Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 01.03.1983, sp. zn. 6 Tz 2/83, ECLI:CZ:NS:1983:6.TZ.2.1983.1

Potvrzení lékaře o zdravotním stavu nemocného člena rodiny (dítěte mladšího 10 let) a o potřebě jeho ošetření zaměstnancem je veřejnou listinou.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR z 1. 3. 1983 sp. zn. 6 Tz 2/83.)

K stížnosti pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČSR, Nejvyšší soud ČSR zrušil rozsudek okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou ze dne 24. června 1982 sp. zn. 2 T 233/82 a okresnímu soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Rozsudkem okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou z 24. 6. 1982 sp. zn. 2 T 233/82 byl obviněný J. M. uznán vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví dílem dokonaným a dílem nedokonaným podle § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák. a podle § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák. Trestné činnosti se obviněný podle zjištění okresního soudu dopustil tím, že 1. v období od června 1980 do srpna 1981 jako pracovník Žďárských strojíren a sléváren, k. p., Vítkovice ve Žďáře nad Sázavou, předložil 16 žádostí o podporu při ošetřování dítěte mladšího 10 let, přičemž ve dvou žádostech upravoval údaje uváděné lékařem a ve 14 žádostech vyplnil nepravdivými údaji odcizené lékařem potvrzené formuláře a získal tak neoprávněně částku 12 032 Kčs; 2. v průběhu září 1981 předložil téže organizaci další dvě žádosti o podporu při ošetřování dítěte mladšího 10 let s pozměněnými údaji v úmyslu docílit neoprávněnou výplatu peněz v částce 1393 Kčs, přičemž k výplatě již nedošlo, neboť jednání obviněného bylo odhaleno. Za spáchanou trestnou činnost byl obviněný odsouzen podle § 132 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 písm. a) a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu tří roků, a podle § 53 odst. 1 tr. zák. k peněžitému trestu ve výši 1000 Kčs a pro případ, že by výkon tohoto trestu mohl být zmařen, byl stanoven podle § 54 odst. 3 tr. zák. náhradní trest odnětí svobody na dva týdny. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán zaplatit poškozeným Žďárským strojírnám a slévárnám, k. p., Vítkovice ve Žďáře nad Sázavou částku 12 032 Kčs. Tento rozsudek nabyl právní moci u soudu prvního stupně dnem 13. 7. 1982, neboť proti němu nebylo podáno odvolání.

Proti tomuto rozsudku podal generální prokurátor ČSR ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného. Kromě jiného namítl, že okresní soud nehodnotil, zda obviněným vyplňované a upravované formuláře, týkající se podpory při ošetřování dítěte mladšího 10 let, nemají povahu veřejné listiny, a zda se proto obviněný nedopustil též trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák.

Nejvyšší soud ČSR přezkoumal na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že zákon byl porušen.

Okresní soud se nezabýval otázkou, zda obviněný zjištěným jednáním nespáchal také trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. Takovému postupu nebylo na překážku, že obžaloba nestíhala obviněného i pro tento trestný čin, neboť právním posouzením zažalovaného skutku není soud vázán ( § 220 odst. 4 tr. ř.).

Potvrzení o zdravotním stavu nemocného člena rodiny, dítěte mladšího 10 let, a potřebě jeho ošetřování zaměstnancem (členem rodiny) vydává lékař, který ošetřuje člena rodiny. Zaměstnanec (člen rodiny) má také z toho důvodu omluvu v práci. Okresní soud náležitě nedocenil, že takové potvrzení je podle § 25 zákona č. 54/1956 Sb. ve znění zákona č. 87/1968 Sb. podkladem pro přiznání podpory při ošetřování člena rodiny ve výši nemocenských dávek. Z povahy takového potvrzení vyplývá, že jde o listinu, kterou je oprávněn vydat příslušný lékař, který jako orgán státní zdravotní správy určuje z uvedeného hlediska práva občana, a že proto takovou listinu lze považovat za veřejnou listinu. Obviněný tím, že právoplatné údaje v takových listinách svévolně upravoval nebo pozměňoval a v dalších odcizených listinách uváděl různé nepravdivé údaje v úmyslu, aby jich bylo užito jako pravých, dopustil se též trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. (srov. č. 17/1975 sb. rozh. tr.). Měl být proto uznán vinným i tímto trestným činem, spáchaným v jednočinném souběhu s trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví.