Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.01.1982, sp. zn. 16 Co 456/81, ECLI:CZ:KSBR:1982:16.CO.456.1981.1

Právní věta:

Pouze tehdy, jsou-li v dotazu soudu o vkladu u státní spořitelny uvedeny potřebné údaje, jež stačí ke zjištění totožnosti vkladu, může soud nezodpovědění dotazu státní spořitelnou (§ 9 zákon č. 72/1967 Sb.) posoudit jako hrubé ztěžování postupu soudu ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 o. s. ř., pro něž lze uložit pořádkovou pokutu.

Soud: Krajský soud v Brně
Datum rozhodnutí: 14.01.1982
Spisová značka: 16 Co 456/81
Číslo rozhodnutí: 38
Rok: 1983
Sešit: 9-10
Typ rozhodnutí: Usnesení
Heslo: Řízení před soudem, Rozhodnutí soudu, Státní spořitelna
Předpisy: 99/1963 Sb. § 53 72/1967 Sb. § 9
Druh: Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 38/1983 sb. rozh.

Pouze tehdy, jsou-li v dotazu soudu o vkladu u státní spořitelny uvedeny potřebné údaje, jež stačí ke zjištění totožnosti vkladu, může soud nezodpovědění dotazu státní spořitelny ( § 9 zákon č. 72/1967 Sb.) posoudit jako hrubé ztěžování postupu soudu ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 o. s. ř., pro něž lze uložit pořádkovou pokutu.

(Usnesení krajského soudu v Brně ze 14. 1. 1982, 16 Co 456/81)

Městský soud v Brně usnesením uložit České státní spořitelně pořádkovou pokutu 100 Kčs, neboť spatřoval jednání hrubě ztěžující postup řízení v tom, že spořitelna soudu nezaslala požadovanou zprávu o vkladu.

Státní spořitelna ve svém odvolání proti tomuto usnesení navrhovala, aby bylo zrušeno. Uvedla, že na dotazy soudu nemohla odpovědět zasláním výpisu, poněvadž jí nebyly sděleny další doplňující údaje, které by vedly k bezpečnému určení totožnosti vkladu na vkladní knížce, nebude moci s ohledem na ustanovení § 9 zákona č. 72/1967 Sb. podat zprávu o vkladu, neboť v projednávané věci není zřejmé, kterého konkrétního vkladu se dotaz soudu týkal.

Krajský soud v Brně zrušil uvedené usnesení soudu prvního stupně.

Z odůvodnění:

Podle ustanovení § 128 odst. 2 o. s. ř. jsou orgány a organizace (a tedy i Česká státní spořitelna) povinny na dotaz sdělit soudu písemně nebo prostřednictvím pověřeného zástupce skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Dotaz soudu v daném případě musel odpovídat i § 9 zákona č. 72/1967 Sb. Měly v něm být uvedeny údaje potřebné ke zjištění totožnosti vkladu. O tom, které jsou to údaje, uvedený právní předpis nic nestanoví. Např. instrukce ministerstva spravedlnosti z 21. 10. 1964 č. j. 1336/64 (uveřejněná v částce 11/1964 Sbírky instrukcí a sdělení ministerstva spravedlnosti) uvádí jednak přesné označení úřadovny státní spořitelny, která vede vklad, a jednak u vkladních knížek na doručitele název a případně číslo vkladového účtu. Mohou to být i jiné údaje, pokud dostačují ke zjištění konkrétního vkladu. 1) Protože soud v tomto případě neuvedl potřebné údaje, které by mohly být pomůckou ke zjištění totožnosti vkladu, nemohl počítat s tím, že spořitelna bude moci uspokojivě dotaz zodpovědět.

V takovém případě nebyly splněny předpoklady pro pořádkové opatření podle ustanovení § 53 o. s. ř.

1) Srov. k tomu Pls 1/67 bývalého Nejvyššího soudu (sborník I Nejvyššího soudu ČSSR „Nejvyšší soud o občanském soudním řízení a řízení před státním notářstvím“, SEVT, Praha 1974, str. 517 ):

„Není správný postup těch poboček státní spořitelny, které odmítají sdělovat státním notářstvím zprávy o vkladech, není-li v dotazu uvedeno číslo vkladového účtu. Bez uvedení těchto čísel vkladového účtu je sice zjištění totožnosti vkladu nepochybně obtížné, ale nemusí být vyloučeno.“