Stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 21.10.1975, sp. zn. Cpj 57/75, ECLI:CZ:NS:1975:CPJ.57.1975.1
| Právní věta: |
K tomu, aby nedošlo k zániku práv z odpovědnostsi za vady věci prodané v obchodě, nestačí, že kupující v záruční době vytkl obchodní organizaci vady věci, nýbrž je nutné, aby v této lhůtě konkrétně uvedl, jaké právo z tohoto důvodu uplatňuje u obchodní organizace. |
Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
|
Nejvyšší soud České soc. rep. |
| Datum rozhodnutí: | 21.10.1975 |
| Spisová značka: | Cpj 57/75 |
| Číslo rozhodnutí: | 17 |
| Rok: | 1976 |
| Sešit: | 6-7 |
| Typ rozhodnutí: | Stanovisko |
| Heslo: | Koupě, Odpovědnost za vady, Odpovědnost za vady u smlouvy kupní, Organizace socialistické, Služby, Vady věci |
| Předpisy: |
40/1964 Sb. § 253 § 254 |
| Druh: | Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních |
|
Sbírkový text rozhodnutí
Č. 17/1976 sb. rozh.
K některým otázkám výkladu ustanovení § 251 odst. 1 o. z. (Ze stanoviska občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR z 21. 10. 1975, Cpj 57/75) III. K tomu, aby nedošlo k zániku práv z odpovědnostsi za vady věci prodané v obchodě, nestačí, že kupující v záruční době vytkl obchodní organizaci vady věci, nýbrž je nutné, aby v této lhůtě konkrétně uvedl, jaké právo z tohoto důvodu uplatňuje u obchodní organizace. Aby byla zachována lhůta, s jejímž marným uplynutím spojuje občanský zákoník zánik práv z odpovědnosti za vady věci prodané v obchodě, je především třeba, aby projev vůle kupujícího došel v této lhůtě obchodní organizaci, kde byla věc koupena ( § 253 a § 254 o. z,). Ze srovnání znění těchto ustanovení se zněním např. ustanovení § 403 odst. 1 o. z., jež se týká odpovědnosti za vady věci, jde-li o kupní smlouvu uzavřenou mezi občany, nutno dovodit, že nestačí, aby v této lhůtě kupující organizaci vytkl vady, byť i je náležitě specifikoval a identifikoval, nýbrž je nutno, aby uvedl, které právo vůči ní uplatňuje z důvodů odpovědnosti za vady. Pokud se kupující, který má za to, že jde o vady věci uvedené v § 251 odst. 1 o. z., rozhodl pro právo zrušit smlouvu a učinil platný projev k tomu směřující, smlouva se zrušuje, jakmile tento projev došel obchodní organizaci. V takovém případě by se kupující nemohl, a to ani tehdy, že záruční doba ještě neskončila, domáhat práva na výměnu věci. Jestliže kupující uplatnil v takovém případě včas právo na výměnu věci a organizace nemůže výměnu provést např. proto, že se taková věc již nevyrábí, a kupující není ochoten přijmout výměnou věc jinou, dochází na straně obchodní organizace k zániku závazku pro nemožnost plnění ( § 93 odst. 1 o. z.). Poněvadž pak plnění z kupní smlouvy je plněním vzájemně podmíněným (synallagmatickým) není v takovém případě povinen plnit ani kupující. Pokud již tak učinil, může uplatnit právo na vrácení toho, co takto plnil, z důvodu neoprávněného majetkového prospěchu, popřípadě právo na náhradu škody ( § 93 odst. 3 o. z.), pokud by pro to byly dány zákonné podmínky. |