Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 04.02.1976, sp. zn. 11 Tz 3/76, ECLI:CZ:NS:1976:11.TZ.3.1976.1

Nejvyšší soud ČSR rozsudkem vyslovil, že pravomocným usnesením vyšetřovatele SNB – odbor vyšetřování VB Praha – město, jímž bylo podle § 172 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) tr. ř. zastaveno trestní stíhání proti obv. V. M. pro skutek právně posouzený jako trestný čin porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 odst. 1 tr. zák., byl porušen zákon v ustanovení § 172 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) tr. ř., toto usnesení zrušil a přikázal vyšetřovateli SNB – odboru vyšetřování VB Praha – město, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Napadeným usnesením byl dále porušen zákon i v tom, že trestní stíhání proti obviněnému bylo zastaveno pro jeden skutek současně z důvodu uvedeného § 172 odst. 1 písm. c) tr. ř. i z důvodu uvedeného v odst. 2 písm. a) téhož ustanovení. V § 172 odst. 1 tr. ř. jsou uvedeny důvody, pro které trestní stíhání musí být zastaveno. Jde tedy o důvody obligatorní, taxativně vypočtené. Je-li dán některý z těchto důvodů, pak není možné, aby přípravné řízení skončilo jinak, např. podáním obžaloby na obviněného. Naproti tomu v § 172 odst. 2 jsou uvedeny fakultativní důvody pro zastavení trestního stíhání. Postup podle § 172 odst. 2 tr. ř. přichází v úvahu jen tehdy, není-li dán žádný z obligatorních důvodů pro zastavení trestného stíhání. Z uvedeného pak plyne závěr, že je vyloučeno současné použití § 172 odst. 1 tr. ř. a odst. 2 téhož ustanovení.