedlnosti ČSR v praxi soudů další sporná právní otázka, týkající se ukládání povinnosti zaplatit soudní poplatek oběma účastníkům občanského soudního řízení o vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů.

Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 147/1984 Sb. /1/ jsou v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů poplatníky oba účastníci. I když návrh na zahájení řízení podává jen jeden z nich, lze v rozhodnutí uložit povinnost nejen odpůrci, ale i navrhovateli. Proto také poplatková povinnost vzniká teprve rozhodnutím ve věci samé; účastníci přitom mají povinnost zaplatit poplatek společně.

Smyslem občanského soudního řízení je úprava vzájemných vztahů mezi účastníky i předcházení možných budoucích sporů. Dalším neshodám, které společná poplatková povinnost účastníků může vyvolat, může soud zamezit i tím, že každému z účastníků již při rozhodování ve věci uloží povinnost zaplatit odpovídající část soudního poplatku společně a nerozdílně s druhým účastníkem, a to podle výše hodnoty, které se mu majetkovým vypořádáním dostává.

I kdyby některý z účastníků, ať již dobrovolně nebo cestou výkonu soudního rozhodnutí, zaplatil na soudním poplatku vyšší částku, než jakou mu bylo uloženo zaplatit, může se domáhat popřípadě i návrhem na zahájení občanského soudního řízení, aby mu druhý z poplatníků uhradil částku odpovídající na něj připadajícímu dvouprocentnímu soudnímu poplatku.

Poznámky pod čarou:

1) V SSR viz zákon č. 140/1984 Sb.