Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23.05.1976, sp. zn. 1 Cz 51/75, ECLI:CZ:NS:1976:1.CZ.51.1975.1
| Právní věta: |
Také při provádění důkazu speciální zkouškou krve (např. vyšetřením HLA skupinových typů bílých krvinek) musí soud dbát o to, zda odborným závěrům předcházelo náležité zjištění potřebných podkladů, i o to, aby závěr této zkoušky o vyloučení muže z otcovství dítěte byl ověřen další krevní zkouškou (vrchním dobrozdáním). 1) |
Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
|
Nejvyšší soud České soc. rep. |
| Datum rozhodnutí: | 23.05.1976 |
| Spisová značka: | 1 Cz 51/75 |
| Číslo rozhodnutí: | 4 |
| Rok: | 1978 |
| Sešit: | 2-3 |
| Typ rozhodnutí: | Rozsudek |
| Heslo: | Dokazování, Posudek znalecký, Řízení před soudem |
| Předpisy: |
94/1963 Sb. § 54 § 58 99/1963 Sb. § 127 |
| Druh: | Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních |
|
Sbírkový text rozhodnutí
Rozsudkem okresního soudu v Mostě byla zamítnuta žaloba o určení otcovství žalovaného B. Š, k nezletilé žalobkyni B. B., narozené 14. 1. 1970. Soud vycházel ze zjištění, že matka nezl. žalobkyně udržovala se žalovaným intimní známost od poloviny května 1969. Podle posudku znalce z oboru porodnictví je nutno za nejpravděpodobnější dobu početí nezletilé žalobkyně považovat období od 30. 3. 1969 do 27. 4. 1969, období po tomto datu až do 4. 6. 1969 za málo pravděpodobné, avšak možné. Krevní zkouška provedená vyšetřením základních sérových a enzymových krevních systémů otcovství žalovaného nevyloučila. Podle genetického posudku se jeho otcovství jeví jako nerozhodné až spíše pravděpodobné, avšak výsledek vyšetření leukocytárních HLA antigénů jeho otcovství vylučuje. Nejvyšší soud ČSR rozhodl o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČSR, tak, že tímto rozsudkem soudu prvního stupně, který nabyl právní moci, byl porušen zákon. Z odůvodnění: Soud prvního stupně vycházel především z vyšetření HLA skupinových typů bílých krvinek, provedeného znalkyní MUDr. J. H., a převzal závěr posudku znalkyně, aniž měl možnost posudek hodnotit. V zájmu správnosti a přesvědčivosti rozhodnutí bylo nepochybně třeba, aby soud znalkyni vyslechl k objasnění toho, o jaké podklady se opírá vyšetření HLA skupinových typů bílých krvinek a zda vylučující výsledek tohoto vyšetření je jednoznačně průkazný. 2) Soud pro nedostatek odborných znalostí o tomto vyšetření a o jeho průkaznosti nemohl tyto otázky sám řešit, a proto mohl teprve po spolehlivém objasnění významu tohoto znaleckého vyšetření a rozsahu jeho použitelnosti (a to co do závěru zcela vylučujícího žalovaného z otcovství) s použitím i kontrolního znaleckého posudku rozhodnout o sporném otcovství tak, aby jeho rozhodnutí bylo přesvědčivé a nevzbuzovalo pochybnosti. Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že soud v daném případě rozhodl, aniž měl pro své rozhodnutí bezpečný podklad v náležitě zjištěném skutkovém stavu, a porušil tak zákon v ustanoveních § 6, § 100, § 120 odst. 1 a § 132 o. s. ř. v souvislosti s ustanovením § 54 odst. 2 zák. o rod. 1) Srov. rozhodnutí uveřejněná pod č. 26/1967 a č. 53/1969 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR. 2) Např. sbor pro znalecké otázky ministra spravedlnosti ČSR (ustavený ve smyslu ustanovení § 16 zákona č. 36/1967 Sb.) dospěl na zasedání soudně lékařské sekce konané dne 8. 12. 1976 k tomuto závěru ohledně otázky vylučovací schopnosti skupinových krevních systémů: „Se zřetelem na dostupnost diagnostického materiálu je nutno stanovit zásadu, že souhrnná vylučovací schopnost vyšetřovaných krevních systémů musí dosahovat nejméně 80 , i když je v zájmu preciznosti posudků pracovat s vyšší procentuální hranicí.“ |