Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 09.04.1976, sp. zn. 5 Tz 6/76, ECLI:CZ:NS:1976:5.TZ.6.1976.1

Nejvyšší soud ČSR k stížnosti pro porušení zákona zrušil výrok o ochranném dohledu v rozsudku okresního soudu v Trutnově ze dne 29. 8. 1974 sp. zn. 4 T 625/74 a přikázal tomuto soudu, aby věc v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl ve veřejném zasedání.

Z odůvodnění:

Obviněný J. P. byl uznán vinným rozsudkem okresního soudu v Trutnově ze dne 29. 8. 1974 sp. zn. 4 T 625/74 trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák.

Za to byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti a půl roku, pro jehož výkon byl zařazen do druhé nápravně výchovné skupiny.

Dále byl obviněnému J. P. uložen podle § 4 odst. 2, § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 zák. č. 44/1973 Sb. ochranný dohled na dobu tří let.

Nejvyšší soud ČSR shledal, že byl porušen zákon.

Okresní soud v Trutnově dospěl správně na podkladě výsledků dokazování k závěru, že u obviněného J. P. jsou dány podmínky k uložení ochranného dohledu podle ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 44/1973 Sb. Obviněný byl již vícekráte potrestán soudem za různou trestnou činnost, převážně majetkovou, a nynější trestnou činnost spáchal po krátké době, kdy byl propuštěn z posledního výkonu trestu odnětí svobody. Za správný je nutno považovat i závěr soudu, že obviněnému P. je třeba uložit ochranný dohled na maximální dobu, jak to připouští zákon. Naproti tomu soud nezjišťoval, zda obviněnému P. nebyl uložen ochranný dohled už dříve. V tomto směru neučinil ani dotazy na samotného obviněného. Dále bylo zapotřebí pečlivě prozkoumat obsah spisů o posledních odsouzeních obviněného P., které měl okresní soud k dispozici. Kdyby tak byl učinil, zjistil by, že obviněnému P. byl uložen ochranný dohled už ve věci okresního soudu ve Vranově sp. zn. 2 Ts 118/73 a to usnesením okresního soudu v Trnavě ze dne 19. 2. 1974 sp. zn. Nt 522/74 na dobu 18 měsíců. Okresní soud měl zjistit, jakou část ochranného dohledu obviněný P. již vykonal. Teprve potom mohl stanovit dobu, na kterou mohl uložit znovu ochranný dohled obviněnému P., aby nedošlo k překročení maximální doby, na kterou lze podle § 3 odst. 2 zák. č. 44/1973 Sb. uložit ochranný dohled.

Z těchto skutečností tedy vyplývá, že okresní soud v Trutnově si pro rozhodnutí o ochranném dohledu neopatřil všechny potřebné podklady a neučinil v tomto směru potřebná zjištění.

Bylo proto třeba napadený rozsudek ve vadné části zrušit. Nejvyšší soud ČSR mohl takto učinit i přesto, že stížnost pro porušení zákona byla podána po lhůtě 6 měsíců stanovené v § 272 tr. ř. proto, že vyslovil, že toto porušení zákona se stalo v neprospěch obviněného P.

Okresní soud v Trutnově, kterému bylo přikázáno, aby věc znovu v rozsahu zrušení projednal a rozhodl, bude muset především doplnit dosavadní dokazování ve směru a v rozsahu, jak je výše uvedeno. Teprve potom bude moci stanovit délku doby, na kterou lze obviněnému P. uložit ochranný dohled.

Okresní soud bude znovu jednat ve veřejném zasedání ve smyslu ustanovení § 4 odst. 3 zák. č. 44/1973 Sb., o ochranném dohledu per analogiam.

1) Redakční poznámka: Jde-li v takovém případě o jiné ochranné opatření, použije se analogie § 230 odst. 2 tr. ř.