Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 05.05.1977, sp. zn. 20 Co 31/77, ECLI:CZ:MSPH:1977:20.CO.31.1977.1

Právní věta:

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem pohyblivých schodů (eskalátorů) ve stanicích metra je třeba posoudit jako škodu vyvolanou povahou provozu dopravního prostředku ve smyslu ustanovení § 427 a násl. o. z.

Soud: Městský soud v Praze
Datum rozhodnutí: 05.05.1977
Spisová značka: 20 Co 31/77
Číslo rozhodnutí: 46
Rok: 1979
Sešit: 9-10
Typ rozhodnutí: Usnesení
Heslo: Doprava, Náhrada škody, Odpovědnost za škodu způsobenou provozem motorových prostředků
Předpisy: 40/1964 Sb. § 427 127/1964 Sb. § 31
Druh: Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 46/1979 sb. rozh.

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem pohyblivých schodů (eskalátorů) ve stanicích metra je třeba posoudit jako škodu vyvolanou povahou provozu dopravního prostředku ve smyslu ustanovení § 427 a násl. o. z.

(Usnesení městského soudu v Praze z 5. 5. 1977, 20 Co 31/77)

Žalobce se domáhal náhrady škody na zdraví, kterou utrpěl při úrazu na pohyblivých schodech ve stanici metra v Praze dne 19. 3. 1975, kdy za jízdy byl sražen při upadnutí jedné z cestujících, která na pohyblivých schodech ztratila rovnováhu. Odpovědnost žalované dopravní organizace spatřoval žalobce v tom, že v době úrazu nebyl u eskalátoru zajištěn dozor a že eskalátor nebyl včas zastaven. Odpovědnost žalované cestující spatřoval v tom, že při nástupu na pohyblivé schody se nepočínala dostatečně opatrně, ztratila rovnováhu a při pádu srazila i žalobce.

Obvodní soud pro Prahu 2 posoudil nárok žalobce podle ustanovení § 420 a § 421 o. z. Svým rozsudkem rozhodl, že žalovaná dopravní organizace odpovídá žalobci za škodu ze tří čtvrtin, a to podle ustanovení § 421 o. z., protože u pohyblivých schodů nebyl zajištěn stálý dozor (třebaže byl nařízen příkazem vedoucího dopravní služby), a proto také nebyl eskalátor včas při pádu obou cestujících zastaven. Odpovědnost žalované A. Z. za škodu žalobce, a to z jedné čtvrtiny, shledal soud prvního stupně podle ustanovení § 420 odst. 1 o. z. v tom, že si při vstupu na eskalátor počínala neopatrně a tím byla dána jedna z příčin škodné události.

V odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně navrhovala žalovaná organizace zamítnutí žaloby s tím, že škoda byla způsobena zaviněním žalobce a žalované A. Z., která však ve svém odvolání se domáhala změny rozsudku soudu prvního stupně a zamítnutí žaloby s odůvodněním, že neporušila žádnou právní povinnost. Žalobce v odvolacím řízení pak zdůrazňoval odpovědnost žalované dopravní organizace za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků podle ustanovení § 427 o. z.

Městský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a k novému rozhodnutí.

Z odůvodnění:

Provoz pohyblivých schodů 1) ve stanici metra je třeba považovat za neoddělitelnou součást provozu metra, a tedy za součást provozu dopravního prostředku. Škodu, jež vznikla cestujícím na tomto pohyblivém schodišti, je tedy nutno posoudit jako škodu vyvolanou povahou dopravního prostředku ve smyslu ustanovení § 427 o. z.

Odpovědnost podle tohoto zákonného ustanovení je dána bez ohledu na zavinění organizace provozující dopravu. Je tu zabezpečena účinná právní ochrana zejména účastníkům provozu dopravního prostředku, tj. především cestujícím. Povaha provozu dopravního prostředku pak musí vést organizaci, která tuto dopravu cestujících provozuje, aby zajistila a dodržovala odpovídající bezpečnostní opatření, jejichž pomocí lze vyloučit anebo maximálně snížit možnost vzniku škod vyvolaných povahou dopravního prostředku. Tak je tomu zejména tam, kde např. pohyblivá dopravní zařízení musí používat všichni cestující tohoto druhu dopravy bez ohledu na svůj věk, zdravotní stav a nesená zavazadla.

Projednávaný případ náhrady škody měl proto soud prvního stupně posoudit především podle ustanovení § 427 a násl. o. z.

Poněvadž však soud prvního stupně vycházel z jiného právního názoru, nezbylo než jeho rozhodnutí zrušit ( § 212 odst. 2 a § 221 o. s. ř.) a věc mu vrátit k dalšímu řízení a k novému rozhodnutí, v němž bude vycházet z právního názoru odvolacího soudu ( § 226 o. s. ř.).

1) Srov. i ustanovení § 31 vyhlášky č. 127/1964 Sb. (ve znění vyhlášek č. 151/1971 Sb. a č. 118/1973 Sb.) o městském přepravním řádu.