Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 05.12.2018, sp. zn. 7 To 139/2018, ECLI:CZ:VSPH:2018:7.TO.139.2018.1
Datum: 05.12.2018 Sp. zn.: 7 To 139/2018 Vrchní soud v Praze
Datum: 05.12.2018 Sp. zn.: 7 To 139/2018 Vrchní soud v Praze
Datum: 25.09.2013 Sp. zn.: 8 Tz 22/2013 Nejvyšší soud
Po přijetí složené peněžité záruky je soud povinen za trvání vazebních důvodů, za nichž byla peněžitá záruka přijata, průběžně zkoumat i důvody jejího trvání. Jestliže soud nerozhodl o připadnutí peněžité záruky státu podle § 73a odst. 4 tr. ř. včas za trvání trestního stíhání a vazebních důvodů, nelze tak učinit až poté, co byl obviněný pravomocně zproštěn obžaloby. Pokud v té době již neexistují důvody vazby, rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu vylučuje povaha peněžité záruky jako institutu nahrazujícího vazbu. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že v takovém případě před pominutím důvodů vazby byly splněny podmínky pro její připadnutí státu (např. bylo vedeno řízení proti uprchlému).