Stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18.12.1986, sp. zn. Cpj 306/84, ECLI:CZ:NS:1986:CPJ.306.1984.1

Soudy nezachovávají jednotnou formu rozhodnutí o návrhu podle ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod.; některé rozhodují usnesením, jiné rozsudkem.

Ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod. upravuje zajištění nároků matky uvedených v ustanovení § 95 odst. 1 zák. o rod. a dále zajištění nároku na výživu dítěte po dobu dvaceti šesti týdnů. Potřebná částka může být poskytnuta předem.

Uplatnění těchto nároků u soudu je časově omezeno na období těhotenství ženy. 1) Povinný k uspokojení uvedených nároků je muž, jehož otcovství je pravděpodobné; nezjišťuje se tedy, zda označený muž je nebo není otcem dítěte. Rovněž při posuzování výše příspěvku se vychází z předpokládaných nákladů, které bude třeba vynaložit na výživu těhotné ženy a matky, na výdaje spojené s těhotenstvím a slehnutím a na výživu dítěte. Proto i když se na nároky úspěšně uplatněné podle ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod. hledí jako na nároky definitivně přiznané 2) , nelze vyloučit další řízení o nárocích podle ustanovení § 95 odst. 1 zák. o rod. V takovém případě soud přihlédne k tomu, co bylo plněno na základě opatření podle ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod. Jestliže otcem dítěte nebude určen muž, jehož otcovství bylo pravděpodobné, bude také přicházet v úvahu postup podle ustanovení § 101 zák. o rod. Rovněž při určení výživného pro dítě podle ustanovení § 50, § 86 zák. o rod. soud musí vzít v úvahu to, co bylo poskytnuto k zajištění výživy dítěte pod dobu dvaceti šesti týdnů ve smyslu ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod.

Z uvedeného vyplývá, že účelem ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod. je zajištění prostředků k úhradě výživy těhotné ženy a matky, ke krytí nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím, jakož i k zajištění výživy dítěte tak, aby tyto prostředky měla neprovdaná žena včas k dispozici. Jde tedy o zvláštní způsob zajištění potřeb matky a dítěte ve vztahu k pravděpodobnému otci, a tedy o zvláštní předběžné opatření. Proto soud rozhoduje o těchto nárocích usnesením. Tato forma rozhodnutí rovněž odpovídá účelu citovaného ustanovení i z hlediska jeho vykonatelnosti ( § 171 o. s. ř.).

Předběžné opatření podle ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod. je zvláštním opatřením; proto na ně nedopadají ustanovení § 74 a násl. o. s. ř. v plném rozsahu. Naléhavost předběžné úpravy nemusí být zkoumána, protože plyne přímo ze zákona 3) . Nebude přicházet v úvahu uložení lhůty k podání návrhu na zahájení řízení podle ustanovení § 76 odst. 3 o. s. ř., protože nároky, které byly přiznány podle ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod., mohou být realizovány a zpravidla se nepředpokládá již další řízení o nárocích podle ustanovení § 95 odst. 1 zák. o rod.

Zvláštní povaha tohoto předběžného opatření podle ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod. vyžaduje, aby soud v rozhodnutí o nárocích podle citovaného ustanovení současně rozhodl i o nákladech řízení podle ustanovení § 151 o. s. ř.

Poznámky pod čarou:

1) Srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 64/1965 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR.

2) Srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 27/1966 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR.

3) Srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 27/1966 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR.