Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 10.05.1976, sp. zn. 5 Tz 9/76, ECLI:CZ:NS:1976:5.TZ.9.1976.1

K stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ČSR zrušil Nejvyšší soud ČSR pravomocný rozsudek okresního soudu v Náchodě ze dne 13. 3. 1975 sp. zn. 1 T 23/75 a věc O. M. vrátil okresnímu soudu v Náchodě k novému projednání a rozhodnutí.

Z odůvodnění:

Proti shora uvedenému rozsudku okresního soudu v Náchodě podal ve prospěch obviněného O. M. stížnost pro porušení zákona generální prokurátor ČSR. Vytýká v ní, že obviněnému byl sice správně ustanoven podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. obhájce, že však soud prvního stupně pochybil tím, že obhájci nedoručil opis obžaloby, ani ho nevyrozuměl o hlavním líčení, které se konalo bez jeho přítomnosti. Tím byl obviněný zkrácen v právu na obhajobu. Generální prokurátor v závěru stížnosti pro porušení zákona navrhl, aby Nejvyšší soud ČSR vyslovil, že uvedeným rozsudkem a řízením, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení § 36 odst. 1 písm. a), § 196 odst. 1, § 198 odst. 2 a § 202 odst. 3 tr. ř., aby napadený rozsudek zrušil a postupoval dále podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud ČSR přezkoumal napadený rozsudek a řízení, jež mu předcházelo, a shledal, že zákon byl porušen.

Podle obsahu spisu bylo proti obviněnému O. M. zahájeno trestní stíhání pro trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. spáchaný tím, že v noci z 22. na 23. 12. 1974 provedl společně s ml. J. P. krádež vloupáním do skladu EXPO Náchod, z kterého odcizili uzeniny v celkové váze 25 kg a způsobili tak škodu ve výši nejméně 950 Kčs. Obviněný byl po zadržení ihned vzat do vazby, byl mu ustanoven obhájce dr. J. P. z Náchoda, který byl také řádně obeznámen s výsledky vyšetřování.

Skutečnost, že obviněný byl v průběhu trestního stíhání vzetím do vazby omezen na svobodě, vyžadovala, aby mu byly v celém trestním řízení poskytnuty záruky plného uplatnění práva na obhajobu; jde-li o případ nutné obhajoby – jako je tomu v souzeném případě – nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce, který musí být přítomen během celého trvání hlavního líčení.

Soud prvního stupně nepostupoval naznačeným způsobem. Dopustil se závažného pochybení tím, že obhájci obviněného nedoručil opis obžaloby ( § 196 odst. 1 tr. ř.), že obhájce nevyrozuměl o hlavním líčení ( § 198 odst. 2 tr. ř.) a dále tím, že konal hlavní líčení v nepřítomnosti obhájce, ačkoliv ustanovení § 202 odst. 3 posl. věta tr. ř. výslovně stanoví, že v případech nutné obhajoby ( § 36 tr. ř.) nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce.