Stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 03.11.1986, sp. zn. Tpj 68/86, ECLI:CZ:NS:1986:TPJ.68.1986.1

Odůvodnění:

U některých prokuratur je vedeno trestní řízení proti neznámým pachatelům pro trestný čin porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 odst. 1, popř. odst. 2 tr. zák. Trestná činnost v těchto věcech záleží v tom, že neznámé osoby přivezly nebo poslaly vlakem do ČSSR různé zboží, které bylo ukryto ve vlaku, při celní kontrole bylo nalezeno a zajištěno pracovníky celnice. Trestní stíhání zahájené podle § 160 odst. 1 tr. ř. bylo později podle § 173 odst. 1 písm. e) tr. ř. přerušeno, protože se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující konat trestní stíhání proti určité osobě. Vzniká tedy otázka, jak naložit se zajištěným zbožím, zda je lze považovat za zboží podléhající clu a na němž vázne zástavní právo nebo zda má být na návrh prokurátora vysloveno soudem zabrání podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. anebo zda takové zboží je nutno považovat za věci skryté, jejichž vlastník není znám ve smyslu § 453 odst. 2 obč. zák.

Předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu ČSR proto navrhl trestnímu kolegiu podle § 21c odst. 2 zák. č. 36/1964 Sb. o organizaci soudů a o volbách soudců, v úplném znění vyhlášeném pod č. 19/1970 Sb., zaujetí stanoviska ke správnému výkladu zákona. Trestní kolegium Nejvyššího soudu ČSR zaujímá k uvedené otázce toto stanovisko:

Předmětem posouzení je zboží dovezené na území ČSSR vlakem v úkrytu, zajištěné pracovníky celnice při celní kontrole, aniž byl zjištěn vlastník zboží nebo ten, kdo je ve vlaku ukryl anebo v úkrytu převezl přes hranice. Orgány přípravného řízení za této situace zahajují trestní stíhání podle § 160 odst. 1 tr. zák., nakonec je však přerušují podle § 173 odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující konat trestní stíhání proti určité osobě.

Tyto skutečnosti svědčí pro splnění podmínek uvedených v § 453 odst. 2 obč. zák., podle něhož věci opuštěné nebo skryté, jejichž vlastník není znám, připadají do vlastnictví státu. Připadnutí státu nastává již ze zákona, aniž o tom bylo třeba vydávat rozhodnutí. Nepřichází proto v úvahu ani rozhodování soudu o zabrání tohoto zboží podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák., neboť nelze zabrat věc, která již ze zákona státu náleží.

Na nakládání s takovým zbožím se vztahuje ustanovení § 1 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 86/1977 Sb., /1/ o prozatímní správě národního majetku, podle něhož v prozatímní správě upravené touto vyhláškou je majetek, jehož stát nabyl připadnutím věcí nalezených, opuštěných nebo skrytých státu nebo vydáním neoprávněného majetkového prospěchu státu podle ustanovení § 453 a § 456 věta druhá občanského zákoníku. Prozatímní správu takového majetku vykonává podle § 2 odst. 1 cit. vyhlášky okresní národní výbor, v jehož obvodu se majetek vyskytuje. Postupu podle této vyhlášky nebrání skutečnost, že zboží bylo objeveno při celní kontrole, tedy při úkonu upraveném zákonem č. 44/1974 Sb. (celní zákon) ve znění novely zák. č. 117/1983 Sb. Také v jiných případech, kdy ohledně zboží byla prováděna celní kontrola, lze na takové zboží užít ustanovení jiných zákonů, než je celní zákon, např. ustanovení trestního zákona o propadnutí věci nebo o zabrání věci.

Aplikace ustanovení § 51 odst. 1 celního zákona o celním zástavním právu u tohoto zboží rovněž nepřichází v úvahu, protože tu není osoba, která by byla povinna podle § 50 cit. zákona clo zaplatit, a celnice clo nevyměřuje, není-li komu.

Poznámky pod čarou:

1) Redakční poznámka: Nyní je účinná vyhláška č. 61/1986 Sb.