Usnesení Vyššího vojenského soudu ze dne 23.07.1980, sp. zn. 1 To 184/80, ECLI:CZ:VVS:1980:1.TO.184.1980.1

Vyšší vojenský soud zrušil usnesení vojenského obvodového soudu, jímž bylo podle § 188 odst. 1 písm. g) tr. ř. z důvodů § 172 odst. 1. písm. d) tr. ř. a § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. trestní stíhání obviněného zastaveno, a přikázal soudu prvního stupně, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Usnesením vyšetřovatele vojenské obvodové prokuratury bylo proti por. J. K. vzneseno obvinění pro trestní čin maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti podle § 159 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. Usnesením ze dne 13. 5. 1980 vyšetřovatel trestní stíhání obviněného podle § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. a § 11 odst. 1 písm. a) tr. ř. zastavil s odůvodněním, že na trestný čin obviněného se vztahuje ustanovení čl. IV písm. b) rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii z 8. 5. 1980.

Vojenský obvodový prokurátor usnesením ze dne 4. 6. 1980 zrušil rozhodnutí vyšetřovatele o zastavení trestního stíhání obviněného ze dne 13. 5. 1980 podle § 174 odst. 1, 3 písm. e) tr. ř. a uvedl, že jde o rozhodnutí nezákonné a neodůvodněné. Toto své stanovisko odůvodnil tím, že po přezkoumání usnesení vyšetřovatele a po prověrce trestního spisu zjistil, že skutek obviněného je nutno kvalifikovat jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák., na který se nevztahuje rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii z 8. 5. 1980.

Prokurátor po doručení tohoto usnesení obviněnému, jakož i po jeho upozornění, že spáchaný čin bude nadále kvalifikován jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák. a po opětovném výslechu obviněného podal dne 18. 6. 1980 obžalobu pro tento trestný čin.

Vojenský obvodový soud při předběžném projednání obžaloby rozhodl usnesením ze dne 27. 6. 1980 tak, že trestní stíhání obviněného pro trestní čin podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák. se podle § 188 odst. 1 písm. d) tr. ř. zastavuje z důvodů § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. a § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. Toto rozhodnutí odůvodnil tím, že usnesení vyšetřovatele ze dne 13. 5. 1980 o zastavení trestního stíhání obviněného se zřetelem na amnestii prezidenta republiky z 8. 5. 1980 už nabylo právní moci, neboť prokurátor vydal své rozhodnutí ze dne 4. 6. 1980, jímž usnesení vyšetřovatele z 13. 5. 1980 zrušil, až po uplynutí lhůty uvedené v § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. K tomu dodal, že pokud nebylo rozhodnutí vyšetřovatele v zákonné lhůtě předepsaným způsobem zrušeno, může být zrušeno na základě jen mimořádného opravného prostředku. Že 15denní lhůta uvedená v § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. pro zrušení usnesení vyšetřovatele nebyla prokurátorem dodržena, dovozuje soud prvního stupně z toho, že vyšetřovatel měl své rozhodnutí o zastavení trestního stíhání obviněného ze dne 13. 5. 1980 doručit vojenskému prokurátorovi k přezkoumání podle § 172 odst. 3 tr. ř. do 48 hodin, tj. v daném případě nejdéle do 15. 5. 1980 do 24.00 hod. Patnáctidenní lhůta prokurátorovi ke zrušení rozhodnutí vyšetřovatele začala podle názoru soudu prvního stupně běžet ihned po uplynutí 48hodinové lhůty pro vyšetřovatele, tj. od 15. 5. 1980. Prokurátor však vydal své usnesení o zrušení usnesení vyšetřovatele ze dne 13. 5.1980 až dne 4. 6. 1980, tedy po uplynutí předepsané zákonné lhůty, a proto rozhodnutí prokurátora není zákonné.

Proti tomuto rozhodnutí soudu prvního stupně podal v zákonné lhůtě vojenský obvodový prokurátor stížnost, v níž zastává názor, že soud prvního stupně rozhodl nesprávně. Uvádí, že citované usnesení vyšetřovatele ze dne 13. 5. 1980 o zastavení trestního stíhání obviněného mu bylo doručeno až dne 23. 5. 1980. Podle § 60 odst. 1 tr. ř. 15denní lhůta uvedená v § 174 odst. 1, 2 písm. e) tr. ř. mu tedy začala běžet dnem následujícím po doručení usnesení vyšetřovatele, tj. dnem 24. 5. 1980. Proto rozhodnutí ze 4. 6. 1980 podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. o zrušení usnesení vyšetřovatele učinil prokurátor v zákonné patnáctidenní lhůtě. Skutečnost, že vyšetřovatel doručil své usnesení prokurátorovi až po uplynutí 48hodinové lhůty, uvedené v § 172 odst. 3 tr. ř., nemá pro věc význam, neboť jde o lhůtu toliko pořádkovou.

Vyšší vojenský soud přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost napadeného usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost prokurátora je důvodná.

Z ustanovení § 174 odst. 1 tr. ř. vyplývá, že dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává prokurátor. V rámci výkonu tohoto dozoru prokurátor je podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. oprávněn rušit nezákonná a neodůvodněná rozhodnutí a opatření vyšetřovatelů i vyhledávacích orgánů, která může nahrazovat vlastními. Dále se v § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. výslovně uvádí, že usnesení o zastavení a přerušení trestního stíhání nebo o postoupení věci může prokurátor zrušit do 15 dnů od doručení.

V trestní věci obviněného por. K. bylo usnesení vyšetřovatele ze dne 13. 5. 1980 o zastavení trestního stíhání obviněného z důvodů § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. a § 11 odst. 1 písm. a) tr. ř. doručeno prokurátorovi dne 23. 5. 1980. To je patrno z prezentačního razítka prokuratury. Jestliže prokurátor dne 4. 6. 1980 toto usnesení vyšetřovatele jako nezákonné podle § 174 odst. 1, 2 písm. e) tr. ř. zrušil, učinil tak v zákonné 15denní lhůtě, o níž se v § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. hovoří. Prokurátor takto správně namítá, že uvedená 15denní lhůta mu začala běžet, jak je patrno z citace § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř., od „doručení“, tedy s ohledem na to, jak se mají podle § 60 odst. 1 tr. ř. počítat lhůty určené podle dní, dnem 24. 5. 1980. Ze zákona nevyplývá, že by se počátek běhu zmíněné lhůty měl počítat jinak, jak tvrdí soud prvního stupně, tj. že by běh lhůty měl být spojován s 48hodinovou lhůtou uvedenou v § 172 odst. 3 tr. ř., v níž měl vyšetřovatel doručit prokurátorovi opis svého usnesení o zastavení trestního stíhání obviněného ze dne 13. 5. 1980.

Lhůta uvedená v § 172 odst. 3 tr. ř. nemůže tedy mít při posuzování, zda prokurátor v rámci dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení včas zrušil ve lhůtě uvedené v § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. rozhodnutí vyšetřovatele ze dne 13. 5. 1980 žádný takový význam, jak soud prvního stupně nesprávně vykládá. Lhůta uvedená v § 172 odst. 3 tr. ř. je totiž zákonem dána jen pro vyšetřovatele, má pořádkový ráz a její případné nedodržení vyšetřovatelem nemůže mít vliv na to, aby začátek běhu lhůty pro výkon oprávnění prokurátora uvedených v § 174 odst. 1, 2 písm. e) tr. ř. měl být stanoven jinak, než se uvádí v § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř., tj. od doručení usnesení vyšetřovatele prokurátorovi.