Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 25.11.1983, sp. zn. 11 Tz 46/83, ECLI:CZ:NS:1983:11.TZ.46.1983.1

Právní věta:

Pracovník prodejny podniku státního obchodu Potraviny činný při prodeji zboží není veřejným orgánem ve smyslu ustanovení § 314e odst. 1 písm. a) tr. ř. Jestliže se obviněný doznal ke spáchání přečinu, nelze vydat trestní příkaz na tom základě, že skutečnosti zakládající vinu obviněného byly zjištěny vlastním pozorováním takového pracovníka. V tom případě je třeba nařídit hlavní líčení.

Soud: Nejvyšší soud České soc. rep.
Datum rozhodnutí: 25.11.1983
Spisová značka: 11 Tz 46/83
Číslo rozhodnutí: 3
Rok: 1985
Sešit: 1
Typ rozhodnutí: Rozhodnutí
Heslo: Přečiny, Trestní příkaz
Předpisy: 141/1961 Sb. § 314e odst. 1 písm. a
Druh: Rozhodnutí ve věcech trestních
Sbírkový text rozhodnutí

K stížnosti pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČSR, Nejvyšší soud ČSR zrušil trestní příkaz obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. dubna 1983 sp. zn. 1 T 39/82 a uvedenému soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

U obvodního soudu pro Prahu 6 podal prokurátor návrh na potrestání obviněného S. Ř. pro přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb., kterého se měl obviněný dopustit tím, že dne 8. 2. 1982 kolem 16.45 hod. v Praze 6, Na Větrníku č. 299, v samoobslužné prodejně Potraviny č. 025-06 odcizil potraviny v hodnotě 107,60 Kčs. Současně prokurátor navrhl vydání trestního příkazu, kterým by za tento přečin byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výši 500,- Kčs a náhradní trest odnětí svobody na čtrnáct dní.

Obvodní soud pro Prahu 6 trestním příkazem ze dne 20. 4. 1983 sp. zn. 1 T 39/82 uznal obviněného vinným shora uvedeným přečinem a uložil mu trest navržený prokurátorem. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 6. 5. 1982.

Proti trestnímu příkazu podal generální prokurátor ČSR stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Namítl, že obviněný se ve své výpovědi v průběhu objasňování ke spáchání trestného činu kladeného mu za vinu nedoznal. Nebyla proto splněna základní podmínka pro vydání trestního příkazu uvedená v § 314e odst. 1 písm. a) tr. ř. Věc proto měla být projednána v hlavním líčení.

Nejvyšší soud ČSR přezkoumal v rozsahu uvedeném v § 267 odst. 1 tr. ř. napadený trestní příkaz i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona je důvodná, neboť byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 1 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného. Podle tohoto zákonného ustanovení v řízení o přečinech může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže se obviněný v průběhu objasňování doznal a samosoudce vzhledem k výsledkům objasňování nemá důvod pochybovat o pravdivosti tohoto doznání, anebo jestliže rozhodné skutečnosti jsou zjištěny vlastním pozorováním veřejného orgánu. Tyto podmínky v projednávané věci splněny nebyly. Obviněný při výslechu v průběhu objasňování nedoznal, že by se stíhaného činu dopustil. Rozhodné skutečnosti také nebyly zjištěny vlastním pozorováním veřejného orgánu. Pracovníci prodejny Potravin činní při prodeji zboží nejsou takovým veřejným orgánem. Soud proto neměl vyhovět návrhu prokurátora na vydání trestního příkazu, ale věc měl projednat v hlavním líčení. Vydáním trestního příkazu tak porušil v neprospěch obviněného zákon v ustanovení § 314e odst. 1 písm. a) tr. ř.