Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28.01.1993, sp. zn. 7 Cdo 14/92, ECLI:CZ:VSPH:1993:7.CDO.14.1992.1
Datum: 28.01.1993 Sp. zn.: 7 Cdo 14/92 Vrchní soud v Praze
Jestliže odvolací soud připustil dovolání (§ 238 odst.2 písm a/o.s.ř.) jen v souvislosti s právním posouzením (výkladem) určitého pojmu, vymezil tím závazně dovolací důvod a odvolacímu soudu nepřísluší přezkoumávat rozsudek odvolacího soudu např.z hlediska závěru odvolacího soudu o skutkových zjištěních. Pojem bezúhonný nebo bezúhonnost musí být vykládán vždy v souladu s ustanovením zákona, pro jehož účely je bezúhonnost osoby posuzována,zpravidla tedy jako předpoklad k výkonu určité profese nebo činnosti. Za bezúhonného ve smyslu ustanovení § 3 odst.1 písm.d) zákona č.128/1990 Sb.lze považovat takového uchazeče o zápis do seznamu advokátů, u něhož není doloženě zpochybněno (z hlediska souhrnu předpokladů nejen trestních,ale občanských a morálních), že bude čestně a svědomitě plnit povinnosti budoucího advokáta.