Stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 25.08.1977, sp. zn. Tpj 76/77, ECLI:CZ:NS:1977:TPJ.76.1977.1

Vezme-li obhájce odvolání podané za obžalovaného zpět, je povinen současně se zpětvzetím tohoto odvolání soudu sdělit, že tak činí na základě výslovného souhlasu obžalovaného ( § 250 odst. 3 tr. ř.).

Nesdělí-li to obhájce soudu nebo má-li předseda senátu před postupem podle § 250 odst. 4 tr. ř. důvodné pochybnosti, zda ke zpětvzetí odvolání podaného za obžalovaného jeho obhájcem došlo na základě výslovného souhlasu obžalovaného, ověří si tuto skutečnost podle okolností buď u obhájce nebo přímo u obžalovaného.

(Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ČSR z 25. srpna 1977 č. Tpj 76/77.)

Vzhledem k tomu, že v praxi odvolacích senátů krajských soudů došlo při aplikaci ustanovení § 250 odst. 3 tr. ř. ve vztahu k postupu předsedy senátu podle § 250 odst. 4 tr. ř. k některým pochybením, předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu ČSR navrhl podle § 21c odst. 2 zák. č. 36/1964 Sb. trestnímu kolegiu, aby k této otázce zaujalo stanovisko.

Podle ustanovení § 250 odst. 3 tr. ř. odvolání podané ve prospěch obžalovaného jinou oprávněnou osobou nebo za obžalovaného obhájcem nebo zákonným zástupcem může být vzato zpět jen s výslovným souhlasem obžalovaného. Prokurátor může vzít takové odvolání zpět i bez souhlasu obžalovaného, avšak v tomto případě běží obžalovanému nová lhůta k podání odvolání od vyrozumění, že odvolání bylo vzato zpět.

V soudní praxi přichází v úvahu nejčastěji případ zpětvzetí odvolání podaného za obžalovaného jeho obhájcem.

Předseda senátu odvolacího soudu zpětvzetí odvolání vezme usnesením na vědomí, není-li překážek, které by takový postup vylučovaly. Nebyla-li dosud věc odvolacímu soudu předložena, postupuje stejně předseda senátu soudu prvního stupně ( § 250 odst. 4 tr. ř.).

Překážkou, která vylučuje takový postup je i skutečnost, že obžalovaný nedal ke zpětvzetí odvolání, podaného za něho jeho obhájcem, výslovný souhlas. Ze znění § 250 odst. 3 tr. ř. plyne, že takový souhlas musí být obžalovaným dán obhájci, který bere odvolání zpět, neboť souhlas obžalovaného časově předchází úkonu obhájce, jímž dochází ke zpětvzetí odvolání. Forma výslovného souhlasu obžalovaného vůči obhájci není předepsána a je věcí dohody mezi nimi.

Pokud však obhájce bere odvolání podané za obžalovaného zpět, je povinen soudu současně sdělit, že tak činí na základě výslovného souhlasu obžalovaného. Sám obžalovaný v tomto směru vůči soudu žádné prohlášení činit nemusí.

Pouze má-li předseda senátu před postupem podle § 250 odst. 4 tr. ř. důvodné pochybnosti, zda ke zpětvzetí odvolání podaného za obžalovaného jeho obhájcem došlo na základě výslovného souhlasu obžalovaného, ověří si tuto skutečnost podle okolností buď u obhájce nebo přímo u obžalovaného. Stejně je třeba postupovat v případě zpětvzetí stížnosti podle § 144 odst. 3 tr. ř.