Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 09.12.1974, sp. zn. 1 Tz 63/74, ECLI:CZ:NS:1974:1.TZ.63.1974.1

Pod pojmeme „řádně předvolána“ v ustanovení § 202 odst. 2 písm. a) tr. ř. je nutno rozumět doručení předvolání do vlastních rukou obviněného podle § 63 odst. 1 písm. a) tr. ř.; takové doručení předvolání nemůže být nahrazeno prohlášením jiných osob, že obviněný byl jimi o konání hlavního líčení vyrozuměn.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR z 9. 12. 1974 sp. zn. 1 Tz 63/74.)

Rozsudkem okresního soudu v Benešově ze dne 25. 10. 1971 sp. zn. Ta 257/71 byl obviněný uznán vinným přečinem příživnictví podle § 10 zák. č. 150/1969 Sb., protože v létě 1971 občas nikde nepracoval, nechal se živit matkou, popřípadě se živil tím, že neplatil útraty v hostincích a dne 16. 6. 1971 v restauraci Na kopečku ve Voticích zůstal dlužen útratu v částce 23,90 Kčs. Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 2 roků.

K stížnosti pro porušení zákona zrušil Nejvyšší soud ČSR tento rozsudek a rozhodnutí na něj navazující a přikázal okresnímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Z protokolu o hlavním líčení lze zjistit, že obviněný se k hlavnímu líčení nedostavil; v protokolu se konstatuje, že „přítomní rodiče obviněného prohlašují, že syn byl o dnešním hlavním líčení vyrozuměn, že však prohlásil, že se k němu nedostaví“. Potom samosoudce vyhlásil usnesení, že se bude jednat v nepřítomnosti obviněného. V hlavním líčení byl pak vyhlášen rozsudek, který je napaden stížností pro porušení zákona. Z obsahu spisu lze dále zjistit, že samosoudce okresního soudu nařídil konání hlavního líčení na den 25. 10. 1971 ve 14.00 hod. Zásilka obsahující návrh prokurátora na potrestání a předvolání obviněného byla vrácena soudu dne 22. 10. 1971 s poznámkou, že obviněný se na uvedené adrese nezdržuje a pracuje na polesí Smilkov. Samosoudce učinil opatření k odeslání nové zásilky s týmž obsahem na uvedenou novou adresu, odkud se vrátila 24. 10. 1971 nedoručená s poznámkou, že adresát nebyl zastižen a že pravděpodobně bydlí na adrese Sedlec-Prčice.

Jestliže přes tato zjištění samosoudce okresního soudu o stíhaném přečinu obviněného jednal v jeho nepřítomnosti, porušil ustanovení § 202 odst. 2 písm. a) tr. ř., podle něhož lze hlavní líčení provést v nepřítomnosti obžalovaného, jen byla-li obžalovanému řádně doručena obžaloba a obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádné obeslán. Z toho, co bylo popsáno výše, vyplývá, že obviněnému nebyl vůbec doručen návrh prokurátora na potrestání; tu je třeba poukázat i na ustanovení § 12 odst. 1 tr. ř., podle něhož kde trestní řád mluví o obžalobě, rozumí se tím i návrh na potrestání. Pod pojmeme „řádně předvolán“ je třeba rozumět doručení zásilky do vlastních rukou obviněného ve smyslu ustanovení § 63 odst. 1 písm. a) tr. ř.; tento způsob doručení nemůže nahradit prohlášení rodičů, že syn byl o konání hlavního líčení jimi vyrozuměn. Za uvedené procesní situace nemohl proto samosoudce dne 25. 10. 1971 ve věci konat hlavní líčení. Jestliže tak přesto učinil a v tomto hlavním líčení vyhlásil rozsudek, porušil zákon v ustanovení shora uvedeném. Protože tímto postupem samosoudce okresního soudu došlo k závažnému zkrácení práv obviněného, které jsou mu zaručeny trestním řádem, zejména za účelem možnosti uplatnění obhajoby, bylo třeba napadený rozsudek, který byl vyhlášen na základě řízení odporujícího zákonu, zrušit.